Jitřní záře
Režie:
Dan WlodarczykKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrají:
Petra Bučková, Jan Plouhar, Denisa Biskupová, Lenka Vlasáková, Pavel Nový, Lenka Skopalová, Barbora Milotová, Tomáš Krutina, Veronika Divišová, Barbora Šperková, Miroslava Součková, Daniel SvobodaRecenze (9)
Dcera něco chce (stejně jako její rodiče si kdysi něco „svobodného“ usmysleli), ale matka je proti. Stále víc si tak uvědomuje, jak ji omezuje způsob života, který pro ni rodiče zvolili. Přitom je úsměvné, že oni sami léta nerespektovali role autorit, popírali úřady a jiné instituce, zatímco po dceři chtějí, aby je poslouchala. Zejména v závěrečném díle tak popírají to, co celý život sami razili. Neberou, že si svobodně volí vlastní cestu. A právě kvůli rodičům Jitřenka zažila od vrstevníků/společnosti mnohá odmítnutí, nechce to podstupovat po posledním návratu domů do Čech znova. A právě o jakési její revoltě poslední díl je. Už to není o těch „zlých“ lidech okolo, těžiště se přesouvá do jejich soukromí. Samotné finále mi vlastně docela sedlo. Fajn po celou dobu byli i neokoukaní Petra Bučková a Jan Plouhar. ()
"Jmenuju se Viktorie.." ()
Nevim co tu všichni zas pi*ujete že je tahle epizoda zbytečná - doslova v ní je výsledek všech 5 předešlých epizod, tedy že nemůžete svým dětem vštěpit váš způsob života, a že se každý sám rozhodne jakým způsobem bude žít. I proto si myslím že je tento díl jeden z nejlepších z celého seriálu a krásně to do sebe zapadá. Škoda jen toho úplného konce, který mohl být citlivější, a ne takto násilně utnut závěrečnými titulky. Působilo to, jakoby došly peníze. Neokoukané tváře opět na jedničku a dramatickou závěrečnou epizodu jsem si užil. ()
A jsme ve finále. Pěkný závěr. ()
⚪Záver sa už tiahne pocitovo neskutočne, naozaj celému dielu chýba dynamika a akási ucelenosť, skáče sa od jedného k druhému v rýchlom slede, celé to ,,uvedomenie sa" postavy, že chce žiť inak je veľmi urýchlené a ako na popud scenáristu.⚪Rovnako aj motivácie hrdinky by mohli byť vykreslené lepšie, predsa len, odhodlať sa ku kroku sama odísť do detského domova je náročné, tu ho však postava urobí ,,akoby nič," rozhodne sa a hneď odchádza, akoby ju nič skutočne nedržalo späť.⚪Škoda, že reálna postava - Půlnoční bouře - očividne svoje sny nedosiahla (podľa jedného interview vraj chcela byť herečka, no podľa internetu by už mala mať sama dieťa, čiže očividne plány nevyšli), táto miniséria však okrem slušnej výpravy nepriniesla nič natoľko zaujímavé, aby na ňu divák spomínal i niekoľko rokov po. Nehovoriac o tom, že množstvo liniek sa načrtlo (hlavne spory so susedmi, obcou atď.), ale neuzavrelo, len vyšumelo dostratena a tunajší maskéri asi nemajú žiadne prostriedky, keďže nedokázali postavy rodičov nijakým spôsobom vizuálne postaršiť, i keď sa diel odohráva skoro o 20 rokov neskôr, čo tiež pôsobilo skôr vtipne.⚪ ()
Od dramatu, co ve svém peaku působilo až nepříjemně, jsem čekal opravdové grády k samotnému konci, ten se ale dostavil tak rozplizlý do ztracena, že nemůžu hodnotit jinak. Doufal jsem, že se ještě leccos zdramatizuje, ale tahle epizoda na mě dýchla, jak kdyby k předchozímu celku vůbec nepatřila. Škoda, minisérie jinak působila zdařile. ()
Nejslabší díl z celé série. A vůbec ne dějově, ale herecky. Představitelce Jitřní záře Denise Biskupové jsem nevěřil vůbec nic a takových tam byla bohužel většina včetně Petry Bučkové. Nechápu proč to doteď šlo a na poslední díl to prostě nefunguje. Škoda. Jedna hvězda za děj, druhá za Jana Plouhara, který snad jediný dobře hrál ... ()
No a zazvonil zvonec a příběhu je konec . Tento díl sice žádná pecka , ale to už je život . Úvod ve Španělsku mohl být třeba o něco klidně delší a zajímavější , než jen zábava v ,,baře " . Krátká výuka flamenga a hajdy dom . Doma zase pro Záři nuda a pak úprk z domova . Jěště , že poznala fotbalistu a tím pádem pak mohla kde přespat . Otec se v celé sérii moc neprojevoval , spíše průměr . Opilý syn sousedů byl stále stejný kretéééén . Prostě takový mírně podprůměr díl . A ten závěr celkem divný . Záře jde tančit a je konec . No podivné . Za celou sérii ovšem musím dáti * * * * . Dobrý počin i odvaha jít do tohoto tématu . Jen ta máma co měla pět dětí , byla trochu tvrdá , odměřená , občas bez citu a pochopení k vlastní dceři . Což vlastně není , zase až tak neobvyklý jev v dnešní době . Bylo mi vlastně Záře občas dost líto . A děda Zedníčků to v minulém díle dobře pojmenoval . Ono je fajn žít přírodním životem , tak nějak po svém , nezávisle na systému , ale bráti dávky je fajn . Ovšem nejsou sami , kteří využívali tento systém . A mnozí .......... jej využívají klidně bez výčitek dáááále . Každý , atˇ si tam , místo teček , dosadí koho chce . Tak je nastaven systém a nic se na tom měnit nebude . Není vůle ani zákony . ()
Vážně ten díl, který to vše tak živočišně, reálně uzavřel je označován jako zbytečný? Vždyť v něm se to vše předešlé tak znatelně obtisklo. Hned z několika pohledů. To dítě, které si doslova vydupete z ničeho, obhajíte si ho přes veškéré překážky systému a mnohdy vám to rve mateřské srdce z těla, chce jít najednou jinou, odlišnou cestou. Empatie úřaduje a neexistuje ten jediný správný pohled. Smutek, ale i realita. A když to vrátíme o x let zpět, tak takto přesně ztatili dceru Pavlu její rodiče. Jen opačným směrem. ()
Reklama