Heavy Metal

Dobrodružstvá jednej zelenej gule naprieč galaxiou. Epizódy majú samozrejme kolísavú úroveň, je to nesúrodé, gýčovité, maximálne sexistické a násilné. Čiže presne také, aké som očakával a ako som aj chcel, aby film vyzeral. Osemdesiatky, ako ich máme radi. Rockové pecky tu sú skôr ako podmaz, vôbec nestrhávajú na seba pozornosť a pochopiteľne je to dobre, nejedná sa o žiaden videoklip. (03.07.2016)

Skvělá animace? Možná nezvyklá. Výborný hudební doprovod? No často trochu mimo mísu, ale budiž. V současnosti většinou neohrané zajímavé skladby. Z příběhu a vůbec celého filmu ale stojí za zmínku snad jen 3 hudební čísla a první a poslední příběh. Ale i ty jsou docela nudný. Inspirace časopisem se ale nedá upřít. Jenže, co funguje na papíře po okínkách, nemusí fungovat na plátně. (27.01.2010)

Heavy Metal se nebojí ukazovat život, smrt, sex, násilí, dobro ani zlo. Právě zlo je hlavním motivem povídkového filmu, pradávné zlo (snad Ďábel sám), které zkorumpuje většinu lidských duší. Někteří po něm dokonce touží natolik, aby o něj bojovali a zabíjeli. Zároveň je film jako sbírka toho nejryzejšího pulpu, plného teenagerovských fantazií a snů - včetně mlácení, vnadné a spoře (pokud vůbec) oděné, sošné děvy... (P.S. - První, sci-fi noirová povídka, se jistě líbila Lucu Bessonovi, když si na ni vzpomněl v Pátém elementu). (19.10.2013)

slepenec, který patlá dohromady všechny klasické prvky sci-fi, horroru a fantasy, díky čemuž ve výsledku působí nevyváženě a kýčovitě. To vše ještě doplňuje svéráznou animací, všudypřítomnou erotikou (kreslené slečny nikdy nevypadaly lépe:) a rockovým soundtrackem - kultovní záležitost, u které mi dost vadila kolísavá kvalita jednotlivých příběhů. (16.06.2009)

Viděno v sobotu v TV. Už galerie jsem tušil, že to bude něco odlišného, od toho co jsem viděl dosud. Na začátku je to nic moc, ale další povídky jsou lepší a lepší. Tento film je vlastně soubor, který vypráví jakási kulička zla, přičemž pointa se ukáže až úplně na konci (Spoiler-pokolení vyvolených (přemožitelek) žen al´a Wonder Women konec SPoil). V průběhu sledování jsem si vzpomněl na jeden film, který nemá nic společného, že je také o jedné kulaté věci (Odysseus a hvězdy). PS: pokud by někdo chtěl natočit soubor povídek Příliš vzdálený svět, tak jedině se stejnou animací a výtvarníkem. PPS: do soboty jsem si vzpomínal na Akiru (zřejmě je to filmový zážitek, který mi vydrží rok. Před tím byla jen trilogie Matrix) až příliš často. Teď mě to dost opustilo a trochu ho nahradil Heavy metal. PPPS: pokud ho neviděli a moc o něm nevíte, tak to je lepší, protože si ho víc vychutnáte. PPPPS: Soundtrack je takový, jaký soundtracky mají být. Občas výrazný; naprosto přebíjí obraz, někdy je úplně v pozadí, skoro neslyšný. Ale pořád tam hraje. (22.11.2012)