Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vznik podle slavného románu Petera Matthiessena napsaného v 60. letech, tj. v době, kdy američtí spisovatelé reflektovali vztah indiánské menšiny a většinové společnosti (Přelet nad kukaččím hnízdem od Keyseyho, Malý velký muž od Bergera). Hlavním hrdinou knihy a filmu je Indián Lewis Moon (Berenger), který mezi indiány v Amazonských pralesech najde nový směr svého života. Hlavní myšlenkou díla je střet skomírající indiánské kultury s moderní civilizací, kterou zde představují jednak představitelé místní státní správy a protestantští misionáři (Aidan Quinn si zahrál intelektuála Martina Quarriera, John Lithgow pak tvrdého obchodníka s vírou Leslieho Hubena). (JimJam)

(více)

Recenze (22)

tahit 

všechny recenze uživatele

Některé momenty tohoto trpkého příběhu jsou hodně působivé. Amazonští indiáni hrají sami sebe a snímané záběry z amazonské džungle přičítám jen k dobru filmu. Schéma náboženského podtextu jako prostředek výstavby je poněkud zevšeobecňující a nanejvýš románový konstrukt, takže nepodává žádný ucelený obraz skutečných problémů amazonského regionu v Jižní Americe. Co na mě nejvíce zapůsobilo a je vypravěčsky vděčné, postava polovičního Čejena Moona. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

"Ve jménu Ježíše!" .... co všechno se může za šířením náboženské víry do jiných, odlišných civilizací lidstva skrývat. Může to být nepochopení, strach, bolest, ale i šíření neznámých nemocí a smrt. Bylo tomu tak v 17. století, kdy misionáři přinášeli "Boží lásku" kanadským indiánům (film Black Robe), bylo tomu tak i v dobách poměrně nedávných minulého století, mezi indiány amazonských pralesů. "Žij a nechej žít" ... to je ta správná výzva, kterou by se měla naše tzv. vyspělá civilizace řídit. A kdo stále nechápe, měl by se na tento opravdu dramatický snímek podívat a zamyslet se nad tím, co autor románu Peter Matthiessen, podle kterého je film natočen, chtěl naši společnosti vzkázat. /poznámka: nenechte se mýlit čb fotografiemi, film je barevný/ ()

Reklama

easaque 

všechny recenze uživatele

mě připadal film hodně nevěrohodný a nezáživný. Téma mi nebylo moc blízké, i když vyjadřuje můj názor, že křesťanství udělalo spíš víc špatného než dobrého. Herecky mi to přišlo hodně slabé, zejména tím, že mi většina prostě nesedla do svých rolí a přirozeně se chovali občas jen indiáni. Navíc ta délka je šíleně ubijejíci. Plusem občas byly záběry na přírodu a hudba. Něco mezi jednou či dvěma hvězdičkami. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Zdařilý dobrodružný film konotující staré (paraguayské) i současné misie v divošských územích. Jeho morální poslání však odbudu jen porovnáním se současnými světoběžníky, kteří lezou na střechy světa, do afrických savan, deštných a jiných pralesů, aby nám z nich přivezly fascinující reportáže a skvělé záběry. Domorodcům však poskytují stejnou medvědí službu (mnohdy ještě horší) než misionáři – stále s nimi mění pouze pár korálků za pintu zlata (Jim Morrison: " To trade some beads for a pint of gold"). Změňme však pohled: "Hráči na hřišti Páně (At Play in the Fields of the Lord)" je zřejmě zlehčující narážkou na "Dělníci na vinici Páně" (Mt 20, 1 – 16). O co zde jde? Ježíš najímá celý den dělníky na práci na své vinici za fixní mzdu 1 denár, někoho hned ráno (Židy?), jiné v poledne (Bělochy?) a jiné večer (Indiány?). Při výplatě (všem po denáru) se ale situace dramatizuje a "ti první" si stěžují: "Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!“ On však odpověděl jednomu z nich: „Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý? Tak budou poslední první a první poslední". ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Nejen záběry amazonských deštných pralesů je tenhle film výjimečný. Také a zejména tím, jak přesvědčivě, protože evidentně pravdivě, zobrazuje netolerantnost, která nutně a vždycky provází všechny náboženské víry. "Copak tady v deštných pralesích mohou ti lidé uvěřit tomu, co prohlašoval jakýsi bledý muž v zemi, kde nikdy neprší?" Anebo další přibližný citát z úst misionáře: "Bylo by lepší, kdybychom sem nikdy nepřišli." K tomu skvělý Tom Berenger - a i přes délku filmu se téměř není kdy nadechnout. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (2)

  • Filmové městečko Mae de Deus bylo výhradně pro účely filmařů zkonstruované na pozemcích společnosti Pirelli. Ta se po natočení filmu rozhodla rozprodat jej místním obyvatelům jako topivo. (Conspi)
  • Filmovou předlohou se stala stejnojmenná kniha úspěšného amerického novelisty Petera Matthiessena z roku 1965. (Conspi)

Reklama

Reklama