Můj nejmilejší bar

Na chuť jsem tomuhle malému filmu nepřišel. Mám rád malé milé filmy o "autsajdrech", které plynou jaksi volně, nenásilně, nenápadně a přitom nápaditě.. A z Mého nejmilejšího baru jsem tenhle pocit vůbec neměl. Buscemiho mám velmi rád, ale asi jako herce. Na režisérské židlice mu to moc nejde, ikdyž moc chce. A to je asi právě ten kámen úrazu. Filmu chybí svěží nádech volnosti a přirozenosti. Je to asi tak, jako když si chcete udělat romantický večer s přítelkyni, ale těsně před tím vám praskne voda v koupelně, vy to narychlo uklidíte a opravíte, ale pohoda se někam vytratila a večer se nepovede.. Podobně je to s tímhle filmem. Necítil jsem z něj to, co bych si přál a místy některé pasáže musel přetrpět. Tento film pro mne zůstal proto malým svou formou i energií... (01.07.2011)

Jiné a lepší než Barfly, či Factotum. Barfly se soustředí na jednu postavu, jeho pocity. A protože Chinasky byl člověk zahleďený do sebe, je interakce s ostatními postavami vedlejší. Chinasky na ostatní kašlal, slouží mu spíše jako kulisa (alespoň ve filmu, v knihách je to složitější). Ve filmu Trees Lounge stojí někde uprostřed Tommy (Steve Buscemi) a kolem něj se epizodně seznámíte s postavami, které reagují na Tommyho a Tommy na ně. Tommy totiž chce být s lidmi a má je rád, je to na jeho postavě znát. Barfly je přehlídka, krasojízda jednoho alkoholika s modrou krví. Trees Lounge je uvěřitelný životní příběh smutně laskavého Steva, kterému to nevyšlo. Barfly beletricky zjednodušuje realitu ochlasty a poetizuje jí. Tress Lounge je vystavěn v poctivé drama a těm pozorným může připomenout leccos z jejich životních zkušeností. To k rozdílům mezi těmito filmy. Další poznámka je k samotnému životnímu příběhu Tommyho. Lidé ho mají občas rádi, ale snadno se k němu všichni otočí zády. třeba ten plesnivej tlustej kámoš, nebo Chrystal. Já budu mít Tommyho rád navždycky. Po tomto filmu pohár trpělivosti přetekl a Steve Buscemi putuje do top herců. (15.03.2012)

Slabé dramatické spracovanie aj tak dosť šedivého námetu. Bez života, bez náboja a hlavne bez nápadu, ktorý by zaujal a pritom dramatickú stránku filmu trocha rozvinul. Zaujímavý bol len samotný S. Buscemi, ale len ako osobnosť a herec. K postave Tommyho, ktorú stvárnil, som si za celý čas nevedel nájsť cestu. Také pletky o ničom. Navyše si za väčšinu vecí v jeho zbabranom živote mohol sám. A riešenie? To bolo celý čas v nedohľadne. 55/100 (30.05.2015)

Alkoholickej dýchánek se špetkou humoru. Jo, dost se tady chlastá, ale ve srovnání s naší českou zemí docela průměr... nebo spíš nic moc. Ale nejsme tady kvůli srovnávání. Je to taková pohodovka. Už dlouho jsem se na tenhle film těšil, ale asi proto jsem od něj čekal víc. Pro mě to není kult. Ale není to špatnej filmek. Je to dobrej film, kterej mě nenudil. Ale vidět jednou to stačilo. Nejsou tady totiž žádný výjimečný momenty, který by se staly legendárníma nebo lehce zapamatovatelnejma. Není to hláškovitý. Je to jenom nabitý samejma známejma tvářema, z nichž nejvíc (kromě Steva Buscemiho) zaujala hlavně pěkná Chloë Sevigny. Ale teda Steve Buscemi má můj respekt, když dokázal něco takovýho vyplodit. (22.05.2018)

Černá komedie, která toho ale říká o životě víc než většina hollywoodských bijáků. Steve Buscemi mile překvapuje vyzrálou režií i námětem a především ztvárněním lidí-outsiderů žijících na americkém maloměstě. Jeho postava neprožívá žádný zázračný příběh, který by měl diváka okouzlit a na konci - v posledním záběru - cítíme stejnou prázdnotu, jako hlavní hrdina ve svém životě. Největším kladem ale je, že i přesto film vyniká lidským humorem a nikdy tak nesklouzne k samoúčelné depresi. (14.09.2012)