Vše pro firmu

Pro mne definitivně nejlepší televizní film posledních let. Herecké výkony skvělé, prostě to nemá chybu. Zhlédla jsem tento film již dvakrát v odstupu zhruba deseti let - a byla jsem znovu nadšená, ačkoliv jsem si po tak dlouhé době nevzpomínala skoro na nic. Asi nejvíc se mi líbil ve své roli Petr Nárožný a taky miluju atmosféru první republiky. Tuto tématiku nikdy nevynechám - není zase tak častá. (01.12.2011)

Televizní hra je adaptací literární předlohy Karla Poláčka a je založená na nápadu výměny rolí mezi otcem a synem, kde syn vychází jako podstatně zralejší a zodpovědnější osobnost, kdežto táta prochází obdobím zastydlé puberty. Osobně mám radši tento příběh v podání divadla Ypsilon, kde si roli tatínka zahrál Jiří Schmitzer. Ten dokázal své postavě dát přece jen větší rozměr než Josef Somr, jakkoli ani ten není špatný. Celkový dojem: 60 %. (21.08.2008)

Poměrně absurdní komediální téma zavání komikou doby, kdy to Karel Poláček napsal. Tudíž to obrácení rolí (nezvedený tatínek a zodpovědný synáček), které mělo být pramenem celé té komičnosti, na mě vůbec nefungovalo. Jediná věc, kterou jsem si dokázal opravdu užít, byly skvělé herecké výkony (hlavně tedy Petr Nárožný) a také autenticky vystihnutá atmosféra doby první republiky. (13.05.2015)

Karel Smyczek se zhlédl v této kouzelné době a povzbuzen úspěchem seriálu Bylo nás pět ztvárnil další Poláčkovu předlohu. A ne náhodou se zde objevuje i většina stejných herců a to herců prvotřídních kvalit. Jejich přirozené, jakoby divadelní výkony povyšují poněkud prostý a místy fádní děj na lehce stravitelnou a příjemnou podívanou. Ještě větší devízou je však pedantská práce výtvarníků scény a kostýmů. Útulné secesní interiéry krásně voní i přes obrazovku a hladí po duši všechny milovníky meziválečného období. A já jsem pyšný, že jsem jeden z nich. (28.08.2008)

2/2 Je to něžné téma, o to žádná. Alles für die Firma, kde syn (příjemný Vetchý) musí vychovávat otce svého (bonviván Somr) a zdůraznit mu, že býti ve styku s lichvářem není pro meno firmy dobré. Pan otec je nepoučitelný kanec, hýří, baví se, ten karban, ty ženy. Pan syn je asketická spořivost sama. První polovice není sice tak šikézní, ale ve druhém díle, kde už dojde i na to řešení oddavek, a nastupuje kancelář vdavek chtivých děvčat pod vedením Nadi Urbánkové, je to bžunda. Pravda, espritu Bylo nás pět znovu Smyczek nedosáhl, ale konečně, když je Poláček adaptován (nejen v posledních letech) tak poskrovnu, člověk je rád téměř za cokoli. Dialogy jsou bezva, Petr Brukner, Barbora Srncová a spol jsou ideální figurkáři, jen bych příště již do retra neobsazovala takové ty Jarky Hanušové nebo Srstky, těm to zkrátka neleží. (17.01.2016)