Režie:
Ivo NovákKamera:
Rudolf MiličHudba:
Petr HapkaHrají:
Vladimír Dlouhý, Oldřich Kaiser, Jiří Vala, Karolina Slunéčková, Věra Tichánková, Václav Vydra nejml., Dana Medřická, Dáda Patrasová, Jan Kraus, Jiří Lír (více)Obsahy(1)
Dva mladí nezkušení studenti, nespokojení s nároky učitelů i mentorováním rodičů, se pokusí ilegálně přejít do zahraničí - ale protože směřovali do spřáteleného Polska, nic se jim nestane. Retroladěný příběh se odehrává na počátku 60. let a přibližuje rozmach kavárenských kapel. Oba protagonisté právě jednu takovou, která hraje jazz, obdivují, zameškávají školu a chtějí radikálně změnit svůj dosavadní život, který jim připadá šedivý... Bohužel jak studenti, tak jejich myšlenkový obzor jsou vypodobněni dosti neuměle. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Dnes už těžko pochopitelné, přesto si myslím, že to bylo míněno na jako trochu výchovně laděný film, jinak jsem si to vysvětlit nedokázal. Nakonec došlo i na vystřízlivění z alkoholu, smíření s tátou, který byl nakonec stejný jako syn, škola taky dopadne. Z toho vyšlo i to, jak lehce se zápletka rozpletla a docela sama. Z dnešního pohledu výborné herecké obsazení - opravdu klasa. Pro ostatní komentující: Proč do Polska?:-D Musím se Vašim nechápajím hlasům smát, chtěli do Polska, protože z Polska by se jim líp utíkalo na západ, třeba přes to moře, jak se ve filmu říká. ()
Mám rád Vladimíra Dlouhého, ale tohle tedy bylo tak nezáživné, jako by to mělo 56 hodin. Celé to bylo strašně naivní, neuvěřitelné, nevím vlastně co to mělo divákovi říci. Kaser tu vypadal dobře, nebyl už to takový pubertální tydýt jako v o tři roky starším filmu Láska. Jestli se to mělo odehrávat v šedesátkách, tak to tak moc nevypadalo. Jediné co zaujmulo byla polská vozba. Nejdříve ten válečný kabriolet, kterým přijeli tajní a pak ten Jeep pohraničníků... Na tenhle film snad asi ani nemá cenu koukat.. I když, kdo by měl zájem, uvidí tu hodně mladou už tehdy krásnou Dádu ! :-). Dvě struny z banja. * * ()
Určitě povedená podívaná na jazzmanské rebely 60tých let, kteří, ač nemají v podstatě žádný vážný důvod, vezmou radikálně osud do svých rukou. Nechybí jim vytříbený humor, neuvážená rozhodnost a samozřejmě nepochopení okolí. Spousta mladých začínajících herců, kteří jsou dnes již klasikou. Dagmar Patrasová a Monika Hálová byly vážně kočky. ()
Každý mladý student sní o cestovatelském dobrodružství, a nejinak je to i v tomto snímku odehrávající se v 60. letech minulého století. Tady studentíky napadla přímo emigrace. Chtěli to vzít přes Polsko k moři a dál na západ. Jeden by se až divil, jak to bylo jednoduché. Příběh je vyprávěn až s velkou jemností, občas přerušovaný lyrickými a groteskními scénami. Ty však vyznívají velice rušivě a brzdí rytmus vyprávění. Vlastně divákovi dávají najevo, že to nemají brát až tak vážně. Výchovný koncept vyznívá jasně. Emigrace jednoduše jen vypadá. Příjemná je společná scéna Dany Medřické se synem Václavem Vydrou. Neznám další film, kde by se setkali. A ono vůbec tu je zajímavá účast tehdejších mladých absolventů, dnes známých herců. Byť je film velmi naivní, myslím, že by nemusel být opomíjen. Dělali se různé lumpárny, tak proč ne emigrace. ()
Rozhodně zajímavý film, ale na druhou stranu lehce bizárek, protože 70. léta, známe už. 🙋🏼♀️ Úplně bych to nenazvala dramatem, spíš komedií, protože nějaké zásadní zvraty jsem úplně nepochytila anebo jsem jednoduše slepá. 🤷🏼♀️ Chlapci totiž emigrovali do Polska, po cestě se jim nic zásadního a dramatického nestalo, spíš se objevovaly docela vtipné úvahy - loupák ve vlaku… to bylo třeba nejvíc random slovo v celém filmu. :D Oldřich Kaiser opět vypadal, jak kdyby mu bylo patnáct, Vladimír Dlouhý the same, takže ideální film pro mě. 😃 A jako bonus bych ráda zmínila zrychlené záběry, které sice byly lehce divné, ale odlehčilo to tu atmosféru dalšího basic filmu ze sedmdesátek. :D ()
Reklama