poster

Muž, který se směje

  • USA

    The Man Who Laughs

Drama / Horor / Romantický

USA, 1928, 110 min

  • Whovian
    *****

    Tak, s jistotou musím říct, že toto byl nejlepší němý film, který jsem kdy viděla. Bylo to neuvěřitelně napínavý, herecké výkony byly naprosto geniální (myslím, že Conrad se brzy stane jedním z mých oblíbených herců a to nejen proto, že se jmenuje Konrád) a hudba, i když pravděpodobně dodaná později, z toho filmu udělala opravdu něco speciálního a zaujalo mě to do té míry, že si pravděpodobně přečtu i onu předlohu.(11.7.2014)

  • Kulmon
    ****

    Němý film o tom, že zdání klame a abychom se dostali k podstatě, musíme pod slupku. Conrad Veidt hraje muže, který má handicap, jeho tvář se neustále směje a to i ve chvílích, kdy pláče. Krásná žena, která by ho chtěla do postele, je však ve skutečnosti hrozná mrcha a on cítí, že pravou lásku najde jinde. U slepé dívky. Skvělé herecké výkony obou hlavních protagonistů dělají z tohoto snímku nevšední zážitek.(11.5.2009)

  • Martin741
    *****

    Ja mam proste pre tieto starinky slabost, Paul Leni ako reziser natocil Man who Laughs roku 1928 - a o rok vo veku 44 rokov umrel. Tematicky je to o tom, ze chlap ma voperovany usmev, a divak sa nim nesmie necjhat zmiast, elbo oci hovoria daleko viac ako nieco, co mu lekari nechali ako dosledok liecby. Nechyba laska, vyborne kulisy,m a este leposie dialogy. Film ako taky vznikol v USA, ale vyrazna a zretelna je stopa nemeckeho expresionizmu . 100 %(21.2.2018)

  • Psychor
    odpad!

    Těšil jsem na kvalitní atmosferický horor, ale dočkal se navýsost nudného melodramatu s děsivou 110 minutovou stopáží. Velké štěstí, že se Victor Hugo nedožil premiéry, jelikož by měl k muži, který se směje, opravdu velmi daleko. Spíše by v kinosále pořádně zuřil a režiséra Paula Leniho následně zasypal sprškou peprných výrazů. Tato adaptace se zkrátka absolutně nezdařila, k čemuž mimo jiné přispěly i otřesné herecké výkony ústředních protagonistů. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Man Who Laughs uděluji odpad.(7.7.2017)

  • Oktavianus
    ****

    Je to zážitek. A mohou za něj tři lidé: Conrad Veidt, nejlepší evropský herec němé éry, jehož Gwynplaine působí komicky, tragicky a hrůzně zároveň, přičemž všechny tři polohy jsou opravdu chtěné (a nemylte se, to není zdaleka samozřejmost ani v dnešní době!), krásná Mary Philbinová a živočišná ruská tygřice Olga Baclanovová. I když jsem moc nechápal, jak se taková bonvivánka a milovnice života mohla zakoukat do znetvořeného Gwynplaina, držel jsem jí (i jemu, solidarita je solidarita) palce, aby ho do postele dostala. Ale to by se nesmělo jednat o moralistické doby před pětaosmdesáti lety. Jen je škoda, že ve snaze věrně postihnout děj knihy zůstala spousta scén vlastně nedořečená: jak kdo reagoval poté, co se děj divoce přenesl jinam? To jsem se nedozvěděl ani v případě, že šlo o královnu Annu. A to je chyba.(24.6.2013)

  • - Před natáčením se tvůrci rozhodovali, jestli udělat film němý nebo se zvukem. V prospěch němého filmu rozhodlo to, že Conrad Veidt se svou pomůckou držící jeho "úsměv" skoro nemohl mluvit. (Whovian)

  • - Muže, který se směje, měl hrát původně Lon Chaney. (Kulmon)

  • - Muž, který se směje, je předobrazem Jokera z Batmana. (Kulmon)