Knoflíkáři

Velmi důmyslně a bezvadně provázaný povídkový film, který je, ostatně jako hustá většina povídkových filmů, nevyrovnaný. Štěstí z Kokury - o Japoncích, kterak se naučili říkat fucking weather a kterak město Kokura to zkurvený počasí zachránilo od destrukce atomovou bombou. Nepříliš záživné, ovšem pro příští děj nezbytné. 50%. Taxikář - téměř Jarmuschovská povídka s příjemným humorem a skvělou pointou... vlastně dvěma skvělými pointami. 90%. Civilizační návyky - sólo pro Vladimíra Dlouhého coby metrosexuálního psychologa s mimořádně hořkým koncem. Nepříliš vtipné, ale silné. 70%. Poslední slušná generace - knoflíkář Bořivoj Navrátil, letec Jiří Kodet, sonda do hlubin úchylek dvou mužů vyšší společenské třídy, dostatek černého humoru, při kterém mrzne úsměv na rtech. Pointa neuvěřitelně drsná ( i když jsem ji už na začátku uhodl). 80%. Pitomci - no a máme tu vrchol. Herecký koncert Rudolfa Hrušínského ml. a Evy Holubové, spoustu hlášek a mraky výtečného konverzačního humoru. Nejhumornější a nejlepší povídka. 100%. Duch amerického pilota - povídka, která mě nijak zvlášť nechytla, ovšem se skvělým vyústěním a zakončením všech povídek najednou. 60%. Dodatek: Petr Zelenka je jeden z nejoriginálnějších režisérů naší novodobé kinematografie. Jde zcela proti konvencím a skvělým způsobem dokáže rozčeřit stojaté vody Českého filmu. On prostě nedokáže natočit "normální" film. "Knoflíkáři" jsou jedním z jeho typických filmů, kdy se jednu chvíli na hlas smějete a jindy se propadnete do depky. Přes svoji nevyrovnanost (to je ale vlastnosti téměř všech povídkových filmů) hlavně díky skvělé provázanosti šestice povídem mohu snímek bez výhrad doporučit. 75%. (19.07.2009)

Nemám pocit, že bych byl zrovna cílovou skupinou pro filmy tohohle typu, ale narozdíl od příbuzného snímku Samotáři mě to okamžitě chytlo a bavilo. Docela poutavá undergroundová filmařina, která zaujme hned první černobílou povídkou z válečného Japonska a skvěle pokračuje tragikomickými povídkami na cestách (nejen) s převlekovým taxikářem, mileneckými dvojkami a psychologem. ,,Vy jste ve válce. Všichni jsme ve válce... obrazně řečeno. Nikdo z nás nemůže vědět, co nám život připraví." Vcelku netypické "absurdní" příhody ve vynikající zpracováním Petra Zelenky. Výborný scénář, jen mi už moc v závěru nesedla poslední část s vyvoláním amerického vojáka z 2. světové války v podání čtyř holčiček, byť nakonec i zde překvapila závěreční ponita. Zábavným odlehčením byla čvrtá povídka "Poslední slušná generace" s Kodetem a Navrátilem, byť působila (v porovnání se zvyškem filmu) hodně "retro" ve stylu Bakalářů. (05.07.2018)

Krásně propracovaný povídkový film, který ale nedosahuje plných čtyř hvězdiček. Jednoznačně nejlepší zdroj hlášek je povídka o manželech Holubová + Hrušínský ml., ale mě osobně se líbila povídka poslední o duchovi amerického vojáka. Téměř všechny příběhy jsou podařené. Lepší hodnocení ale nebude, protože stejně jako u každého povídkového filmu, jsou některé epizodky lepší, některé horší... (23.02.2005)

O tomhle (kultovním) snímku jsem už dost slyšel (hlášky typu Neživíš, nepřepínej! či Nežereš maso, nepochopíš vtip! už doslova zlidověly) ale až dnes jsem Knoflíkáře viděl poprvé. Líbila se mi ta propletenost, herecké výkony Kodeta, Holubové a Hrušínského a (hlavně ze začátku) ta nenapodobitelná atmosféra. Ke konci se sice film neubrání nudnějším momentům, ale jako celek jsou Knoflíkáři rozhodně nadprůměrní a opravdu kultovní. Málo chybělo a byl z mé strany plný počet. 80 %. (23.04.2011)

Hlavní předností tohoto nadprůměrného filmu české produkce hraného filmu devadesátých let je jeho důsledná kompoziční provázanost a strukturní propojenost i až překvapivě působící autorská zralost. Režisérovo vyjádření, že filmem chtěl reagovat na kompoziční i scénáristickou a obsahovou rozbředlost většiny filmové produkce té doby, je stejně sympatické jako jeho další takřka historizující vyjádření o době natočení filmu, která podle jeho názoru vejde do dějin jako devadesátá léta České televize éry Mathého. Řekl bych, že dnes, s odstupem, můžeme už poměrně důvodně dodat, že měl pravdu. Kvalitě tohoto povídkového "knoflíkářského" filmu, jehož hrdinové žijí takřka bez rozdílu v podivné virtuální realitě, z níž čas od času tak či onak - přímo i nepřímo - spadnou do skutečnosti, výrazněji neublíží ani tematická, ani obsahová, ba ani herecká (diletantský výkon kontroverzního výtvarníka Davida Černého) rozkolísanost jednotlivých povídek. Nejvíce mne oslovilo dílko PITOMCI, jež s až formanovskou bezohlednou důsledností zrcadlí čecháčkovství pro změnu nejnižších vrstev společnosti, aniž by rezignovalo i na její špičky (POSLEDNÍ SLUŠNÁ GENERACE); své vrcholové okamžiky tu nesporně prožívají Eva Holubová a Rudolf Hrušínský III. (Z celkové linie díla nevybočuje ani jeho ideové vyznění (závěrečný psychologův telefonát s duchem amerického hirošimského pilota). Jsem přesvědčen, že tuto velmi nesentimentálně věcnou stránku KNOFLÍKÁŘŮ by ocenil i neúprosný kritik polistopadové idyličnosti Karel Kryl. Obsáhlá Zelenkova tvorba zahrnuje - velmi často ve špičkové kvalitě - poměrně širokou žánrovou i obsahovou paletu (nedoceňovaná televizní ISABELA). Je nesporné, že zdánlivě nenápadný Hřebejkův a Chaunův spolužák patří ke špičkovým zjevům naší dnes už vlastně střední filmařské generace. (02.03.2009)