Reklama

Reklama

Asterix v Británii

  • Francie Astérix chez les Bretons (více)
Trailer

Maličký Asterix a jeho mnohem větší kamarád Obelix, bojovníci z poslední galské vesnice, stále svobodné po římské invazi, se vydávají na výpravu, aby doručili sud slavného kouzelného lektvaru od svého druida, který má pomoci Asterixovu bratranci v Británii bojovat proti nájezdu římské armády. (TV Minimax)

Videa (1)

Trailer

Recenze (282)

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Obelixův absťák po bitkách s Římany, různé kulturní narážky na Anglii, spousta chlastu a malá neškodná loďka proti římské galéře. Zatím nejucelenější film s Asterixem. /// Asterix: "Máte tu často takhle hustou mlhu?" Antiklimax: "Ne, to ne. Mlha tu bývá jenom pokud neprší." ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Fajn animovanej film, ale stejne k nemu mam par vytek. Film je vetsinu casu prijemnej a vtipnej, ale ze by se tu nachazely nejaky fory, u kterejch byste se minutu smali, to zas ne, tech tu je jak safranu. Navic i bitek tu je malo a treti ne ani tak chyba, spis skoda, je, ze se film neodehrava v galske vesnici. Jinak animace je takova ta stara roztomila, hudba je fajn a i pres tech par vytek je film proste fajn zabava, ktera potesi. ()

Reklama

Pradlík 

všechny recenze uživatele

Asi druhý nejlepší Asterix charakterizuje ten impulzivní ostrovní národ na západě Evropy a samozřejmě jejich podivné zvyky. Spousta vtípků, skvělý dabing a již zmíněná dokonalá charakteristika Britů a skvělé scény v čele se závěrečným ragby turnajem nebo návštěvě vinného sklípku. Caesar: Zaznamenej: Přišel jsem, viděl jsem a nevěřil vlastním očím! ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Pierre Tchernia .. Nějak nepobírám, proč zrovna některá dobrodružství dvojice Astérix a Obélix jsou ve zdejší TOPce. Animovaných děl je už celkem osm, ale jen dvě mají tu čest, ale že by byla zasloužená? ___ Měl jsem pocit, že jsem snímek Asterix v Británii dodnes nikdy neviděl. Dokonce takový, že jsem si jej zakoupil na DVDčku v jedné z mnoha zlevněných edicí. A přes celý úvod jsem si stále myslel, že koukám, na nové dobrodružství. Pak ovšem přišla (opravdu výborná) scéna, kdy římské legie hledá mezi spoustou sudů s vínem ten jediný s lektvarem a byl jsem doma. Úvod žádná extrovní zábava není, ale v tom již známém zbytku se o většinu zábavy postará pes Idefix nebo suché narážky na Britskou škrobenost a typické ostrovní odlišnosti, k tomu pár bitek a navrch opilý Obelix. Příjemných 70%. ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Británie je již takřka celá v područí Říma, a jediná nepokořená zůstává jedna vesnička - a ta hlavně z důvodu, že správní Britové o páté končí a jdou na čaj, a o víkendech už vůbec nebojují. Ale přesto tuší, že římské přesile se nedá vzdorovat, a tak vyšlou jednoho vesničana do daleké Gálie, aby z taktéž nepokořené vesnice přivezl trochu toho kouzelného lektvaru. Ochotní Galové mu kromě lektvaru také přibalí Asterixe s Obelixem, kteří si rádi kdykoliv smlsnou na římských vojácích... Trochu mně udivuje, že je tento Asterix tak dobře hodnocení, protože musím říct, že proti jiným jsem se tady tentokrát tolik nebavil. Jasně, spousta (spíše menších) narážek je naprosto skvělá (teplé pivo, mátová omáčka a čaj o páté), ale přišlo mi toho trochu málo. Děj mne nijak extra nebavil, boť bylo jasné, jak vše bude (že se sud s lektvarem ztratí, a pak se najde a ... tak dále) - trochu moc předvídatelné. Ale i tak mne film zabavil, takže ok.. ()

Galerie (84)

Zajímavosti (7)

  • V komiksu je triko Jolitoraxe zelené a Zebigbosovo žluté. Ve filmu je tomu naopak. (Zdroj: ČSFD)
  • Při scéně, kdy skupinka vedená Asterixem zavítá do špatného domu XVII, si lze povšimnout vyšívané látky nad krbem s francouzskými slovy "foyer, doux foyer", což v překladu znamená klasické "home, sweet home" čili "domove, sladký domove". (epicride)
  • V komiksu se hrdinové skryjí v hospodě u hospodského Relaxe, ve filmu se však tato postava jmenuje Olive Escartefix, kterému Britové obecně říkají Gaulix. Je to odkaz na postavu Olive Escartefigue z filmové Marseillaiské trilogie Marcela Pagnola Marius (1931), Fanny (1932) a César (1936). (Landauer)

Reklama

Reklama