Tajemný předmět touhy

Předlohou filmu byla kniha Pierre Louyse, pokud vím, u nás vyšla pod dvěma názvy novější „Žena a loutka“ a původní „Žena a tatrman“. Obojí výstižné. Conchita dokonale ovládá umění manipulace, je nepřístupná jen tak, aby tokajícího loudila neodradila a zároveň natolik přítulná, aby si ho tím víc připoutala a ze zištných důvodů udržela. „Nepatřím nikomu, jen sobě, a zůstanu sama sebou. Nemám nic cennějšího než sama sebe.“ . ... „To je moje kytara. Budu na ni hrát, pro koho budu chtít já.“ Při natáčení se Luis Buňuel dostal do konfliktu s hlavní představitelkou Ángelou Molina a byl nucen obsadit roli Conchity ještě náhradnicí Carole Bouquet. (16.08.2005)

Reziser Luis Bunuel natocil opat kvalitny film o konflikte pohlavi, ktory je stary ako ludstvo samo. V hlavnej zenskej ulohe sa predstavila Conchita /Carole Buquet/ ktora dokonale ovlada manipulatorske umenie, a tak sa zahrava s tokajucim partnerom. Odhliadnuc od toho, ze takyto pribeh je dost obohraty, vyzdvihujem vysoko herecke koncerty hereciek Carole Buquet a Moliny. Bunuelova kvalita v plnej krase : 86 % (20.04.2013)

Svým způsobem je to takový klasický Buñuelův film, s jeho nejčastějšími oblíbenými tématy a kritikami určitých skupin lidí, ale nahoru to tahá zajímavý vývoj tragikomického příběhu, na kterém spoustu věcí můžou a nemusí být pravda. To mě i přes určité nedotaženosti opravdu bavilo sledovat a hlavně díky tomu u mě převažují spíš kladné než záporné dojmy. Nejedna scéna se mi totiž vryla do paměti a něco do sebe to mělo určitě, jen to ve mě nezanechalo tolik, jako třeba Anděl zkázy nebo Tristana. Ty mi totiž přijdou zajímavější - námětem i přesahem. Btw, je fascinující vidět, SPOILER že Buñuelův poslední film končí pravděpodobnou zkázou civilizace stále narůstajícími teroristickými útoky (které bych tam čekal líp zakomponované, když už mám jmenovat nějaké to mínus)... celkem by mě zajímalo, co přesně to o něm na sklonku života vypovídalo. KONEC SPOILERU Slabé 4* (02.10.2022)

„Ozbrojená revolučná skupina Ježiša Krista.” • Skrátka: španielsky provokatér č. 1 - Luis Buñuel, ani vo svojom úplne poslednom titule s názvom - Cet obscur objet du désir [Ten temný objekt túžby], zrejme ani tentoraz ne[z]ostal svojej klasickej štipľavej povesti absolútne nič dlžným, i keď by som zase na druhej strane rovnako tiež predsa rád podotkol i to, že sa vskutku práve teraz akoby držal na uzde, ak teda aspoň nepočítam i zopár naozaj »šteklivých scén« s ústrednou protagonistkou Conchitou, ktorej rozhodne zručne sekundoval aj jej mužský náprotivok Mathieu Fabert v podaní «španielskej legendy» Fernanda Reya, ktorý s daným buñuelovským autorom síce nespolupracoval po prvýkrát, no v tomto prípade sa podľa mňa ani zrovna nejednalo o ich najlepšiu spoluprácu. Tou by ale totižto mohla byť najmä konkrétne táto z roku 1972: Le Charme discret de la bourgeoisie. • Nerád by som totiž ďalej bližšie čokoľvek špecifického prezrádzal, no zároveň by som vás maximálne tak naďalej navádzal snáď len k tomu bodu; sa asi iba hádam najviac zamerať na postavu Conchity, či si vôbec všimnete príslušné zmeny na jej fyziognómii; čo pre mňa osobne určite predstavovalo rušivé prvky, zatiaľ čo pre takého protagonistu Mathieua Faberta, mimochodom španielsku obdobu "Humperta Humperta" [postavu z Nabokovho románu Lolita; pozn. recenzenta] - napokon asi ani nie, ktorý bol mimoriadne traumatizovanou osobou predovšetkým len z toho prostého hľadiska, že sa akosi stále  „nemohol dostať do ženských nohavičiek,” čo bol v podstate i akýsi hlavný leitmotív daného kinematografického diela, ktorý sa ale postupom času stával príliš stereotypným a opotrebovaným, pretože okrem toho daný titul neprispel extra ničím zaujímavejším, čo by následne stálo za väčšiu pozornosť; skôr na mňa zapôsobil až celkom neadekvátne v tom ponímaní, že sa mi nejako nechcelo správne [u]veriť tomu, že by si ústredný hrdina / nehrdina - nechal takto extrémne skákať po hlave?! • Ďakujem veľmi pekne, ale viackrát si neprosím ďalšiu porciu dotyčného 'buñuelovského' pokrmu; na jedno prežretie bohato stačilo... (27.03.2024)

S hodnocením bych šla určitě výš, kdyby ve filmu chyběla celá dějová linka s vyprávěním ve vlaku. Fakt, že vedle něj seděl psycholog, pro mě není dostatečným vysvětlením, proč by jen tak vyprávěl svoji netradiční lovestory naprosto cizím lidem. Navíc scéna, ve které se obhajuje fyzické násilí na ženě a všichni jen uznale přikyvují, jak si všechny facky zasloužila, mi silně zahýbala žlučí. Střídání dvou hereček v hlavní roli mi rovněž nepřijde jako nápad geniální, ale spíše matoucí a bez hlubšího smyslu. Rozumnějším řešením by bylo přetočit všechny scény jen s jednou. Základní kostra příběhu s manipulátorskou dívkou a touhou zaslepeným starým mužem je ale bezchybná. (19.04.2013)