Byl jednou jeden král...

Film, v němž Horníček hraje Krásného prince, nemůže jít pod pět. Jakkoli nejsem vyznavačem národního božstva Werich, oba "jeho" velkofilmy jsou jedním z mála z první poloviny 50. let, co mohu akceptovat, co mohu také vidět vícekrát. I tento film propaguje "beztřídní společnost", holduje "pracujícímu lidu" atd., dělá to však způsobem, který kombinuje vševěkou pravdu s werichovským vhledem a vtipem. No a Zeman tohle točit uměl. Navíc jedině Werichovi se Zemanem vděčíme za to, že jako vzpomínka "poválečný Vlasta Burian" nezůstává kolaborantský trapas Slepice a kostelník, nýbrž dokonalý sparingpartner Atakdále, který je pro mne jednou z nejlepších Burianových postav vůbec. Ale i samotný Werich je zde velkolepý, nemluvě o nepřekonatelné Marušce Mileny Dvorské. Klasicky jediná postava, která tu kazí dojem, totiž pan Dokonalý, který odmítá královskou korunu, ale žádá funkci porybného, žádá zvláštního výkladu: nuže v přímé návaznosti na "utonulého" krále Já Prvního (a vynořivšího se Já Posledního) jde zcela jistě o podivuhodně jasnozřivou kritiku kultu osobnosti, o dva roky dříve, než s tím na uzavřeném zasedání ÚV KSSS(b) přišel Nikita Chruščov. (12.03.2012)

Odjakživa jsem nesnášel kulisové záležitosti, dvojnásob pokud šlo o pohádku. Proto u mě vždycky vítězila slovenská "Soľ nad zlato". Veškeré magično solného prokletí je nahrazeno směšnou úřední konfiskací a celé to má šedivý civilní podtón, i když nadpřirozena je tady více, než ve zbylých pohádkách Bořivoje Zemana dohromady. Díky Werichovi a Burianovi si určitě zaslouží víc, ale jako pohádka na mě zkrátka nikdy moc nefungovala. (13.09.2005)

Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu. S největší pravděpodobností nejpůvabnější adaptace klasické Soli nad zlato. Vtipné, ironické, příjemné, zábavné. A navíc s několika řádky veršů Jaroslava Seiferta. Napoprvé, opakovaně, stále. Pohádka s nezapomenutelnými dialogy, exkluzivním hereckým obsazením i nasazením. (05.10.2008)

Ůžasná česká pohádka s ještě Úžasnějším panem Werichem, byl to opravdu pan herec, vždy si jeho postavy vychutnávám a bavím se u nich. Další skvělá věc na této pohádce je jedinečné spojení Wericha s Burianem, které jsem viděl jenom a vždy jen radost se na něj podívat. Myslím, že tenhle kousek je snad i nutnost vidět. Za mě 95% (26.12.2010)

I v padesátých létech, kdy vznikal převážně škvár o sovětských osvoboditelích a budování socialismu se občas podařilo natočit krásný snímek. Sůl nad zlato si nedovolila politizovat a ohýbat ani vládnoucí rudá zvěř. A tak vznikla filmová verze této krásné národní pohádky zahraná tehdejším hereckým výkvětem. Jan Werich v té době už pochopil jak se vše asi bude v republice dále vyvíjet, Vlasta Burian to už bohužel s jistotou věděl a řekl bych, že je to na něm i částečně vidět. Ač hraje naplno, znalý divák vidí, že ten vysportovaný komik je pryč a místo něj tu máme zestárlého muže... To mi dnes kalí tu dětskou radost z tohoto krásného příběhu, když sleduji kejkle pana krále a jeho komořího. Samozřejmě nelze vynechat tehdy krásnou Marušku Milenu Dvorskou, Irenu Kačírkovou ad. * * * * (24.04.2012)