tick, tick...BOOM!

Muzikály nevyhledávám, ani mi nijak výrazně nevadí. Jen je těžké trefit se mi do hudebního vkusu a většině novodobých muzikálů se to nedaří. tick, tick ... BOOM je na pohled fajn a má příjemnou, nenáročnou atmosféru. Bohužel u všech muzikálových čísel jsem měl pocit, že sleduje nějaké představení, žáků střední školy a vlastně žádné z čísel mě vyloženě nezaujalo. A vzhledem k tomu, že zabírají cca 80% filmu, je to pak docela problém. (05.12.2021)

Otvorene priznávam, že ten film by si odo mňa zaslúžil o niečo vyššie hodnotenie. Vie správne pracovať s emóciami, má vynikajúceho Andrewa Garfielda v hlavnej úlohe, perfektné piesne a aj téma o writer's block mi ako niekomu kto sa mimo svojho hlavného zamestnania, ktoré ho živí venuje pomimo aj profesionálnemu písaniu lyrics sadla ako uliata a dokázal som sa plne stotožniť s témou, ktorej sa Tick, Tick... Boom! venuje. Zároveň je to veľká pocta divadelným doskám, ktorá musí potešiť každého fanúšika divadla. A to je trocha ten môj problém. Ja totiž nie som nijaký veľký fanúšik divadla. Skôr preferujem tú filmovú tvorbu (obviously) a aj keď proti divadlu nič nemám, tak naposledy som v ňom bol snáď ešte na základnej škole. Vôbec nesledujem ani len svetovú divadelnú scénu, netuším kto bol Jonathan Larson a aj o Lin-Manuel Mirandovi som prvý krát počul iba nedávno pri "televíznej" premiére Hamiltona, ktorý mi však v podobe na televíznej obrazovke veľmi neučaroval (no uznávam, že naživo v divadle to musí byť neskutočný zážitok). Rovnaký pocit som mal aj pri Tick, Tick... Boom!, kde sa síce už nejedná "iba" o kamerový záznam predstavenia z divadla ako pri Hamiltonovi, ale kde mi taktiež prišlo, že toto by evidentne mohol byť perfektný zážitok v divadle, kde by to striedanie emócií a atmosféry (od veselo rozjuchanej po depresívnu) mohlo pôsobiť šikovnejšie, plynulejšie, hravejšie. To je vlastne problém, ktorý s Mirandom mám pri všetkých filmoch na ktorých sa podieľal, či už ako skladateľ alebo režisér. To čo bez pochyby funguje v divadle, nie až tak dokonale funguje vo filme. Predsa len sú to dve rozličné komunikačné média. A tak kde muzikálové čísla sú silou Tick, Tick... Boom!, tam je jeho slabinou vlastne väčšina scén kde sa práve nespieva. Raz je tu Jonathan šťastný, raz zaľúbený, raz deprimovaný, ale akoby tomu chýbala jednotná línia, celé sa to deje v takom nijakom slede udalostí bez pocitu, aby divák s ním tieto momenty hlbšie prežíval. Emočne to síce v mnohých scénach funguje tak akurát, ale vlastne to celé zo mňa vyprchalo akonáhle nabehli na Netflixe záverečné titulky. V divadle by som tento zážitok asi ešte prežíval niekoľko desiatok minút, vo filmovej podobe odznel až prirýchlo. CELKOVO: 6/10 (22.11.2021)

Proč je ke změně potřeba katastrofa? Tick, Tick...pár silných songů. Tick, Tick...pár slabých momentů. Tick, Tick...sympatická skupinka bohémů. Tick, Tick...zhudebnění nedělního brunche boží. Tick, Tick... rozpor mezi světem reklamy a umění totálně on point! Tick, Tick...devadesátkový New York je vždycky trefa do černého. Boom...máloco mě letos takhle rozbrečelo. (19.11.2021)

Oceňuju nápad udělat filmovou adaptaci životopisného muzikálu/divadelního monologu Jonathana Larsona, kde se ve výsledku prolíná filmový životopisný příběh s obrazy toho, jak onen muzikál probíhal na divadelních prknech. Přiznám se, že běžně nejsou muzikály tohoto typu tak úplně můj šálek kávy, ale tady jsem se velmi bavila kreativními texty písní. Hodně tomu přidává fakt, že všechny písničky jsou skutečně původním dílem Larsona, tedy že žádná nebyla vytvořena nově pro účel filmu. Myslím, že to krásně dokresluje, jak nadaným člověkem Larson byl. Pro mě osobně bylo obohacující seznámit se s jeho příběhem, jelikož jsem věděla pouze to, že je autorem muzikálu Rent (který jsem bohužel ani neviděla) a tím to pro mě končilo. Netflix odvedl dobrou práci v adaptování jeho muzikálové autobiografie – film je dobře vystavěný, má zajímavou formu a Andrew Garfield v něm velmi vyniká svým hereckým výkonem (zasloužený Zlatý glób). Je to hezká pocta talentovanému tvůrci, který se bohužel kvůli chybné diagnóze zdravotního problému s aortou dožil pouhých 35 let, přičemž větší úspěchy začalo jeho dílo sklízet až posmrtně. Jsem moc ráda, že jsem tento hořkosladký (místy zábavný, místy bolestný) životopisný příběh mohla vidět. Teď už mě jen mrzí to, že Jonathan Larson očividně úplně chybí v databázi ČSFD – jak budu mít chvilku, zkusím to napravit. ~(3,9★)~ (03.04.2024)

Miranda je sice génius, ale není to dobrý režisér. Způsob dělení "tick, tick...BOOM!" formou zcizujících vstupů "z koncertu" mi přišel vyloženě rušivý, a ubíral na filmovosti i provázanosti jednotlivých scén. Taky jako by se nemohl rozhodnout, jestli chce točit allenovsky realistickým stylem o New Yorku, nebo pompézně muzikálově - protože ta první poloha mu je evidentně bližší (a mám pocit že v rámci muzikálů je docela osvěžující), ale ta druhá poloha je tady párkrát taky naznačená, a film jakoby se nemohl rozhodnout, co vlastně je. Přitom Andrew Garfield je moc fajn - přijde mi tedy škoda, že takový výkon podává v tak "malém" a nedotaženém filmu... (21.12.2021)