Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Malý obchodní zástupce s vlasovými přípravky Aldo (Jean-Pierre Darrousin) vyhrál 10 miliónů Eur. Naneštěstí právě ve chvíli, kdy se s ním rozvádí jeho manželka (Valeria Bruni Tedeschi). Aby jí polovina částky nepřipadla, rozhodne se udržet svou výhru v tajnosti až do konce rozvodu. O výhře řekne jen svému nejlepšímu příteli Jean-Philovi (François Morel). Přestože je ohromně bohatý, pokračuje v obyčejném životě. Přechod od nedostatku peněz k jejich nadbytku však přináší jiné, ale ne menší problémy. Jak má změnit svůj život, když stále musí žít jako chudý a může si dopřát jen tajně drobné radosti? A tak velké tajemství je těžké udržet a pokušení utrácet je příliš silné

Producentem komedie se stal Charles Gassot, jenž má mimo jiné na svém kontě i u nás úspěšnou veselohru Někdo to rád jinak (Le Gout des autres) z roku 2000. Režii svěřil dvěma nováčkům: Michelovi Munzovi a Gérardu Bittonovi, kteří jsou zároveň i autory scénáře. Přesvědčila ho dobrá stavba příběhu, v němž nic není černé ani bílé a nechybí v něm cit pro komické situace a vtipné dialogy. Kdybych byl bohatý každého obohatí alespoň na chvíli. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Poslední dobou jsem viděl nějak moc Francie. V tomhle případě jde o peníze. Hlavní postava je smolař, nic se mu nedaří, je nešťastnej, vztah mu spěje do kopru a najednou vyhraje peníze. On jim podlehne, ukáže, jak je velký množství peněz k hovnu a dokáž nám, že se dá nádherně žít i bez nich a následně opět s nimi. Kupodivu. Nic neobvyklýho, ale v tu chvíli to alespoň vcelku příjemně pobavilo. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Na odvěkém snu každého chudšího či průměrnějšího člověka vyhrát nějaký ten milionek staví loňská francouzská komedie, která se o letošních Vánocích dostala i do českých kin.   Jen se přiznejte, že jste kolikrát snili o nějaké té velké výhře (nebo aspoň dědictví), která by vám umožnila odjet někam na toulky, co nejdéle nepracovat a jen tak si užívat. Moudřejší z vás možná snili, jak by podobný obolus investovali, uložili nebo koupili baráček pro sebe a možné potomstvo.   Nejinak asi snil smolař každým coulem Aldo, obchodní zástupce (možná vám zní líp cesťák) s vlasovými přípravky Phytolus. Aldo je dokonce takový smolař, že byste ho snad nakopli, aby se sebou něco provedl. A dnešní den se zdá nebude nijak výjimečný - klienti mu vracejí mandarinkový šampon, protože přitahuje včeličky, a na podnikovém večírku se novým šéfem firmy stává Aldův bývalý kolega Gérard, řečený Gégé, který začne pálit za Aldovou manželkou Alicí. Ta už má po krk svého neuvěřitelně přízemního manžela a oznámí mu při návratu z večírku svůj úmysl nechat se rozvést. Prostě den blbec.   Jediným kladem toho dne se ukáže oběd s kolegy, kdy si Aldo jako obvykle vsadí. V superlotu totiž po další sérii trapasů vyhraje deset milionů eur (bratru 320 milionů korun českých devalvovaných, to by bylo na zhruba sto bytů v centru Prahy, ach jo...). No jo, ale manželé se při rozvodu dělí o majetek, a proč on by záletné Alici jen tak zbůhdarma hodil do neřestného klína nějaké ty milionky? Ne ne, Aldo své miliony utají a pracuje nadále ve firmě. A jen sem tam si hraje na velkého pána v nóbl restauraci, ale ani tady chudák neví, jak se chovat.   Francouzské komedie v poslední době hodně stojí na prototypu malého ušlápnutého človíčka, jehož dříve ztvárňoval jen Pierre Richard. Ale vezměte si např. jen Blbce na večeři, Kondomedii nebo právě tuto komedii. Ostatně v starších českých veselohrách rovněž stáli v popředí malí čeští měšťáčci, někdy i životní smolaři. Otázkou je, nakolik k podobným postavám pociťujete soucit, nebo spíše výše naznačené nakopnutí do zadních partií těla.   Na tom ostatně bude záviset i to, jak se vám bude líbit Kdybych byl bohatý. Po filmařské stránce tento režijní debut zatím scenáristické dvojice Michela Munze a Gérarda Bittona (ve Francii se proslavili hlavně autorstvím již dvojdílné filmové komedie La Vérité si je mens / Copak bych ti lhal?)  totiž není nijakým veledílem, spíše mírně, ale skutečně mírně nadstandardním průměrem.   Rovněž kamera Noélie Chiccy Ungaro nijak nepřidává nic nového, u mnohých záběrů si nejspíše vybavíte jiné francouzské filmy, pokud jde o provedení a aranžmá obrazu. Určitá sebestřednost autorů se však prosadila i kupř. v hudbě, kterou si složil Michel Munz, nebo v tom, že se oba objeví jako cameo (Munz i Bitton jakožto pasažéři na letišti při jedné ze závěrečných scén.   Výborní jsou však všichni herci, kterým jejich postavy věříte, i zobrazení maloměstského prostředí, v němž jako byste žili. Navíc nutno uznat, že oba autoři jsou vynikajícími scenáristy (když už jsme jim přisoudili průměrné režijní výkony). Zvláštní a jemný humor se nese celým snímkem, ještě více jej zlidšťuje a osvětluje mnohdy zkratkou věci těžko vysvětlitelné (když popeláři odvezou Aldovi nákup potravin se smetím, když Aldo přelévá drahé víno do lahví od levného vína apod.).   Přes veškeré výhrady o jen mírném nadprůměru však rozhodně stojí si udělat na chvíli čas a hodinku čtyřicet tomuto filmu věnovat. Na rozdíl od amerických ha-ha komedií v této nikdo neprdí, ani nezažijete děsnou bžundu nad tím, jak někdo kálí, ale pocítíte spíš dotek skutečného života a jeho absurdit, jež přináší. ()

Reklama

Faye 

všechny recenze uživatele

V práci se mu to nedaří, prodej stagnuje. Doma to taky neklepe, protože Alice má dost jeho chování a jeho dluhů. Chce od něj pryč, zbývá jen podělit se o majetek, tedy hlavně o splátky a dluhy a za 3 měsíce budou rozvedeni. Rozvod mu zkomplikuje výhra A dělit se tedy nehodlá, obzvlášť když manželka našla zalíbení ve společnosti jeho šéfa. „Byl jsem bez prachů 40 let, chvíli ještě klidně počkám“. Teď jenom odolat pokušení okusit z všudypřítomných lákadel. Hořká komedie s poučením, že štěstí si sice za prachy nekoupíš, ale pokud je máš, stojíš na nejbezpečnějším základě dnešního světa. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Francouzský film bez francouzského šarmu. No jo, Francouzi - to nejsou jen duchaplné dialogy, šampaňské a šarmantní ženy, ale taky hovory o tuctových denních záležitostech v bistrech, starost o práci i o to, jak se nepředřít a prostě celková nuda. Jako i celý film. Škoda, takové příjemné téma a takový prázdný výsledek. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Ani nevíš, co to znamená, žít jako chudák." Když tuto větu sdělil euromilionář svému nezaměstnanému příteli, tak jsem vyprsknul smíchy. A nebylo to poprvé ani naposledy, co mi to náhle zbohatlý smolař Aldo nandal. Bavil mne při tenisovém forhendu, při přelévání kvalitního vína do flašek z marketu, při vydávání značkového obleku za levnou čínskou kopii a jeho zhulená scéna s prostitutkou snad ani nemohla zklamat. Mezi tyto zábavné chvíle se však natlačilo příliš velké množství rodinných a pracovních problémů, které tuto jinak hodně solidní komedií dokázaly spolehlivě zabít. ()

Galerie (21)

Reklama

Reklama