Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Král Já I. (J. Werich) má tři dcery – Drahomíru (I. Kačírková), Zpěvanku (S. Májová), nejvíce však miluje svou nejmladší Marušku (M. Dvorská). Ta ho však raní, když mu na otázku – Jak ho má ráda – odpoví, že jako sůl. Král Marušku vyžene a zakáže v království používat sůl. Tím však způsobí mnoho trampot všem i sobě. Teprve návrat Marušky, která tu dobu prožila u hodné stařenky-kořenářky a mladého rybáře (V. Ráž), a dar stařenky – nevyčerpatelná solnička, ukončí všechna strádání a potvrdí se lidová moudrost, že sůl je nad zlato a láska je solí života. V barevné filmové pohádce opět zvítězí dobro nad zlem a moudrost nad hloupostí. (Česká televize)

(více)

Recenze (666)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Dodatočne som si uvedomil, že aj rozprávke môžem dať päť hviezdičiek. A tejto rozprávke plným právom. Minimálne preto, že krásne a navyše aj vtipné rozprávky, sú vzácne ako soľ. I keď po čase som sa upokojil a usúdil som, že štyri hviezdičky sú dostatočným ocenením tejto mimoriadne vydarenej rozprávky. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ja si nemôžem pomôcť a pôjdem proti prúdu, ale jediným nedostatkom tejto krásnej československej rozprávky je otravný a rádoby vtipný Vlasta Burian. Budem ho ignorovať a dám aj napriek jeho prítomnosti za plný počet. To ostatné je viac menej dokonalé, podrobne to rozpisovať je ako hádzať soľ do mora. Kedy budeme svedkami toho, že sa medzi túto a podobne ladené staré rozprávky dostane trvalo v programe televízií na štedrý deň niečo zo súčasnosti? ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Film, v němž Horníček hraje Krásného prince, nemůže jít pod pět. Jakkoli nejsem vyznavačem národního božstva Werich, oba "jeho" velkofilmy jsou jedním z mála z první poloviny 50. let, co mohu akceptovat, co mohu také vidět vícekrát. I tento film propaguje "beztřídní společnost", holduje "pracujícímu lidu" atd., dělá to však způsobem, který kombinuje vševěkou pravdu s werichovským vhledem a vtipem. No a Zeman tohle točit uměl. Navíc jedině Werichovi se Zemanem vděčíme za to, že jako vzpomínka "poválečný Vlasta Burian" nezůstává kolaborantský trapas Slepice a kostelník, nýbrž dokonalý sparingpartner Atakdále, který je pro mne jednou z nejlepších Burianových postav vůbec. Ale i samotný Werich je zde velkolepý, nemluvě o nepřekonatelné Marušce Mileny Dvorské. Klasicky jediná postava, která tu kazí dojem, totiž pan Dokonalý, který odmítá královskou korunu, ale žádá funkci porybného, žádá zvláštního výkladu: nuže v přímé návaznosti na "utonulého" krále Já Prvního (a vynořivšího se Já Posledního) jde zcela jistě o podivuhodně jasnozřivou kritiku kultu osobnosti, o dva roky dříve, než s tím na uzavřeném zasedání ÚV KSSS(b) přišel Nikita Chruščov. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Líbezná pohádka krásné české spisovatelky povyšující syrový text folkórního sběru na nedosažitelný svět nádherně nedosažitelného idylického snu života v štěstí, lásce a vzájemné úctě byl vynikajícími scénáristy úspěšně "zwerichován". Ke spisovatelčině idyle tak přibyla kultivovaná rozvernost i hluboká, neokázalá něžnost Osvobozených v dialozích filmu. Burianův výkon je nutno poměřovat jednak věkem, jednak perzekucí StB, jíž se mu protiprávně dostalo na základě křivého obvinění z údajné kolaborace s Němci v druhé polovině čtyřicátých let. I tak je výborný, byť ne vynikající. Objevem filmu se určitě stala tehdy zvláště mladičká Milena Dvorská, slzy do očí stále vhání legendární Terezie Brzková, úsměv až bujarý chechtot vyvolává skromný král Já I., který je vlastně docela milým chlapíkem ve všech těch pošetilostech a na sympatiích získává ještě víc poté, co je rázně usměrněn vdovou Marie Glázrové. Budovatelský kontext zločinných padesátých let zůstává po zásluze zapomenut, svěžest a něžná líbeznost mládí, vložené do filmu levicí předminulého i minulého století, zůstávají a jistě budou těšit další a další generace. Vždyť režisérem tohoto skvostu stíbrného plátna je další, již bohužel také zvěčnělý velikán českého filmu Bořivoj Zeman. ()

Mia... 

všechny recenze uživatele

Kdyz jsem byla jeste mladym mladetem, nebyl to salek meho caje. Rozhodne jsem tuto zalezitost nevyhledavala, nebavilo me to. Ovsem dnes se casy meni stejne jako lide i jejich vkus. Jsem uchvacena primo uchvatne uchvacujicim zpusobem. Werich s Burianem si platnem primo protancili zlehka velkolepou cestu umenim. Ta souhra, ten vykon, ten pocit a umeni zaujmout, ta dokonalost herectvi, humoru, gest a revu je jako nekonecna davka poezie, endorfinu a heroinu dohromady. Totalni herecka bazen. Dokonale dialogy, bez jedine chyby. Dej ma stavu i balanc, smrnc i vkus. Neurazi, potesi, zahreje a rozesmeje. Ba dokonce smichy do kolen vas dostane. "Ja ze jsem tajtrlik, ty jses tajtrlik. Za prve nevim, co to je a za druhe me to urazi!" Vsechny sceny zahrane duem panu hercu se staly legendou a verim, ze jeste deti nasich deti i dale se u toho budou usmivat :))) ()

Galerie (19)

Zajímavosti (46)

  • Jiří Brdečka, autor scénáře, si sehnal všechny dostupné materiály (verze) z jiných kultur, kde se pohádka "Sůl nad zlato" traduje a pak sepsal svou vlastní verzi. (M.B)
  • První a zároveň poslední barevný film Vlasty Buriana (rádce Atakdále). (Zdroj: ČSFD)
  • Ve scéně z obrazárny (okolo 27. minuty) můžeme vidět obrazy „Oheň“ (1566) z cyklu „Živly“ a „Zimu“ (1563) z cyklu „Čtyři roční období“ od renesančního malíře Giuseppe Arcimbolda. (Petsuchos)

Reklama

Reklama