Šinmai maó no testament

Z počátku se to zdálo zajímavé a vypadalo to na dílko s dobrým příběhem a několika zajímavými charaktery, ovšem s přibývajícími episodami mě to poměrně rychle přestávalo bavit. Stávalo se to pro mě stále víc předvídatelným a nezajímavým. Ecchi aspekt, který jsem měl předtím za povedený a nadprůměrný se mi velmi rychle zajídal a některé nucené momenty, kdy to chce za každou cenu ukázat nějaký ten záběr něčeho erotického, jsou absolutně nepovedené a kolikrát i velmi špatně zvolené. Během pár dílů se tedy můj celkový dojem z tohoto anime propadl ze silných 3* na slabé 2*, naštěstí závěr nebyl špatný a skoro si říkám, že možná i tu druhou sérii v letošním říjnu přeci jenom ještě dám... 4/10 (21.01.2015)

Za sebe bych řekl, že je to o něco lepší než první série. Dějově to bylo poměrně zajímavé, ale to ecchi nacpané všude a za každou cenu mě v podstatě zase rušilo. Třeba takový druhý díl, kdy jsou do děje naprosto beze smyslu implementovány momenty, které bych nazval "jak se zatím baví a na co myslí Maria" a které se prostě objeví z ničeho nic a absolutně mi rozhodí jakékoli sledování. Pro upřesnění, tím myslím ty momenty, kdy se něco děje, náhle se to bez jakéhokoli smyslu zvrtne v ecchi, nebo se tam náhle bez jakékoli souvislosti objeví pohled na roztouženou hrdinku jen proto aby nám poté ukázali sukubu Marii a vysvětlili, že to byla jen její fantazie nebo zábava a pak se to zase střihne zpátky jako kdyby se nechumelilo. Nevím, ale nějak nechápu, proč tyhle "random" momenty úplně nevynechají a nevěnují se víc ději... Ale je to ecchi, tak asi proto! Prakticky asi jediné další podobné dílko, s kterým jsem si toto již při sledování první série srovnával je High School DxD. Bohužel Shinmai v tomto srovnání u mě prohrává. DxD má mnohem lepšího hrdinu, který tím, že je prostě úchyl dává tomuto dílu mnohem zábavnější a pro mě přirozenější nádech, kde i všechno to ecchi působí mnohem lépe a nenuceně. I dějově mě DxD baví o něco víc, protože na mě působí o něco méně předvídatelně. Na druhou stranu Basarův harém působí o něco zajímavěji a je vidět, že se s děvčátky dostal mnohem dál než Issei. Ovšem fakt, že mu hlavní hrdinka říká "bráško" mě spíš odrazuje, protože tohle japonské nadšení pro vášeň mezi sourozenci (i když jsou třeba nevlastní) prostě nesdílím. Druhá série mě tedy nezklamala, spíš trochu překvapila a přinesla spoustu zajímavých otázek především ohledně Basarových rodičů a tak zvedám hodnocení tohoto díla, protože zaujalo... 5,5/10 (17.10.2015)