Niagara

Přijde mi, že to v Niagaře mojí oblíbenkyni MM úplně nejvíc kdy slušelo, je tam neskutečně svůdná. Scéna v růžových šatech je přenádherná! Jak tam tak stojí, opřená o dveře, v přiléhavých, sytě růžových šatech, přivřené oči s dlouhými, hustými, černými řasami, na rtech nejméně pět vrstev rtěnky s vysokým leskem, vítr si jemně pohrává s jejími zlatavě blond vlasy - tohle prostě byla, je a bude ta nejkrásnější ženská na světě! A vůbec je mi sympatické, že je to film-noir, navíc barevný!, moc pěkně se na to kouká. (21.07.2016)

Pěkný důkaz, že noir nemusí být černobílý, aby fungoval. Krásná kamera (ty barvy! ty barvy!), úžasné prostředí Niagarských vodopádů, temná atmosféra, spousta napětí, Marilyn sexy jako nikdy (já vím, že to píšu u každého druhého jejího filmu, ale tady je to pravda :o)), škoda jen trochu moc přímočaré zápletky. 90% (09.07.2007)

NOIR FILM KOKOŘÍN 2013. Barevný film, jehož noirovost je dána především formálním uchopením některých scén. Děj není příliš komplikovaný (a dle mého názoru je v něm nejméně jedna výrazná trhlina), ale je to všechno natočeno dostatečně působivě, abyste se ani chvilku nenudili (k působivost samozřejmě přispívá i prostředí Niagarských vodopádů). (26.08.2013)

Niagarský (s)pád. Zazpívej mi píseň na přání, zazpívej mi o vraždě. Večírek na rozloučenou chystá pro mě paní má. Až bude vše hotové, zvony na věži vyzvánět budou splnění úkolu, ale zmizelý občan prokoukl podezřele lstivé stíny, vystavil parte tomu plánu, zastavil tu blond vlnu. Sbohem, miláčku, stanu se vdovcem. Dva taháky z řad nostalgie a romantiky tu jsou - načančaná kočka společenská Marilyn, prchající z autobusové zastávky, svůj dravě sametový sex-appeal ženoucí k nouzovému východu a nebezpečně zurčivá síla vodopádu, který jak známo, teskně hučí, hučí do noci, ale s duhou na obloze se přeci opět vyčasí. Když padne noc, klidně i zrána, Marilyn křupe vášeň pod nohama, je nesoucí se manekýnou, rájem na zemi, ohněm praskajícím v krbu, vznášející se kostkou ledu, šumící v bourbonu. (18.08.2016)

Jeden z filmů, které nejsou s Marilyn, nýbrž stojí na Marilyn. Královsky obsazené drama/noir ze začátku nemá vůbec tempo, režisér Hathaway (který přitom později přesvědčil nejednou o kvalitách) chrlí bezradně co nejbarevnější obrázky a ani nemůže příliš vyvést s přílišně literárním scénářem, jenž neměl opustit papír. Než se divák zorientuje a zjistí, oč se tady hraje, je dobrá půlhodina v tahu. Následně se film poněkud zvedne a narůstá napětí, ale problém přetrvává už v samotném zárodku, protože ani Marilyn Monroe a překvapivě ani jindy spolehlivý Joseph Cotten příliš nezvládají charakterní herectví. Niagara se může opřít ještě o další herce, nic netušící dvojice manželů zatáhnutá do toho všeho je však ukázková rodinka padesátých let, pro což já nemám příliš pochopení. Konec je díky nad užité zadní projekci a svítícímu technicoloru docela zábavný, přesto je to spíš taková nezamýšlená zábava. Tohle neříkám často, ale asi by to chtělo remake, ten příběh má na víc. A mám za to, že znát zákulisí vzniku by mohlo být snad ještě o něco zábavnější než ten konečný výsledek. (17.09.2010)