Stovky bobrů

Asi málo THC v krvi (žádné), žádné publikum v kině, co by rozesmívalo jen tím, že se směje, žádný alkohol v krvi. To všechno vedlo k tomu, že jsem asi očekával příliš a tomu očekávání se nepříbližilo nic. Uznávám gigatunu nápadů. Míjely mě fóry. Těším se na druhý pokus, který by šel směrem k Naked Gun nebo Připoutejte se, prosím nebo i Tomovi a Jerrymu. Třeba. (02.05.2024)

Nevídaný gejzír kreativity v nejlepší komedii za poslední léta a zároveň překvapivá aktualizace grotesky pro 21. století. Buster Keaton a Harold Lloyd si zde podávají ruce s Bugsem Bunnym a kojotem Vildou a režíruje jim to Karel Zeman, co zrovna objevil možnosti počítačové grafiky. Definitivní potvrzení teze, že nízký rozpočet není překážkou, když máte dost nápadů a tvůrčích schopností. V případě Hundreds of Beavers mají tvůrci nápadů na rozdávání, do filmu jich vyvrhli tolik, že to s přehledem uživí celou stopáž, a omezené prostředky pro realizaci filmu přetvořili v přednost, takže výsledek vypadá i po vizuální stránce nehorázně vtipně, tvořivě a roztomile. Děj se ani na okamžik nezastaví, jednotlivé gagy se postupně vyvíjejí a gradují do nepředvídatelných rovin, film skvěle pracuje s postavami i s opakujícími se motivy a naplno využívá prostředí zasněženého lesa i související rekvizity. Unikátní záležitost a jistě i budoucí kultovní klasika. (11.10.2023)

Zatímco spoustu režisérů má problém odvyprávět smysluplný příběh... film Stovky bobrů to zvládne sice extrémně bizarně, ale zároveň taky téměř beze slov. Cheslik jakožto režisér tak spolu se svým týmem ukazuje, jak má film jakožto audiovizuální médium fungovat, protože každý pohyb nebo zvuk má víceméně smysl. Dokonale pochopil pravidlo "neříkej, ukaž" a jednotlivé gagy nebo budované náznaky měl promyšlené do detailu. S nízkým rozpočtem navíc dokázala Cheslikova parta vytvořit vizuálně naprosto nápadité dílko, ve kterém víceméně jenom poskakují komparsisti ve zvířecích kostýmech ve sněhu. Osobně bych filmu 10-15 minut ubral, protože se pak začal velmi táhnout (možná začátek malinko zkrátit), ale rozhodně si vysoké hodnocení zaslouží. Oproti momentální Hollywoodské produkci, která je skoro jako generovaná AI, je tohle ukázka mistrovského řemesla, které pomalu a jistě mizí a dělají ho jenom nadšenci. Hodnocení: 80 % (07.05.2024)

Jeden z nejoriginálnějších počinů za poslední roky a důkaz, že když jste dostatečně invenční, chytří a šikovní, není potřeba velký rozpočet k tomu vytvořit něco podobného. Je vidět, že Mike Cheslik a Ryland Brickson Cole Tews velmi dobře znají pravidla grotesek a s jejím schématem pracují naprosto fantasticky, neboť děj postavili na několika málo vtipných situacích, které po celou stopáž jen rozšiřují a přinášejí jiné pointy, což kupodivu funguje výborně a především je to pořád extrémně vtipné. Nápadů je tu opravdu tak na deset dalších filmů a nikdo nemá jistotu, s čím tvůrci přijdou v dalších minutách, protože možné je úplně všechno. Sympatická je i jakási videoherní stylizace, kdy hlavní hrdina plní jednotlivé úkoly, které ho vedou k vytouženému cíli. Do úplně jiné dimenze pak snímek posouvá nádherná černobílá kamera, která má specifickou estetiku a v kombinaci s přiznaně lacinými triky a herci v kostýmech bobrů dodává jedinečný a téměř neopakovatelný zážitek, který by měl každý minimálně jednou prožít. Sám Ryland Brickson Cole Tews v hlavní roli je výborný, což je o to pozoruhodnější, že se musel přizpůsobit úplně jiným nárokům, které skoro němá groteska má a očekávané přehrávání zvládl bez větších problémů ukočírovat. Jen trochu škoda zbytečně přetažené stopáže, protože od soudní scény se to celé trochu zlomí a najednou je to víc šílené než nápadité a trochu se to vleče, což možná kompenzuje neskutečný závěr, k němuž se ale mohlo dojít o něco dřív. Hundreds of Beavers je v současném, trochu uniformním filmovém světě příjemným zjevením a zpestřením, které se zcela vymyká všemu, na co je moderní divák zvyklý a dělá to víc než dobře. 80 % (03.05.2024)

(7,5/10). Hundreds of Beavers jsou extází překypujících nápadů, kteří vás během prvních minut polapí do své dřevěné sítě. Už to bude nějaký ten pátek, kdy jsem se u filmu takto za břicho popadal. Kadence vtipů je neskutečná a drží laťku proklatě vysoko. Nějak takto si představuji lásku k tvorbě filmového média, kdy rozdáváte radost nejenom na placu, ale poté i divákům u obrazovek. Šlo vidět, že do toho dali všichni zúčastnění kus svého nadšeného srdce - hlavně tedy režisér Mike Cheslik, který tento projekt vůbec uskutečnil. Projekt, který si očividně bere inspiraci hlavně v minulosti, kdy můžeme pozorovat nepřeberné množství odkazů a technik, které odkazují na zlatá léta němého filmu. Podobně jsou na tom i westernové filmy, které ve filmu Hundreds of Beavers zanechaly nesmazatelný otisk. To nejlepší nakonec - arkádové hry představovaly velkou část mého dětství, kdy jsem na Superhrách smažil nejrůznější skákačky. Zábavná repetitivnost a herních mechaniky zresuscitovaly mé dětské srdce, které během sledování Hundreds of Beavers několikrát zaplesalo. Mrzí mě konec filmu, kdy už jsem toho byl nasycen do plna, ale ono to ne a ne skončit. Kdyby byl film o nějakou tu minutku chudší, tak bych si to nejspíše užil daleko více. Ale nikdy bych si nemyslel, že si takto užiji němý, černobílý film - totální utopie. Lidé by měli raději podpořit takovéto nezávislé snímky než asi padesátý díl Exorcisty, kde Russel Crowe střídá kolárky jako ponožky. (01.06.2024)