Pokrevní bratři

Troy Duffy si poprvý a naposled sed na režisérskou židli a stejně by se měl dostat do síně slávy. Pokrevní bratři jsou něco tak neskutečně cool, že to snad neni ani možný. Tuny neskutečnejch nápadů, který prostě jinde neuvidíte, nehorázně drsný Sean Patrick Flanery a Norman Reedus, který jdou za svým božím posláním vymítit zlo ze světa(Bostonu) neuvěřitelně vostře a zároveň stylově, až to neni hezký a k nim, skoro by se mi chtělo říct v životní formě hrající William Dafoe. Prostě geniální snímek, za scénky jako rekonstrukce přestřelky u domu, by se měly dávat nějaký speciální ceny a to modlitbu před popravením neskutečně miluju (19.07.2004)

Tohle je jeden z filmů, od kterých neočekáváte zhola nic, a o to více vás příjemně překvapí. Příběh je dokonalý a vše funguje jako kompaktní celek. Rooco (David Della Rocco) je neuvěřitelně zábavný idiot. Normana Reeduse (Murphy) jsem předtím neznal, ale nyní budu sledovat všechny jeho budoucí projekty. Je nutno uznat i výkon Seana Flaneryho (Connor). A pokud jde o Williama Dafoeho, tak ten přijal roli veselého homosexuálního detektiva a jasně přehrává ostatní zúčastněné. (30.05.2005)

Všechna Scorseseho gangsterská likvidovačka lidí narvaná do celovečerního snímku. Troy Duffy servíruje každou gangsterskou vychytávku, kterou nastolil Tarantino, Scorsese, nebo De Palma, ale nevadí mi to. Pokud by BOONDOCK SAINTS zavítal do kin, stal by se kultovkou a SEVEN PSYCHOPATHS vedle BOONDOCK SAINTS působí jako laciná děvka. (26.08.2013)

Scénář: Troy Duffy .. Lahůdkový, levný nikoliv však laciný, osobitě funkční ba geniální akčňák! ___ A Bůh pravil: Nikdy by neměla být prolita krev nevinných, zato krev viníků nechť teče proudem. Tito tři svatí nechť smetou zlo z povrchu Země jako Božím zásahem. ___ Macho grande style. _ 90%. (24.06.2008)

Veľmi slušný rozjazd (kombinácia Ritchieho & Tarantinovskej poetiky) sa postupne režisérovi dejovo rozpadá a dopredia naneštastie každou minútou vystupuje čoraz väčšia nútená vykonštruovanosť samoľubého formálneho experimentovania brutálneho videoklipového razenia, čím s blížiacim sa záverom prerastá počiatočná sviežosť a hravosť v opakujucú sa nudu. Záverečné moralizovanie s evidentnou snahou o hlbší významový presah to celé ešte len zhoršuje, čo je škoda, pretože film obsahuje viacero zapamätania hodných scén (jednoznačne vedie tá s mačkou) a skvelý výkon W. Dafoea. (04.10.2004)