Argylle: Tajný agent

Po vzoru Bolševize začal už i zlodějský kokotporát, bez skrupulí prodávající židopředražené i-plečky snobským kokotům a instadementům, za každou cenu plnit obsah hovny a pícninami pro hovada. Na což teď zjevně vysolil tak brutální ranec, že mu mamonářsky neodolal ani až dosud naprosto svěží, originální a veskrze potěšující Matouš, naprudko se zaprodal, spláchl své dosavadní sqělé renomé do hajzlu a namísto nějakého svého inventivního scénáře se uvolil zaudiovizualizovat pro červivé jablečňáky, slaboduché smíšky a otylé chovatelky koček za zenitem veskrze nudný, hloupý, plagiátorský a řádně klišovitý popsaný hajzlpapír nějakého druhořadého neumětela, jenž patrně, když zrovna prstem namočeným v nutelle a s přikousnutým jazykem nenaplňuje své „scénáristické“ ambice, permanentně rozkuřuje nějakého hrabivého pohrobka Štefana Práceho. Jinak si tu oligofrenní hrůzu prostě nedovedu vysvětlit. Až podezřívám Matouše, jestli náhodou nezačal prcat Madonu, protože se s ním náhle kariérně děje přesně to, co tenkrát s Gejem Ryčím, a tento jeho počin nápadně připomíná ultražinantní pičočalamádu Muž ze Strýce se stejně prkenným a homonakadeřeným Jindrou Clavinem, jemuž tentokrát místo korektně a spravedlivě kancelačně zkulturněného fuj fuj lidožrouta Arnýho Kladiva neméně děsivě kunduje krajně nesympatická neherecká protekční prasnice Brysa, která se od posledního Juráče konečně vyžrala až na porážkovou váhu. No nejedna masitá tvář veskrze vkusné kompulzivní hospodyňky se základním vzděláním si u toho dozajista slastně zachrochtá při žehlení. Matouši, okamžitě ho z té rozkládající se botoxmrtvoly vytáhni a vrať se!!! (11.03.2024)

Ve všech směrech trestuhodně podprůměrná záležitost, u níž jméno režiséra působí jako velmi nepříjemné překvapení. Slovutný Matthew Vaughn byl se svými typickými audiovizuálními trademarky železnou jistotou, u níž byl divák vždy velmi spokojen. Jistě, v průběhu posledních let toto dogma začalo mít jisté trhliny, nicméně potenciál na zlepšení tam někde v koutku vždy číhal. Bohužel, po zhlédnutí jeho nejnovějšího počinu musím smutně konstatovat, že všechny mé naděje přišli vniveč, jelikož právě zde se v celé své nahotě vyjevila jeho tvůrčí bezradnost a přešlapování na místě. Může za to zejména naprostá nekontrolovatelnost nad olbřímím počtem nápadů, které se zde válí bez ladu a skladu, takže tvoří jenom zoufale nudný a extrémně dlouhý pomníček kdysi talentovaného režiséra s jasnou vizí. Nastalé smutné situaci nepomáhá ani unylý scénář šustící papírem až za roh, nevýrazné herecké obsazení, z něhož vyčnívá jako vždy spolehlivý Sam Rockwell, či třeba naprosto odporné digitální triky, které na Vás svou vyumělkovaností "vybafnou" hned v samotném začátku. Ve finále tedy dostaneme nevýraznou a zapomnění hodnou záležitost, v níž stojí za řeč jen několik skutečně vydařených akčních scén v samotném závěru. A to je, dle mého názoru, na práci takového prověřeného klasika, jakým Vaughn býval, vážně hodně málo. Škoda. (Apple TV+) „The greater the spy, the bigger the lie.“ (16.04.2024)

Je to poprvé, co Vaughn nedokáže prodat své silné stránky. Akce sice má nápady ("barevná" přestřelka, brusle), ale nestrhne, herecké obsazení je nabušené, ale vůbec nefunguje chemie (Howard je castingový přehmat dekády) a celý koncept, jakkoli mu nelze upřít "myšlení mimo rámec", je případ high konceptu, který nedosedne na úrodnou půdu. Vždyť i Henry Cavill, a to ho mám vážně rád, se jako superagent s divným sestřihem a ještě divněji střiženým oblekem nenašel (nedivím se, že jeho šance na Bonda po tomhle padly). Nebyla to nuda, to musím Vaghnovi nechat. Ale to je to jediné opravdu pozitivní, co mě na adresu Argylle: Tajný agent napadá. 50 % (11.04.2024)

Bruslení v ropě! Meta špionážní akční smršť s mnoha neuvěřitelnými zvraty. Vaughn diváka na několika rovinách tahá za fusekli a přesto je bez problémů koherentní a v závěru všechno dává dokonalý smysl ať už šlo o jakkoliv absurdní žánrovou berličku. Sam Rockwell je boží a bitka ve vlaku s prostřihy na Cavilla je geniální. Závěr je extrémně přepálený, vaghnovsky barevný a nápaditý, ale obávám se že si ho kromě jeho radikálních fanoušků nikdo jiný neužije. Dua Lipa ve zlatých šatech neskutečná. Velký problém jsem měl bohužel s obsazením Bryce Dallas Howard, která mi sem vůbec ale vůbec nesedla. Což je problém ze zjevných důvodů. Nadsázka, parodie, extrémní autorská vize. Dlouho jsem nic podobného neviděl. Vaughn se ale bavil nejlíp od prvních Kingsmanů a je to znát. (11.06.2024)

Nemůžu se zbavit dojmu, že se někdo snažil film prodat přes něco jiného, než bylo pravdou. Nevím, zda to byl účel, aby si film udělal už takhle dopředu legraci ohledně očekávání diváka. Přeci jen, ve filmu se to děje taky. A já jsem tak strašně moc ráda, že výsledek je ve skutečnosti někde jinde. Asi proto jsem byla tak spokojená. Ano, bylo tam pár momentů, kdy jsem cítila, jako kdyby se šlapalo na místě. Ale míra twistů, přepálenosti, barviček a ujetosti byla fajnově přiměřená a vyhovovalo mi, jak to je zběsilý. A co si budeme, Sam Rockwell je prostě zlatíčko úplně všude  :) (01.02.2024)