Grandmother's House
Režie:
Peter RaderScénář:
Peter JensenKamera:
Peter JensenHrají:
Eric Foster, Kim Valentine, Len Lesser, Ida Lee, Brinke Stevens, Michael Robinson, Angela O'Neill, Nico Mastorakis, R.J. Walker, Mary Peach, David DonhamObsahy(1)
Přes husté listí pomerančovníkového háje, v pálivém horku letního dne duchové minulosti a hříšníci dávno zapomenutí spojí své ruce a tančí děsivý tanec stínů a provinění, nevinnosti a msty... (D-ALVIM Video)
Recenze (68)
Dědeček byl borec, z takového dědy bych měl strach taky:-) Jinak ale nuda a zase nuda, rozhodně bych se tomu vyhnul (kdybych nečuměl na všechno). ()
I přes ostřesný "legendární" rychlodabing OK3 jsem si snímek nakonec i užil. Po seznámení s postavami jde i rychle k akci a divák začíná pídit, co se vlastně děje. První větší postavou je bezesporu děda, který si tento status udržuje až do konce. Sourozenci David a Lyn přicházejí na scénu pořádně až později, ale právě i díky nim mě snímek i v klasických honičkách nenudil. Zápletka je příjemná, originální a pro mě aspoň nebyla hned prohlédnutelná. K tomu si snímek dokáže atmosféru vybudovat a udržet. Nicméně, i když se jedná o příjemnou nostalgickou věc, celkově Grandma's House extra nenadchne (ale to spíše díky provedení, kdy temnější atmosféra by snímku pomohla), ale ani trochu neurazí. ()
Vyše 20dsať rokov som čakal, kedy sa tento VHSkový klenot dostane aj ku mne. Škoda je tá, že to čo som očakával, ostalo v mojej mysli. ()
Babkin dom som v ére VHSiek obišiel. Myslel som, že ide o melodrámu. Informácii o filmoch nebolo toľko ako dnes. Ale keď som si ho nedávno stiahol, mal nahovorený dabing ako v časoch videokaziet. Grandma's House obsahuje zopár pozitív hororov 80. rokov. Zaujímavý námet, dobre vygradované napätie, realistické postavy, mysterióznu atmosféru, erotiku a tajomstvá... Len škoda, že toho všetkého je v ňom tak zúfalo málo! Starí rodičia vyzerajú spočiatku podivne, ale všetko je iné. Ešte horšie. ()
Perfektní horor s vynikaúcou atmosférou ktorá nestratila svoje čaro ani po 20-tych rokov. Dej sa pekne vlečie a pravá atmosféra nastane po 45 minútach a potom vás už tento film nenechá ani len vydýchnuť. Aj keď vela krvi si vtomto horore neužijeme, užijeme si tu vela napätia a atmosféry 80 percent. ()
Stará dobrá lahůdka z doby, kdy se chodilo do videopůjčovny půjčovat vše co nabízeli. Brakem nás zásobovala právě i společnost Alvim video, která obstarávala super pecky z dílny Nico Mastorakise - například Ninja academy. Todleto je typická ukázka čistokrevnýho šmejdu - absolutně stupidní děj, debilní herci, napětí, že by se ho jeden nedokrájel, absolutní Zero academy. Tehdy to byl děsivý horor, dnes je to děsivá sračka. Stačilo vidět jen úvodní titulky a bylo to jasný...podobný klenoty je lepší už nevyhrabávat z žumpy dětství a nechat je raděj zahrabaný ve vzpomínkách, kde si člověk myslí, že to bylo kdysi dobrý. ()
Typický horor osmdesátých let, který nijak zvlášť neděsí a ani se v něm toho moc nestane, spíš je vše trochu příliš natahováno. Atmosféra framy skoro v pustině je však docela ucházející. Korunu všemu nasazuje český dabing alá dva dabéři, který vyniká zvláště v okamžicích kdy mluví babička s vnučkou a divák slyší jakoby monolog jedný ženský středního věku. I s hladinkou alkoholu stále podprůměrný zážitek. ()
Parádní americká béčková magořina. Nechybí standard jako zajímavá zápletka i rozuzlení, hromada nelogiky, děsiví příbuzní, ale tentokrát se to vše odehrává na docela netypické farmě, což je samozřejmě skvělé. Vřele doporučuju všem milovníkům osmdesátkových hororů, určitě neurazí. 70% ()
Neodolateľný letný vizuál, výborne, pohyblivo nakrútene, vo zvláštne atmosferickom prostredí pomarančových sadov. Cheesy herecké výkony(ale zábavné!) versus jednoduchá, efektívna zápletka, ktorá prekvapí záverečnou pointou a skvelým záverom. Videopožičovňový kult! ()
Jo, v první půli devadesátek to byl u nás na VHS obrovský béčko hit. Popravdě jsem to vůbec nechápal, my, co jsme byli rozmlsaní Hellraiserem jedna, dva, tři, Nevěstou Re-animátora, Smrtelným zlem dvojkou, Narušitelem, Psychocopem dvojkou, Návratem živé smrti trojkou, Phantasmem dvojkou, C.H.U.D.em, Kanibalama, Slimáky, Tatínkem se vrací, Slizem, Hřbitovem domácích zvířátek a dalšími podobnými kulty, tak Babiččin dům byl oproti zmíněným flákům totální jalovej odvárek. A musím říct, že tak na mě působí i nyní po třiceti letech. Sice mu nelze upřít pěknou kameru nebo zvuk, kdy je slyšet cvrlikání ptáků, tikající hodiny a další hezky ozvučené ruchy, ale to je tak vše. Jinak je to strašná hloupost a kultovním statusem bych ten film určitě nenazýval. Takže za kameru a za zvuk dvě hvězdy. ()
Výborný prostředí pro tento typ hororu. Za slunného dne působí vše ještě více strašidelněji. ()
Tak tohle je vzpomínka na dětství! Ted se mě to po letech opět dostalo do ruky a pořád to má stejný náboj a atmosféru. ()
Další klasika z mých šesti let, nikdy jsem ten film plně nepochopil, ale toho dědy jsem se dycky děsil.... ()
Celkem laciný horror o psychopatických příbuzných. Děj je chvílemi zbytečně až moc roztahaný, ale na druhou stranu ho doplňuje dobře vybarvená letní dusná atmosféra. Pointa je celkem dobrá, až na ten konec, který je moc useknutý. ()
Klasická béčkovina na kterou se však dá koukat. 30% ()
Film, který mě po řadě nových horrorů dostal svou retro vizáží. Musím říct, že jsem si jej perfektně užil, hlavně jeho vygradovanou atmosféru, kdy hledání po domě nebo ve sklepě anebo honička na farmě, neměly chybu. Jak se to celé zaplete, jsem taky moc nečekal. Postavy se mi velice líbily. Od sympatického klučičího hrdiny, přes mladíka casanovu až po dědu, který už svou vizáží byl fakt dost cool. Myslím si tedy, že sem tam se podívat na starší film není vůbec na škodu. Minimálně vás to vrátí do mladých let. takže můžete být i trochu nostalgičtí. PS: Ten rána hlavou do trubky mě fakt dostala. Bolelo mě to až v obýváku. ()
Príjemná nenáročná retro-osemdesiatková hororová jazda... ()
Ze začátku vypadá horor nebrutálně, ale rozhodně né špatně. Ale díky chybám ve filmu a odfláknutým závěrem film ztrácí kvalitu. Škoda čekal jsem víc... ()
Tohle byl ve své době skutečný hit, což je z dnešního pohledu asi dost nepochopitelné, ale tehdy to byl prostě trhák. Přitom když se na to člověk koukne, tak tam nenajde v podstatě nic, co by stálo za zapamatování. Ba naopak, dočká se mizerných hereckých výkonů, uspěchané kamery, nedotažených scén a slaboučkého příběhu. Jediným světlem v tmavém tunelu, ve kterém se tenhle film pohybuje, je hudba, která docela ujde a pozvedá film kousíček nad hladinu úplné žumpy. Ale já prostě jinak nemůžu. Když si vzpomenu na tu hrůzostrašnou kvalitu VHS nahrávky s tím příšerným dvojhlasým dabingem... Jenže to tehdy nikomu nevadilo. A všichni jsem to mlčky doslova hltali, kousavše si nehty. Někdy se mi po té době trošku stýská. :-) ()
Na jednu stranu je samozřejmě těžké nevnímat Babiččin dům s jistou dávkou nostalgie, jelikož jak je tady již u pár komentářů zmíněno, jedná se o jeden z prvních porevolučních hororů, se kterým přišlo tuzemské publikum do kontaktu, včetně mě, a ve své domě, v podstatě bez jakékoliv konkurence, se o této podívané dalo smýšlet jako o slušné žánrové jízdě, která kupodivu funguje a má co nabídnout. Z dnešního pohledu je to ovšem už úplně jiné, a tak je vlastně jen na divákovi, jak k samotnému snímku přistoupí. Zdali bude ochoten tolerovat možnosti tvůrců dané doby a rok vzniku, pak si myslím, že bude možná i mile překvapen, jaký to má celé skutečně svižný spád, určitě ho může oslovit i slušně budované napětí, k jistému nečekanému a nemalému zvratu zde též dojde, obsazení také není vůbec marné a v neposlední řadě tu máme i jistě působivou atmosféru, kterou lze možná považovat i za ten nejpovedenější element celé této podívané. Pakliže bude potenciálním divákem tento snímek ovšem hodnocen okem dnešní doby, tak se příliš pozitiv nedočká. Především tedy zápletka je ryzím příkladem totální hlouposti a nenápaditosti, chování postav je pak srovnatelné s úrovní lehce vycvičeného šimpanzíka, nelogičností tu lze také, zvlášť v závěru, najít nespočet a celková lacinost Babiččina domu pak atakuje skutečné dno filmového průmyslu. Jak s tím tedy naložit? Nevím, každopádně pravdou je, že i přes všechny ty své výrazné neduhy je tento film i dnes sledovatelnou záležitostí, která spíš než pocity strachu a zděšení vyvolá na divácké tváři lehký ironický úsměv, nicméně pořád nabízí i prvky, které spousta dnešních žánrově podobných snímků postrádá. ()