Strach má velké oči

Jedna z těch zlatých televizních pohádek s úžasným obsazením, chytlavou hudbou a příjemným humorem. Jen odvážnému štěstí přeje a jen ten může vysvobodit zajatou dívku ze spárů loupežníka Bujóna Hrušínského a čarodějnice Magy Janžurové. O zábavu je na hodinu postaráno a zcela výživná porce pohádkové polévky může začít. Hudba: Jiří Václav (25.08.2009)

Na to,že je to studiová pohádka, nemá chybu. Mlynářův syn Divobij,starostův syn Chytrolín, princezna Lesněnka a nepřekonatelní baba Mági a loupežník Bujón...Magi-I.Janžurová na bruslích-kolečkových,to je zážitek a ty její poléééfky: račí,želví..a bujóóón.. a místo tohodle skvostu,dávají takový hrůzy.... (27.06.2010)

Až do doby, kdy Hrušínský zatančil s bambitkou nad hlavou a zahřměl "já si dám zabijačkovou", jsem myslel, že jsem tuhle pohádku neviděl. Najednou jsem měl ale déžaví, vynořila se hluboko zasutá vzpomínka, jak moc jsem se Hrušínského v téhle scéně v dětství bál. Mimochodem, ta scéna by se báječně hodila do majorozemanovské Studny. Jinak herci svoje role silně přehrávali, což by tedy normálně nevadilo, protože to k pohádkám patří, ovšem v tomhle případě to zejména Janžurová šíleně přeháněla. Navíc mi děj připadal poněkud neúplný, vůbec jsem se nedozvěděl, co se stalo s oním tenistou, ze kterého zbyly akorát ty tenisky, co nosila Janžurová. A taky s tím kvalitním truhlářem, po kterém zbyly na zahradě akorát ty gumy z jeho dodávky, kterou přivezl pevný stůl a židle, jež vydržely, když do nich Divobij mlátil kyjem. A to přitom měl Divobij takovou sílu, že pouhým kýchnutím dokázal pohybovat těžkými předměty (hodiny bez kukačky, Janžurová, Hrušínský)! (20.08.2014)

Vynikající herci: geniální Iva Janžurová, Rudolf Hrušínský, Jiří Štěpnička a Ondřej Havelka. Neskutečně vtipné hlášky: Zalez - sněnka! Jez, jez! A pak ta hudba z flašinetu. To je stručná charakteristika této pohádky. Studiová pohádka, která je jasným důkazem, že vůbec nemusí vadit jedna jediná scéna, pokud je výborně zahraná. (06.06.2020)

Neskutečná praštěnost, ale v tom nejlepším slova smyslu. Na každém z herců je vidět, jak moc si natáčení téhle pohádky užíval. Obzvlášť sledování Ivy Janžurové a Rudolfa Hrušínského, tedy báby Magi a dědka Bujóna, je nezapomenutelné, ale ani nikdo z ostatních není k zahození. Scénář je navíc plný slovních hříček, které mám tak rád... Jen kdyby to všechno možná bylo o trošku, trošičku kratší. (20.05.2012)