Čarovné dědictví

Jiří Kodet nebyl špatným hercem, ale role v tzv. pohádce mu vůbec nesedla. Když probíhalo "zatýkání" vypadalo to jako česká zásahovka, nevypadalo to jako pohádka ba ani jako pohádkový film. Byl jsem docela zklamán. Ale za námět musím něco dát, neb kdyby to bylo lépe zpracované, mohlo to lépe vypadat. (05.07.2012)

Chtělo to možná výraznější režii, i když dětští herci jsou ukočírováni skvěle. Velice solidně herecky vychází ve filmu i celá pekařská skvadra, kde se lidé chovají tak nějak normálně. Problém je, že Skořepová, Kopecký a Kodet měli pravděpodobně přehrávat, aby to bylo veselé a vtipné - mustr si tvůrci zcela evidentně vzali v pohádce S čerty nejsou žerty -, jenže ne vždy je přehnané tajtrlíkování vtipné a zapadajícího do dalšího kontextu. Velkou roli na slušném provedení filmu má kamera, která z jednotlivých míst a interiérů vydoluje, co se dá. Obří válečný stroj sem spadl z Tajemství ocelového města, a i když je jeho konec vtipný, celkově celý film nedrží pohromadě díky různým a neopodstatněným skokům v žánru a přes krátkou stopáž i díky méně sevřenému ději (třeba tajemství čapky mohlo být více propracováno, mohlo mít nějakou historii, svůj vlastní příběh, čímž by došlo k dalšímu ozvláštnění a nové rovině příběhu). (04.05.2015)

"Tak doteď to šlo bez koulí a najednou.." ;) Čarovné dědictví ?? Spíš Kouzelná šmíra, jejíž kouzlo se rozplyne po prvních pár minutách.. Zdeněk Zelenka je mi dodnes skutečně záhadou, takhle promrhat slušný námět, západoněmecký koprodukční měšec i ta herecká jména v čele s Milošem Kopeckým či Jiřím Kodetem, to už chce mít opravdu koule !! (13.12.2014)

Průměrná pohádka z osmdesátých let, pěkná výprava, kouzelné prostředí Českého Krumlova, kde je natočena část exteriérů. Nemohu se zbavit dojmu, že koprodukce s tehdejší NDR filmu trochu škodila. Typický český humor je nakažený toporným prušáctvím, filmu chybí uvolněnost a lehkost. I tak pohádkový příběh strčí do kapsy všechny pohádky Zdeňka Trošky. Ale když režisér Zdeněk Zelenka, kam se poděla jeho oblíbená herečka Jiřina Bohdalová? (06.04.2023)

Tuhle zvláštní pohádku jsem viděl, když jsem byl malý a pamatoval jsem si z ní tak maximálně to, že tam byla nějaká kouzelná čepice, která přestala být kouzelná. Dokonce si myslím, že jsem ji tehdy viděl i v kině. Od té doby jsem ji snad už nikdy neviděl - chtěl jsem ji tedy vidět, ale nevěděl jsem, jak se jmenuje a v televizi jsem ji ne a ne zachytit. Až teprve nedávno jsem ji kousek zase shlédl a dnes už konečně i celou. Na takový zvláštní tajemný nádech, role veličenstva není prezentována vůbec jako nějaké silné, vládnoucí postavy, a poddání zas netuší vyloženě vystrašení zajíčkové. Nicméně mě nezklamala a příště se na ni jistě rád podívám znovu. Je to taková šedá eminence mezi standardními vánočními pohádkami již tak stokrát viděnými. (23.12.2019)