Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Moc jsme si nepomohli, ale beru. Prožil jsem si sinusoidu nálad, která začala WTF momentem v nemocnici, aby to Asučin hněv nakopl na nejvyšší obrátky a poté to neblaze dokonala zdlouhavá, surrealistická a náboženská pasáž, kterou jsem bez dodatečného externího dovysvětlení nedokázal pobrat. Každopádně právě díky této znalosti jsem s výsledkem spokojen a pasuje mi ke kolosálnímu seriálu jako to vhodnější zakončení, které, ač to zní divně, dává větší smysl. Jsem ale nicméně toho názoru, že místo těch obrázků by mnohem vhodnější forma zapracovala například konverzace Shinjiho s Rei, která by značně usnadnila odpovědi na všechny položené hádanky. Hudba a kresba zaslouží palec. 70% (28.07.2017)

Vcelku povedený alter - end Evangeliona pro náročnější diváky, kteří se nespokojili s odfláklími posledními dvěma díly seriálu.Škoda jen že se ve druhé polovině opět uchýlili k filozofování, které je přeci jen ale povedeněji ztvárněno.Nečekejte nějakou informativní smršť, autoři i tady si pro sebe spoustu tajemství uchovávají a zřejmě chtějí nechat diváka přemýšlet nad možným vysvětlením konce.Jsem relativně spokojen - slabší 4* (09.03.2011)

Jedinej anime film u kterýho se mi v hlavě mísí pocity štěstí a totální beznaděje. End of Evangelion jsem musela zkouknout ve dne. Narozdíl od seriálu, kterej jsem bez problémů dávala v noci. Totálně masakrujicí scéna s Asukou a následnej end doprovázenej písničkou Komm, süßer Tod byl pro mně opravdu značnej rozklad. No ikdyž se na film kouknu po několikáté, pokaždý si ho vychutnám stejně jako poprvé. Celá série Evangelionu je prostě počin, co stojí za to vidět. (30.09.2010)

Dojmy z konce seriálu částečně napraveny. Proč jen částečně? Jak už tu padlo, ze začátku je to bomba plná akce, která se nikde nezastavuje a emoce se řeší spíš jen okrajově. Pak se ovšem film vrátí k filozofování a pocitům a prožívání postav a jsme tam, kde jsme na konci seriálu byli. Naštěstí s lepší animací a o něco menším zaměřením na Shinjiho, jehož otravnost pro mě zde dokonce překonala Asuku (ta mě naopak překvapila během jednoho souboje). Možná by neškodilo být trochu doslovnější - nemám sice ráda, když tvůrci zbytečně vodí diváka za ručičku, ale tady je to občas tak... matoucí, překombinované, že by pár slov neuškodilo. Pokud nemáte rádi film 2001: Vesmírná Odysea, tady Vás čeká minimálně zklamání. 7/10 (30.10.2019)

Máme zde názorný příklad toho, že méně je někdy více. Konec seriálu Neon Geneis Evangelion, ať už byl ovlivněn čímkoliv, byl značně surrealistický, abstraktní, rezignoval na veškerou pompéznost, konkrétní dějové zvraty a místo zdokonalování lidstva sledoval pocity jednoho malého chlapce, který v hloubi duše toužil být milován. Pro mne osobně přitom forma, jakou toto bylo podáno, navíc v kombinaci s myšlenkou je naprosto geniální. Taktéž použití jen několik málo náznaků toho, co se děje okolo, v sobě skrývalo velkou sílu a kouzlo. V NGE - End of Evangelion to všechno vzalo za své. Vidíme konkrétní věci, to, o čem se celou dobu mluvilo. Jenže co to je? Gejzíry krve, rozkládající se všechno možné, samé výbuchy, spousta nahých děvčat (dobře, v tomto směru sio nestěžuji ;) a na konec ubohá parafráze na Vesmírnou Odyseu a Planetu Opic. A to je ONO? Takovýdle prd bylo ukryto v mlze geniality? NGE - End of Evangelion zcela degraduje jakýkoliv zážitek a veškeré pocity, které ve mne zůstaly po shlédnutí seriálu. Lituji, že jsem se na tento film podíval. Přišel jsem o iluze, i pocit osvícení, které ve mne poslední dva díly seriálu zanechaly. (21.02.2007)