Režie:
Anna KazejakKamera:
Jakub StoleckiHudba:
Jerzy RogiewiczHrají:
Agnieszka Grochowska, Maciej Stuhr, Grzegorz Damięcki, Jaśmina Polak, Magnus Krepper, Borys Bartłomiejczyk, Oliwier Grzegorzewski, Marceli Sikora (více)Obsahy(1)
Dvě rodiny dlouholetých známých se rozhodnou strávit spolu jako obvykle prodloužený květnový víkend v kempu na idylickém dánském ostrově Bornholm. Komplikovaná situace mezi jejich dětmi však spustí řetězovou reakci událostí, které prázdniny, původně slibující kýžený odpočinek, změní v očistec… Úskalí výchovy, krize středního věku či partnerské neshody jsou hlavními tématy hořké komedie polské režisérky Anny Kazejak. Ta se spoluscenáristou Filipem Kasperaszkem stvořila životné postavy, které jsou leckdy směšné či trapné, iritující, ale zároveň v nás budí soucit a pochopení. Jsou totiž jako my. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (15)
// Dovolená snů aneb proč nepokoušet ženskou trpělivost dovedeno ad absurdum. Výborné ve vážných chvílích i odlehčených momentech a přesně ten typ feministického díla, které jen slepě neútočí, ale naopak vystihuje dokonale nejen dnešní realitu. A že tak činí možná trochu prvoplánově pomocí zavedených postupů? Když to funguje, proč to měnit. Za mě velká spokojenost. 8/10 ()
První film z karlovarské Hlavní soutěže neurazil, ale ani nijak zvlášť nepřekvapil. Příběh o dvou párech, které se i s dětmi vydají kempovat a následně se začnou vynořovat dlouho potlačované problémy, působí jako něco už mnohokrát viděného. Křivdy z minulosti i dlouhodobě neuspokojované potřeby partnerů vyhřezávají na povrch hlavně prostřednictvím dětí, bezelstně přejímajících vzorce chování svých rodičů. Hlavní postavou je v podání Agnieszky Grochowské žena středního věku vzpomínající na mládí a zaměstnaná péčí o děti. Nepočítá už s vášní, stačila by jí oddanost - ale od otravně sportujícího manžela se jí nedostává ani to. Sled až příliš obyčejných situací se snaží zintenzivnit výrazná klasická hudba, jde však jen o podobný zastírací efekt jako úsměvy kvarteta postav na dovolené, na níž ani moc nechtějí být. Jen lehce nadprůměrný dojem zvedají momenty kulturní nenávisti obhroublých a opilých Poláků vůči pořádkumilovným Skandinávcům. ()
Je to taková Östlundova Vyšší moc z Wishe. Dílčí scény jakž takž fungují, ale čím víc se film zaplétá do otravných, hašteřivých a malinko přestřelených postav a jejich neustálých střetů, tím méně to všechno dává smysl. Poslední třetina už je hodně na efekt, navíc emancipace hlavní ženské postavy je dramaticky úplně mimo. Vycpávání klasickou hudbou fakt nezakryje psychologickou rozklíženost. Body hore za dánského Obi Wana Kenobiho, který v maríně obskakuje otrávené polské paničky. ()
Poměrně velká reklama na to byla ve Varech a jsem ráda, že jsme zastihli promítání s delegací, to vždycky přidá trochu na zážitku, ale ve finále to byla v podstatě tak, jak je tu popsáno, hořká komedie adresující běžné problémy běžných lidí, jež jsme v těchto žánrech viděli už nesčetněkrát. Za mě komedie docela nevýrazného rázu s nenásilným polským humorem a zajímavým prostředím. Víc asi nemám co bych k tomu napsala. KVIFF 2022 ()
Příjemné ponoření do nitra zdánlivě spokojených, vnitřně však velmi chatrných vztahů mezi partnery, jež dokážou z tak trochu nucené dovolené udělat prakticky peklo. Je to docela trefné, lehce vtipné, lehce provokativní, ale pro mě osobně v konečné míře nijak převratné a nepřinášející nic nového. [KVIFF 2022] ()
Reklama