The Covenant

Po vynikající "antiritchieovce" Wrath of Man omračuje Guy Ritchie další zcela seriózní látkou, tentokrát na poli válečného thrilleru z období války v Afghánistánu. Upřímně moc nevyhledávám tvůrce, kteří na sílu dekonstruují svůj osobitý styl, jenže Guy Ritchie se ukazuje jako naprosto kompetentní a áčkový režisér i ve vážných polohách. Ten timing v akčních scénách je neuvěřitelný a nápadité zakomponování jednoduchého, ale v klíčových scénách sugestivního soundtracku, přispívá k prohloubení emocionální intenzity v klíčových pasážích. Military thriller jako z partesu, který do popředí svého dění sympaticky staví hodnoty jako je loajalita, respekt a schopnost dostát svým závazkům. Hodně silné 4*. [80%] (30.05.2023)

Guy Ritchie se opět pochlapil. Toto válečné drama s Jakem Gyllenhaalem zvládl na jedničku. Filmy o Afghánistánu teď asi budou frčet. Vypráví příběh o silném poutu mezi zachráněným americkým důstojníkem a jeho místním tlumočníkem. Oba si na jejich cestě za záchranou projdou peklem. Tím ale nic nekončí, protože Taliban prahne po pomstě. Další úkol je dostat tlumočníka spolu s jeho ženou a dítětem ze země. Jsou tady fakt silné momenty a skvělá akce. I hudba je tu dost atmosférická. "Nakopu ti prdel!" (13.05.2023)

Film bych rozdělil na dvě části. První část je dobře natočenej válečnej survival. Druhá o něco kratší část je spíš dramatem o pocitu viny, o bezmoci a touze oplatit pomoc. V druhé části se divák větší akce dočká až v posledních minutách. Pochválit bych chtěl kameru a hereckej výkon Dar Salima. Jake Gyllenhaal se mi do toho filmu až tak nehodil. Na to, že jde o celkem jednoduchej příběh jsem se celkem bavil. Guy Ritchie's The Covenant to má u mě za lepší 3hvězdy. (19.05.2023)

Ritchie už dávno není ten pologeniální střelec co onehdá s cigošema, žiďákama a rusákama naháněl jeden diamant, pořád je to ale solidní řemeslník. Tohle je tak sice ponekud generická ale oku lahodící a ke konci dokonce snad i napínavá army-akčňárna lehce líznutá patosem a hodně líznutá Star Wars (protože tihle talibánci museli být, soudě dle jejich ostrostřelectví, stormtroopeři v civilu).. Asi bych na dané téma více ocenil něco jízlivě kritického, co by se jmenovalo třeba " Sbal prachy, vypadní a týpka co ti roky pomáhal a kryl prdel tam nechej chcípnout". (09.05.2023)

I když se Gej zcela oprostí od svých skvostných hravých ričovinek a originálního kulometného střihu, je pořád schopen uplácat mimo jiné také velmi solidní dvojku Zkrocené nory. Prkenná ropucha Jakub Gdyhlenhrál tentokráte propadne, jak jinak než chlapsky a mačisticky, drsnému šarmu uhrančivého testosteronového Paštuna, ten, jak jinak než maskulinně a šovinisticky, jeho city vřele opětuje a naštěstí mají hošššy celou dobu tolik práce s Talibánem, že na prcání v honáckém stanu už nedošlo. Je z toho parádní svižný a odsejpající válečný napínač, jako obvykle prvoplánově nehonící nad hvězdotřpytným praporem a téměř nepatetický, o latentně homoseksuálním vztahu dvou v manželství trpících chlupáčů, kompenzujících si svůj mindrák sveřepým bojem za svobodu, čest, spravedlnost a jahodový lubrikant pro všechny. Napínač, po němž dostane i nejeden zarputilý heterák chuť nasucho si oškrábat třídenní strniště bojovým nožem, nonšalantně přiříznout fešácký východoněmecký pornoknírek, přeleštit lauf a velkoryse pocákán nejnovějším Gucciho bitevním parfémem Mudjahidin’s goat se bezhlavě vrhnout do té nejteplejší vřavy. Ale dost bylo seriózní filmové kritiky! Byly to opravdu mimořádně zábavné, mile minimalistické, přímočaré, skoro nekýčovité a ideologicky nezkurvené dvě hodiny, připomínající ty nejlepší žánrové kousky 70. a 80. let, v nichž i ten slizce ochrnutý Jakub sem tam působil jako sympaťák. Naprosté vinné potěšení. (16.05.2023)