Režie:
Justine TrietKamera:
Simon BeaufilsHrají:
Sandra Hüller, Swann Arlaud, Milo Machado Graner, Jehnny Beth, Samuel Theis, Saadia Bentaïeb, Antoine Reinartz, Camille Rutherford, Sophie Fillières (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Úspěšná spisovatelka Sandra (Sandra Hüller) žije se svým manželem Samuelem a jedenáctiletým nevidomým synem v odlehlé chatě ve francouzských Alpách. Jednoho dne je ale Samuel nalezen mrtev. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo má manželovu smrt na svědomí samotná Sandra, jejíž svéhlavá povaha z ní dělá hlavní podezřelou? Veřejné vyšetřování případu odkrývá nejen okolnosti samotné smrti, ale také intimní a znepokojivé detaily jejich bouřlivého vztahu. Justine Triet natočila napínavé rodinné drama, které díky rafinovaně vystavěnému scénáři, nápadité režii a vynikajícím hereckým výkonům získalo na MFF v Cannes nejvyšší ocenění Zlatou Palmu. (Aerofilms)
(více)Recenze (222)
Simple, brilliant and easy to watch. Despite duration, definitely not boring, without blank spaces and full of great natural acting. 8.5/10 ()
50%. Jeden smrtelný pád a víceméně jen dvě možná vysvětlení, pro která ale není dostatek důkazů. A teď co s tím? Tvůrci se vydali cestou dvouhodinového soudního spekulování. Pro někoho výživný materiál k přemýšlení, mě k tomu film neinspiroval. ()
Výborné (soudní) drama. Nejen o tom, co dělá ženu ženou podezřelou. Respektive podezřelejší, než kdyby odpovídala společenským standardům. Sandra Hüller je skvělá podezřelá a zdatně ji sekunduje Milo Machado Graner v roli nevidomého, ale vědoucího syna. Film má 150 minut, ale bude to hodně dobře investovaných 150 minut. Fakt! ()
Plně se podepisuju pod recenzi EvilPhoEniX. Na co se rozepisovat nad něčim, co si to absolutně nezaslouží a navíc to velmi trefně popsal už někdo jinej..! ()
Standardní soudní drama s nestandardními momenty. Karty jsou rozdány a hledání viníka je v tomto případě bezpředmětným. Snímek staví na precizně ostrých hereckých projevech a nečekaných emočních zvratech, které přebíjejí tak trochu nekonečné soudní dialogy. ()
Masakr. Mé oči, mé tělo - jako v tranzu. Navíc nechápu, jak to dokázal ten scénář utáhnout. Normálně by mě to přestalo bavit už v půlce, ale u tohoto jsem byl napjatý u každého slova, co jak Sandra, tak Samuel, Právník i Daniel řekli. Bylo to brutální, masakrální, špičkový, a snad, nejlepší film roku. 11/10 ()
Nemohu se ubránit pocitu, že tady scenáristé vykradli seriál The Staircase (2022). Všichni zde ale hrají uvěřitelně, i když tempo je zde znepokojivě pomalé, chvílemi jsem usínala a musela se k jednotlivým úsekům filmu vracet. Dokonce mě zde ani nějak zvlášť netrápilo dilema o vině či nevině, mám v tom docela jasno. Respektuji rozhodnutí soudu. Velice potěšil herecký projev Mila Machada Granera. ()
Justičná francúzska dráma, ktorú charakterizujú najmä konverzácie nesúce sa celým filmom a odhaľujúce udalosti či motívy, ktoré predchádzajú úmrtiu. Na jednej strane chápem toľké množstvo ocenení, ktoré tento film momentálne má, na druhej strane zas chápem, že nie je to tak úplne pre väčšinového diváka. Miestami je to značne monotónne a nudné (najmä sekvencie zo súdnej siene), ale keď sa ponoríte a navnímate myšlienkovú hĺbku jednotlivých dialógov, tak je to určite zaujímavý počin. Ja štvrtú hviezdu nepridám, keďže ku mne tu preniklo málo emócií, ale za zmienku a minimálne jedno zhliadnutie tento film určite stojí. 65 % ()
Dobrý film. Nicméně s ním končím se sledováním filmů delších než dvě hodiny, kterých je dneska spousta. Mluvení, zbytečné žvanění, natahování děje zbytečnými odbočkami. Asi nejde o to, že by autoři nedokázali děj vtěsnat do dvou hodin, ale spíš o nedostatek sebekontroly a o byznys. Bergman se většinou vešel do půldruhé hodiny - a jaké to byly filmy! ()
57. KVIFF - Najdiváckejší film, ktorý som na festivale videl. Bol som prekvapený ako tvorcovia dokázali naplniť 150 minút filmu na základe relatívne obyčajnej udalosti, ktorá následne spustila mohutnú súdnu drámu. Prišlo mi strašne svieže v tom záplave amerických filmov, ktoré celý rok pozerám vidieť film, kde sa rozpráva defacto troma jazykmi a súdny proces ukazuje triezvo, bez preháňania, tak ako by asi aj v realite vyzeral. Herecky je to výborné a nenudil som sa ani minútu. Jediná výtka, ktorú mám je obyčajný koniec, ktorý nezanechá v divákovy príliš silný pocit. Avšak ide to ruka v ruke s doterajším civilným pojatím filmu. ()
Je to úplně čerstvé. Tak půl hodinky po shlédnutí. A tedy se nemůžu zavázat k tomu, že do smrti nezměním ani písmeno na následujícím. Takže bych napsal tolik: asi to není nejlepší film ever, asi mě jiné filmy zasáhly více a určitě lze namítnout, že je řada snímků, jejichž témata jsou z jistých úhlů pohledu důležitější. Ale na druhou stranu - když už jsme u vztahů, jejich krizí a způsobů jejich řešení - co je důležitější než čas, který vztah zaplňuje? Jak s tímto časem hospodaříme, čemu v tomto čase věnujeme pozornost a kvůli čemu svádíme souboje různých druhů se svými nejbližšími? V průběhu hádky dvou vedlejších postav zazněl leitmotiv totoho příběhu jasně a zřetelně. Bohužel nejsem s to ty dvě nebo tři věty přesně zopakovat, ale bylo to nějak takhle: "Proč ztrácíme čas úplně zbytečnými hádkami vinách a obětech a místo toho, abychom se věnovali tomu, čemu se chceme nebo potřebujeme věnovat, ať už to je cokoli!" A tak se jedna z vedlejších postav vrhne z vokna, druhá pak musí absolvovat hnusné martyrium před očima nenažrané veřejnosti a hlavní jedenáctiletá postava pak tiše úpí, aby se z toho do konce života nevzpamatovala! ()
Bohužel měl asi střihač dovolenou, jinak by ten film měl hoďkuapůl. Dlouhé záběry, hrozná hudba, místy stupidní dialogy. Soud vykreslený dobře, žalobce i obhajoba se snažily obrátit pravdu na svoji stranu všemi prostředky.Jako kniha by to asi bylo dobrá, ale film promrhal příležitosti. Možná vražda manžela OK, otrávení psa přes hranu. ()
Kdybych mohla dát o hvězdu více, tak ji dám. Je to pro mě jeden z nejlepších filmů, které jsem viděla. A většinou soudím podle toho, jaký dojem ve mně film zanechal. Tohle mě vtáhlo. ()
Jako docela classic court room drama ()
Film se super námětem. Celkově se mi děj fakt líbil a pomalé zjišťování a přicházení na to co se vlastně stalo mě bavilo. Teď přichází to ale. Nevím proč, za mě na konci film zbytečně o 15 minut natáhnutý. Dále se dost často kamera snažila být až moc umělecké. Na mě to tak nepůsobilo, ba naopak jsem byl někdy až zaražen těmi kamerovými výplody. Jen abych tady uvedl nějaké příklady, tak třeba cca 15 sekundový záběr na podkroví nebo blízký záběr na pusu Sandry (Sandra Hüller) při dialogu a další scény. Soud byl někdy frustrující, to byl ale podle mě záměr a ve finále mi to nevadilo. I celkové rozuzlení dost v pohodě a jsem rád, že se pesemu nic nestalo. Film v pořádku a za zhlédnutí stojí, jen se připravte na delší, částmi nudnou stopáž. Já teď už vím, že na film za pár dní zapomenu a znovu ho vidět nepotřebuji. Jo a ještě je dobré říci, že film je z velké části francouzsky, což bylo dost otravné. Takže: Vizuál- 6/10, Kamera- 5/10, Hudba- 7/10, Výprava- 8/10, Herecké výkony- 8/10 ---> Celkem 7/10 ()
Geniální. ()
Taková klasická rádoby psychologická frantíkovská slátanina. ()
Z názvu som predbežne usudzoval, že pôjde o nejakú ďalšiu veľmi hlbavú filozofiu klasicky slepo podporenú najvyššími oceneniami a pritom ide o obyčajný príbeh aké Netflix vypúšťa rádovo dokumentárne. Dokonca to má jasnú podobnosť s Amanda Knox, nie natoľko zvláštnym prípadom aby sa nevyskytoval celkom často (napr aj u nás na Slovensku pomerne známy Judita zo Žiliny). Spracované obyčajne v hraniciach priemernosti, nič extra ani príliš pútavé. Keby sa celý film niesol v štýle prvej hodiny nedal by som ani 3*, nasledujúce súdne pojednávanie a všetky rekonštrukcie udalostí pôsobili aspoň záživne vďaka úžasnému scenáru, ktorý ma konkrétne pri nahrávke hádky strhol od reality a pripomenul obľúbené Marriage Story. Okrem scenáru ma na tom nedostalo nič a už vôbec nie chabé výkony. ()
Spíše než anatomii pádu popisuje psychologické pozadí události, jejíž závěr ale není po 2,5 hodinách jednoznačný. Nicméně divák je stále udržován v napětí, že v následujícím okamžiku se dozví něco zásadního. To sice ano, ale jen to odkryje další slupku pod povrchem. Někdo si možná udělá závěr, ale i výkon hlavní herečky je vynikající a působí nejednoznačně. Možná až moc dlouhý film, jehož větší část zabírá soudní přelíčení. Ale rozhodně stojí za to ho vidět. 3+ ()
Detailní, expertní, klinická filmařina. Sandra Hüller podává naprosto fenomenální ambivaletní výkon. Žádná scéna není mimo "rámec" filmu; každý dialog/monolog na svém místě, obsahující přesně tolik informací, co je "potřeba"; výborný střih; režie vedená tak, že divák je neustále v limbu mezi vinou a nevinnou hlavní postavy, nikoli na jedné nebo na druhé straně na základě podaných informací. V každém momentu sebejisté. Bohužel to je podle mě i jeho největším hříchem - Anatomie pádu je jako technicky krásný obraz, který postrádá duši. Film nahoru vytahuje jeho konečný "přesah" - jedna postava (anebo dvě?) se rozhoduje (rozhodují), na jakou stranu se nakonec přidají, které věří... a po konci filmu, mi přijde, padá toto rozhodnutí na diváka, i když filmový verdikt už padnul. ()