Dny hněvu

S porovnaním z ostatnými Spagetti westernami ide o naozaj šedý priemer ktorý dokáže osloviť zarytých westernových fanúšikov ako som ja iba fajnovým soundtrackom a faktom že v hlavnej úlohe je legendárny westernový herec Lee Van Cleef. Možno vyzniem negatívne ale celkovo s porovnaním ostatných talianskych filmov kde hral Lee Van Cleef je tento slabota pre niekoho sentimentálneho to môže byť zážitok sledovať mladého muža ako sa s úplného dna spoločnosti dostane na vrchol a všetkým ktorý ho ponižovali sa pomstí. Mne osobne to prišlo extrémne naivné.. a dokonca filmu sa to naivity a trápnosti držalo. Na moju smolu som to videl zo slovenským dabingom... inak som to nezohnal.. bolo to hrozné. (15.09.2013)

Giorni dell'ira anglicky Day of Anger je další z velké řady Spaghetti westernů se kterými se v 60. letech roztrhl pytel. Tenhle především vyniká velice slušnou hudbou (Riz Ortolani) kde zaujme nejvíce chytlavý ústřední motiv. No a samozřejmě Van Cleef který má charisma tak velké že by mohl zabíjet pohledem . Prakticky utáhne celý film sám protože Giuliano Gemma (známý především z telenovel o Angelice) příliš hereckého talentu nepobral a většinu filmu se tváří jako nevinný kuře. Jeho přerod z prosťáčka se kterým každý zametá v bouchače je velice nevěrohodný. Scénář není ničím výjimečným a režisér je typický Talián co okoukal filmy Leoneho a Corbuciho. Přesto jsem se dobře bavil. (02.03.2008)

První má opravdová westernovka... Asi v tomto žánru nedokážu rozeznat pravé dílo od čistého průměru, jelikož jsem toho moc nenakoukal a proto je moje hodnocení tak vysoké... Každopádně výborný děj doprovází líbivá melodie od génia Rizeria Ortolaniho, jehož díla se objevila v několika kung-fu filmech, které mě díky tomu přivedli na tento snímek. Všude samý písek, pěsti, koně, nahřáté kolty a akcí nabitý děj, který vám nedovolí odtrhnout oči od obrazu. Z padoušského drsňáka Lee Van Cleefa vyzařuje neuvěřitelné charisma, které dodává postavě nový spád! Moc často se mi to nestává, ale z konce jsem byl odrovnanej a seděl jsem zkoprnělý a čučel na poslední scénu. Jako by poslední vystřelená kulka trefila i mě, neboť jsem měl pocit, že se to týká i mě,. Ano, až tak jsem se zařezal do děje. To svědčí o kvalitách toho filmu (03.06.2015)

Gemma a van Cleef tvoří příjemnou dvojci, na kterou se dá koukat. Hudba je u podobných spaghetti westernů stěžejní, a jelikož se Ortolanimu povedla, řadí se tento film mezi ty lepší "špagety". Některé části filmu jsou natočeny na stejných místech jako Pro pár dolarů navíc, takže pohled na připlešatělého staříka s fajfkou vám tuto Leonovku určutě připomene. (20.07.2008)

Není pravda, že jsem se tím pronudil. Jen je to příliš vyčpělý špageťák, který dost dobře nefunguje jak v rovině scénáře, tak po stránce stylu. Žádnou citovou ani estetickou odezvu nevyvolal. Kdyby bylo více pozornosti dáno postavám a proměně jejich vzájemných vtahů, mohlo by to být vtahující a v klíčové momenty více odměňující. Celé je to však šito horkou jehlou: Gemmův protagonista je v úvodu šikanován obyvateli města, dokud se neobjeví pistolník Van Cleef, kterej si ho namotá, ten pak za nim furt pobíhá a on si z něj cvičí bodyguarda, protože sám již stárne a chce se zabezpečit. Protagonista má samozřejmě vlohy, takže od boku střílí přesně hned poprvé, co vezme do ruky zbraň. Pistolník se hodlá napakovat na obyvatelích onoho městečka, kteří dříve off screen obrali jeho bývalého parťáka ve zločinu. Pistolník tedy zametá s obyvateli města, odolává jejich pokusům ho zabít nebo vystrnadit a v závěru tak zabije jediného obyvatele městečka, který se kdy k protagonistovi choval dobře, což vede k duelu mezi ním a pistolníkem, který není nikterak pamětihodný. Není dost výrazný svým stylem a ani střetem dvou silných osobností (potažmo tím, co představují), přičemž by se napnulo očekávání "kdo z koho". Celé by to chtělo víc psychologicky a tematicky prokreslit, aby to bylo zajímavější a poutavější. O dva roky starší Pro Pár Dolarů Navíc je úplně někde jinde, ale pokud čtenář hledá jiné pozoruhodné špageťáky mimo Leoneho, tak doporučuji radši Velkou přestřelku nebo Mé jméno je Nikdo (i když na tom se prý taky podílel trochu Sergio). (11.12.2023)