Reklama

Reklama

Dirigentka Lydia Tár je na absolutním tvůrčím vrcholu. Sedmým rokem diriguje prestižní německý orchestr, připravuje vydání knihy a uvedení Mahlerovy Páté symfonie, které má být vrcholem hudební sezóny. Lydia působí sebejistě, sebevědomě, dominantně a mocně. Pod touhle na první pohled pevnou maskou se však skrývá normální člověk, s obavami, nejistotami, touhami a potřebami. Zatímco s dirigentskou taktovkou v ruce si je Lydia jistá každým svým rozhodnutím, když opustí orchestřiště, ztrácí často pevnou půdu pod nohama. Někdy jen nepatrně, jindy však zcela fatálně. (Cinemart)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (173)

Aljak 

všechny recenze uživatele

Po toľkých chválach a nomináciách na prestížne ceny som sa na tento film celkovo tešil. Nielen kvôli zaujímavému námetu, ale aj na Cate Blanchett, ktorú mám v obdobných dramatických rolách skutočne rád. Bohužiaľ, Tár nesplnilo moje očakávania a na môj vkus tam bol až príliš výrazný psychologický rozmer, ktorý doslova pohltil všetko ostatné perspektívne v tomto filme. A pritom to prostredie orchestrov, ale aj súkromia svojskej dirigentky Lydie malo obrovský potenciál. Značnú časť filmu som mal pocit akoby sa to chcelo podobať atmosférou na Black Swan, no nejako to nebolo ono... Avšak vidím, že ostatných to nadchlo oveľa viac ako mňa a sú doslova unesení týmto kúskom Todda Fielda. Na mňa to žiaľ nezabralo :( Škoda. ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Rozhodně jeden z nejlepších filmů poslední doby. S dalšími zhlédnutími jenom roste. Netuším, kde a jak se Todd Field v uplynulých šestnácti letech vypracoval v tak suverénního vypravěče, ale je to rozhodně prospěšná evoluce. Nevěřte nikomu, kdo tomu filmu přisuzuje nějakou politicky vyhraněnou pozici nebo jej interpretuje jako "cancel culture movie", případně jako pohled do mocenských až predátorských manipulací ve světě umění. To je ve výsledku dost banální čtení. Především Tár - navzdory svému názvu - s hlediskem a názory své protagonistky rozhodně nesplývá. Když Lydia v Juilliardu mileniálním robotům vysvětluje, že coby dirigenti musejí tváří v tvář orchestru, autorovi díla a Bohu svoji vlastní identitu úplně rozpustit, je to podobně zjednodušující pohled jako ten politicky uvědomělý, kde identita, sexuální orientace a etnický původ autorky či autora určuje náš pohled na jeho či její dílo. Všimněte si mimochodem, jak se Lydia upíná k představě, že za dílem stojí především Autor s velkým A, jehož Záměr s velkým Z bychom měli respektovat. Je to proto, že sama sebe vnímá jako takového Autora. Navzdory vzletným řečem o rozpouštění vlastní identity a službě dílu je ve skutečnosti sebestředným narcisem, který edituje svoji vlastní Wikipedii a schovává si pečlivě vystřižené články, které o ní vyšly. Stejně tak když se od Andrise dozvídá, že "všechno je vlastně pastiš" a že Beethoven vlastně vykradl Mozarta, je to pro ni pochopitelně depresivní zjištění. Což je vlastně nesmírně ironické, protože neexistuje snad jiný umělec, který by natolik těžil z tvorby jiných - nejen těžil, ale byl s tvorbou jiných provázán - jako právě dirigent velkého orchestru. Film tak vědomě a místy až potměšile obnažuje limity Lydiina uvažování, její koncepce hudby a sebe sama. Proto všechny ty noční výlety k ledničce a zděšené momenty při běhu v lese, při kterých se bůhvíodkud ozývá srdceryvný ženský křik. Lydia je po celý film neustále pronásledovaná zvuky, které nedokáže polapit a kontrolovat, ale které jí přesto neustále zasahují do života, a potažmo i do její tvorby. Hudba, naznačuje film, je mnohem víc než autorův záměr či dílo geniálního tvůrce. Jsou to všechny tyhle hmotné i nehmotné věci, které hudbu obklopují a zároveň přivádějí k životu. Víc v recenzi v nadcházejícím Cinepuru. ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Výborné drama a zároveň velice zajímavé nahlédnutí do života úspěšné dirigentky, která celý svůj život věnuje pouze hudbě, hudba je to jediné, co ji skutečně zajímá, obohacuje, je to místo, kde žije a něco cítí.. Cate Blanchett je podmanivý herecký chameleon, takže to opět zvládla bravurně, poklona, klobouček.. Připomínku mám pouze k délce filmu, jinak z mé strany bez výhrad.. ()

Remedy 

všechny recenze uživatele

Hutná konverzačka s těžkotonážním příběhem, který s přibývající stopáží brutálně utahuje šrouby. Cate Blanchett je se svým performance geniální despotické umělkyně natolik přesvědčivá, až z toho v některých pasážích opravdu nepříjemně mrazí. Mrazivá a odtažitá je i formální stránka celého filmu včetně samotného způsobu vyprávění, kdy podání Todda Fielda v podstatě nedává moc šancí nějakým způsobem proniknout do psychiky hlavní postavy. Lze ji přinejmenším chápat, s nějakou hlubší mírou empatie je to o poznání složitější. Důležitou stránkou pro celý příběh je také výrazný symbolismus a mnohdy velmi náhle a nečekaně nepříjemné situace, kterým je ústřední hrdinka vystavována. Tár je divácky dost nepříjemný portrét člověka, který z absolutního vrcholu postupně padá níž a níž a vlastně s tím nic moc nemůže udělat. Některé linie tu zůstávají zcela záměrně nedořešené, což na konci vede ještě k většímu prohloubení pocitu nejistoty a nejednoznačnosti. Lydii je pak stejně těžké odsoudit jako s ní výrazněji sympatizovat. Ten největší direkt pak není uštědřen směrem k dnešní hyperkorektní #metoo době, protože největší facku nakonec dostane divák, potažmo konzument mainstreamových médií a sociálních sítí. Ve všech těch postfaktických významech a faktických motivech různých zájmových skupin je totiž takřka nemožné se vyznat. V něčem mi Lydia Tár připomněla Daniela Plainviewa, navíc tady se na pódiu jede taky až na krev. Burácivě znepokojivé tóny Hildur Guðnadóttir pak ještě umocňují syrovost i surovost celého příběhu. Kino nutné a ta skladba v závěrečných titulcích je naprosto epická. Jeden z filmů roku. [85%] ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Hodně těžký film. Rozklad osobnosti ve dvou a půl hodinách. V hodně dlouhých dvou a půl hodinách, kde pozorujete běžné situace ze života dirigentky Lydie Tár a vnímáte, jak se v průběhu dění proměňuje. Ono to není těžké nesledovat, protože její sebevědomí je v první hodině filmu hodně vysoké. To ale postupně dostává na frak děním kolem jejího prostředí. A i když si to ona neuvědomuje, divák tuší, že tady zákonitě musí přijít k nějakému zlomu. Jen mám pocit, že ty finále u podobných filmů byly taky už lepší. To nejlepší, co tak tento film ve výsledku nabízí, je především herecký výkon Cate Blanchett, který je doslova mimořádný. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (14)

  • Marketing pred uvedením filmu bol ladený tak, aby film vyzeral ako tradičný životopisný film o skutočnej dirigentke. Ide však o fikciu. (Arsenal83)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

13.03.2023

V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)

95. Ceny Akademie - nominace

95. Ceny Akademie - nominace

24.01.2023

V úterý 24. ledna proběhlo vyhlášení kompletních nominací pro 95. ročník předávání cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), během něhož herci Allison Williams a Riz Ahmed oznámili, jaké… (více)

Reklama

Reklama