Hádkovi

Už jsem to psal vícekrát většinou u filmů natočených dle divadelních scénářů. Obdivuji scénáristy, kterým stačí místnost, dvě židle se stolem a dva herci s tak vypiplanými dialogy, že se divák nemůže odtrhnout od postav oči. A klidně může jít o jakýkoliv žánr od mrazivého psychologického drama po konverzační komedii. Zprvu se zdálo, že Hádkovi mají našlápnuto tímto směrem a onou místností s židlemi bude byt umírajícího dědy. Český většinový divák má bohužel rád jednoduchost a tak tomu byly přizpůsobeny i dialogy, ale přiznávám, že mne to zprvu bavilo. Další level jednoduchosti českých komedií bývá krkání a prdění a k tomu zde naštěstí přistoupeno nebylo. Ona to bohatě vyvažovala Sandra Nováková s permanentní erekcí bradavek. Nástupem druhého páru když už hašteření Prachaře s Novákovou začínalo nudit se film zase rozjel a jak Čvančarovou nemusím, tak tady byla super. Čermák poslední dobou tak nějak v komediích jen přicmrndává a je to škoda, mohl mít větší prostor. Dokoukat se dalo v pohodě a s přihlédnutím k současnému tristnímu stavu českých komedií na českých tocích se jedná dokonce o nadprůměr.   Dávám za 3 lupeny salátu. * * * (16.11.2022)

Svižná komedie o jedné dosti pošahané, ale možná že právě často typické české rodině, která jako obvykle má spoustu plánů, ale ve finále se všichni akorát tak ožerou, pohádají a porvou, aby se nakonec zase udobřili a mohlo se jet nanovo. Sandra Nováková zvládla svoji "úplně vymaštěnou" na jedničku. 60% (11.11.2022)

Zatímco předchozí Matky Vojtěcha Moravce byly zbytečně neuspořádané a skákaly od jedné ženské ke druhé, tady rozkouskování nehrozí. Všechny postavy se totiž sejdou v jednom bytě po umírajícím dědovi o 79 metrech čtverečních (ale vypadalo to, že má víc), přičemž si na něj brousí zuby obě manželky bratrů (podpantofláků) Hynka Čermáka a Jakuba Prachaře. Dámy se navíc nesnesou a aby toho nebylo málo, na přeměřování bytu (případně hledání schovaných úspor) si vyberou stejný čas. A absurdita jedné rodinné krize se začne napínat… protože jakmile dojde na dělení majetku, jdou emoce stranou. Moravec (se spoluautorkou scénáře – a tady velmi dobrou – Sandrou Novákovou) vytvořil slovní humor vycházející z mezilidských (rodinných) vztahů, který minimálně první půlhodinku funguje naprosto skvěle. Natáčelo se v kulisách panelákového bytu se starým umakartovým jádrem a retro tapetami, uvnitř se potkávají solidně napsané postavy (jedna je hloupá, druhá uječená…) a hlavně velmi slušně hrající herci. Škoda, že se to celé někde za půlkou krapet rozsype, a situace, které měly jakýs takýs základ (jeden obviňuje druhého a ten namísto, aby se bránil a uvedl věc na pravou míru, hodí jiné obvinění zpět), či byly prostě odkoukané ze života, jsou už jen uměle vyhrocené a tlačené do extrémů. Česká rodina je holt fenomén (neříkám, že jinde ve světě je to lepší) a i přes uřvanou druhou polovinu je výsledek fajn. Za slušné tři bradavky, teda hvězdy. (02.12.2022)

Nejdřív tu byly Matky, nyní Synové a snachy. Výsledek je podobně matný včetně doprovodného popíku, který nutí poohlédnout se po pytlíku na zvracení. Slet supů pod přezůvkami a vymaštěných supic do hloubětínského hnízda disponuje vizuálem primáckého seriálu a i přes snahu být sžíravou konverzační fraškou s nádechem cynismu je tak i převážně napsán. Herecky obstál jen Čermák (především když tasí neprůstřelné argumenty absolventa Vysoké školy života), jinak Pavelka budil dojem, že flašky s alkoholem nebyly jen rekvizity, manželka pana režiséra dávala na odiv místo talentu své tělo a její submisivní filmový choť ji navzdory absence molitanových vycpávek překonával ve velikosti prsou. Jakž takž ještě obstála Halina Pawlowská, dokonce se mi zdálo, že i trochu zhubla.. Polanski může být v klidu, nějaký konkurenční Masakr se vůbec nekonal.. (31.10.2022)

A přesně proto se celý život vyhýbám rodinným sešlostem... Film, kde každá postava perfektně připomene někoho, koho osobně, nebo alespoň od vidění, znáte. Hlášky pobaví, hlavně s přibývajícími promilemi hlavních postav, ale ty ksichty, ty jsou čecháčkovsky naprosto přesný. Herecky tak super, že ani slabší místa nejsou úplně o ničem. (17.07.2022)