BANGER.

Silně autentické dílo, natočené handheldem na iphone, plné hlášek ze života, přirozených výkonů a silné vize. Tahle jednodenní naháněčka za snem udělat Banger se Sergeiem Barracudou, který všem ukáže a vše vyřeší si nakonec může vybrat těžkou daň. Silné témata, silná vize, silné provedení. Opět jen menší problém s tempem a jasnou předvidatelnosí lehce průhledného scénáře, jinak totální autentická jízda! (27.09.2022)

Tahle subkultura je mi zcela cizí, například o existenci toho srandovně pomalovaného drsného pána jsem ještě do středy vůbec neměl tušení. Tématem a postavami mě tedy BANGER. míjí asi nejvíc, jak to jde, ale přesto musím ocenit, že tu v Česku takový film vzniknul. Scénář jako celek dává smysl (ale problémy mám s určitými jednotlivostmi), zahrané je to fajn, komediální timing u dialogových výměn mezi Mišíkem a Bendigem na jedničku. Lehce bych ubral memíček. (56th KVIFF) (10.07.2022)

Hodně nápaditý, originální, během sledování mi bylo až fyzicky zle z toho, co se na scéně děje. Přitom prvních deset minut jsem myslel, že to vypnu. Ten styl, jak je film natočený, je hodně specifický a chce hodně sebezapření setrvat. To je ale po zásluze odměněno výbornou, neobvyklou a na české poměry hodně jedinečnou filmařinou. Banger. je prostě banger. Adam Mišík a Marsell Bendig tu hrají nadpozemsky a musím říct, že bych to do nich ani náhodou neřekl. (04.03.2023)

S velkým předsudečným despektem jsem mačkal plej v domnění, že se dočkám nějaké náctileté pičočalamády pro sociálně síťově angažované vymatlance, kterou ihned spláchnu do hajzlu. Och, jak jsem se v Toho žita hospodáři krutě zmýlil! Dostal jsem totiž na naše lůzry a hnoje nebývalý, mrazivý až znepokojivý výlet do sice hnusného, ovšem reálného světa potratů dělnické třídy, vyrachtaných živlů, naprosté mentální spodiny, smažek, hokynářů se „smíšeným zbožím“ a kraniálně vylízaných instapičinek, vkusně balancující mezi Trainspottingem a Mandragorou. Tady trochu prrr, jen dramatická hyperbola, honiči hned nebudou stahovat kalhoty, zas tak explicitní to není, jen děsící, s čím vším tu musíme obývat Zeměplacku. Kupříkladu i s prvotřídně vymaštěnou solvinou, pissničkářem, tedy vlastně recitátorem blahoslavených s vkusně pokerovanou držkou a la Bory, obskurně odporným pičusem, kterého kdyby jiné lopaty neposadily do vaty, doteď somruje na piko před Kauflandem u Karolíny. K těm všem pozitivům to má i naprosto skvělého cigoše, fuckt klobouček, more, a i mimo plátno odpudivě slizká buznička, Mišík junior, to bez blonďatého žužupřelivu a v neteplouškých hadrech dal k mému velkému překvapení totálně famózně. Takže hluboká poklona, pane Sedlák, doufám, že to mezi těmi korektně zdegenerovanými, pozlátkovými pamrdy dneska klapne, a Vy i díky té trapkoceně budete moci s těmi parádními sondami do žumpy utěšeně pokračovat. (04.03.2023)

Punková feťácká komedie s kadencí vtipných nadávek a hlášek a dramatickým vyvrcholením, které jí dodá vážnou tvář. Kreativní střih a autentická forma hektické ruční kamery (mobilu) filmu nejen dodávají solidní drive, ale dělají zábavným i jeho jinak řídký příběh. I když těch rozkmitaných detailů tváří je pro kino plátno přespříliš. Hloubka Mišíkova výrazového herectví v poslední scéně prozrazuje jeho největší životní trauma, když jako dítě chtěl a nedostal zmrzlinu. Film si užijete o to více, pokud neznáte formálně podobné, ale scénáristicky vyspělejší dílo bratrů Safdiů (především Uncut Gems). (10.03.2023)