Sardinky aneb Život jedné rodinky

Strašné. Na normalizační socialistické brutky se specializuji, ale tohle nebylo ani nechtěně vtipné jak tomu občas bývá. Jasně, v sedmdesátkách a osmdesátkách byla krize s bydlením, leckdo bydlel ještě s prarodiči a tak když se to večer všechno porůznu poukládalo na postele, rozložené gauče a válendy, šel do nějakých těch intimností s novomanželkou asi jen veliký natěšenec .-)... Již toto samo, novomanželé v malém bytě s rodiči kreslí zajímavé kulisy pro komediální zápletky, ale tady to jaksi vyšlo úplně někam až do blba.... S hrůzou jsem sledoval pana Hrušínského jak se jako kapr na břehu rybníka bezmocně plácá v předepsaném textu, se kterým prostě nešlo hrát. A to pan Hrušínský nebyl jediným skvělým hercem v této ,,komedii''. Mihli se tam i Cimrmanovci atd... Film tak poslouží spíše milovníkům knížek pana Petrova - RETRO, kdy si na té malé ploše bytu leckdo vybaví co všechno jsme měli i my doma z toho tehdejšího vybavení domácnosti od květovaných závěsů počínaje po jasně oranžové plastové stínítko lampy konče... Já naštěstí od mala žil v obrovském bytě a tak jsem tyto peripetie nemusel zažívat. Proto asi nejsem schopen ocenit to humorno z nějž opravdu vyčnívá snad jen ten Hrušínský tu si jdoucí do špajzu pro okurku či feferonku... A další co zaujalo byl gay pár Kanyza - Trávníček... Bohužel to celé ale nebylo zábavné a to ani nechtěně .... Dávám tedy za jednu mrtvou korelu či co to bylo. * (22.07.2018)

"Nenechte se rušit. Já bych si jenom vzal okurku." Anebo vejce či feferonku a přitom není jednoduché rozhodnout, zda se při neustálém vyrušování hůře studuje nebo novomanželsky souloží. Já se přitom poměrně slušně pobavil ještě za vlády jedné strany a když jsem to nyní viděl znovu, tak to bylo celkem fajn retro. (21.06.2016)

40% - Jak je ve filmu Ivana Andrlova, tak me to negativne ovlivni. Nejak ji nemuzu prijit na chut. Ne ze bych se vylozene nudil, ale tak nejak byl cely film o nicem. Pravda, dnes uz svetem hybou jine problemy, ale presto me film jako do jiste miry pametnika totality neoslovil. Snad jedine jako sonda do mezilidksych vztahu uvnitr rodiny. Trochu pripominaji Diky za kazde nove rano. Kdo ze to psal scenar? ;-) (26.08.2013)

Problémy jsou sice zobrazeny dětinsky, ale plně vystihují název komedie. Figurky jsou sice jednoduché, ale skvělé herecké obsazení vyvažuje nedostatky. Rudolf Hrušinský - co slovo, to perla. A postava profesora (Jaroslav Vozáb) přímo cimrmanovská: "Klid, to je vlastně smrt. To je materiál na doktorát." (13.04.2011)

Komedie (alespoň se to v závěrečných titulcích tvrdí) o rodinných vztazích všeho druhu komplikovaných studiem, manželstvím, hledáním společného bytu a těhotenstvím. Atmosféru 80. let jsem si příliš nevychutnal (film vznikl ve stejném roce jako jsem se já narodil), a tak mi reálné problémy hlavních hrdinů přijdou sice dobře popsané (i když ne tak geniálně jako v Na samotě u lesa), ale dnešního diváka už to moc neuchvacuje. Přemýšlím, kolik lidí se tehdy mohlo ztotožnit s ústřední dvojicí Dlouhý - Andrlová; naštěstí je dnes už trochu jiná doba. Celý film tak spíše zachraňuje každou chvíli cosi slavící (a řádně napitý) Rudolf Hrušínský podávající skvělý komediální výkon, i když je tu možná až moc normální - větší exoti (Kopfrkingl nebo dědeček ze zámku v básnické sérii) jsou prostě nezapomenutelnější... I tak se na to dá koukat a sledovat proměny ve vztazích (až žádost o rozvod) způsobené pouze a jenom absencí vlastní domácnosti, takže pánové, pokud nemáte vlastní byt a tučné konto, nežeňte se a nepočínejte dvojčata, protože jinak je vše moc komplikované. (...) Scénář: H. Pawlowská, Hudba: Karel Svoboda. (25.08.2009)