Chudobka

(KSE - M) Rád bych zhlédl LÁSKU V KOČÁŘE, debutový snímek Lászla Ranódyho, protože u toho bych se vzhledem k žánrové klasifikaci "komedie" nemusel cítit provinile, když bych nepociťoval vůči postavám empatii či se smál (i na nevhodných místech). ÁRVÁCSKA (CHUDOBKA) má totiž nejvetší klad a zároveň zápor v jednom: jde o realistické drama, které je zasazené do období 20. let 20. století. "Klad" spočívá v tom, že jsou věrně (aspoň se to tak nezasvěcenému divákovi jeví) vykresleny určité dobové zvyky a kostýmy i výprava působí autenticky, jak je to jen u dobového snímku možné. "Zápor" spočívá v tom, že i přes kameru, která sleduje ústřední trpitelku v promyšlených kompozicích či prostřednictvím důmyslných jízd, mi celé to martyrium přišlo ubíjející a manýristické. Na místo prožívání příkoří spolu s hlavní postavou, jejíž výborné ztvárnění je neoddiskutovatelné, jsem najel do apatického modu sledování, kdy se mé hypotézy odvíjely směrem: teď se jí stala toto, v další scéně se jí asi stane ta a ona zlá a nepěkná věc(?). Možná jsem jenom moc velký cynik, ale na tohle citové vydírání skrze drastické osudy "slabších postav" (dětí, žen...) si nepotrpím, pokud není nějak reflektováno (jako u Triera), i když třeba slouží k politické alegorii, kterou jsem ve snímku nespatřoval. Představuji si, že by z toho mohla být dobrá exploatace, popř. dokument do škol, ale tenhle dramatický tvar mi přijde nešťastný. (02.02.2012)

Velmi depresevní záležitost, zmar a zase zmar. Příběh holčičky - opuštěného sirotka, kterého se ujímají náhradní rodiče jen s vidinou státních dětských příspěvků a který je všude jen neochotně trpěn, je zpracován maximálně realisticky, až nepříjemně dokumentárně. Film je do značné míry natočen hodně schématicky a souhra událostí je mnohdy až přehnaně nepříznivá (náhradní rodiče jsou vždy téměr psychopati, milujícím lidem je dívka hned odebrána nebo rychle umírají), ale vše to vyvažuje velmi realistické ztvárnění doby (maďarský venkov 20. let 20. století) a hlavně herecký výkon dětské představitelky, který je velmi přesvědčivý. Mnohé scény se mi bohužel vryly pod kůži asi na hodně dlouho (scény trestání pálením žhavým uhlím, znásilnění...) a film rozhodně nedoporučuji labilnějším povahám, trpícím depresemi. (09.09.2009)

Neveselá realita, co se děje týče. Je to celé o krutosti i tom, jak může být hluboká beznaděj dětské existence. Film, na který se bohužel nedívá ani trochu lehce. Film, v němž je obětí dítě. Film vyniká promyšlenou depkou ve všech složkách. Snaha dát filmu naléhavější platnost, estetizující dětskou nahotou v zobrazení, je podle mého názoru dílčí nedostatek filmu. Bylo to přehnané. Každopádně je to jeden z nejsmutnějších filmů, které jsem kdy viděl. (18.07.2016)

Na podobné, spíše lyrické než dějové filmy, prostě moc nejsem, i když se musí uznat, že László Ranódy a Gyula Mészáros vytvořili zajímavé scény a mnohdy skutečně velmi zajímavé obraz, které se jen tak nevidí a které vás jen tak nenapadnou. Už jen ta plakátová scéna s jedením melounů má v sobě něco krásného. (14.06.2016)

Jestli je jen zlomek pravdy z toho co jsem viděla ze života na maďarském venkově a o sirotcích té doby, tak to bylo něco zdrcujícího. A maďarština k té tvrdosti a syrovosti ještě přispěla. Pravdou je, že se mně některé scény zdály až nerealisticky vyhrocené, ale malá Zsuzsa Czinkóczi si za svou Chudobku tu hvězdu navíc zaslouží, protože už jen ty podmínky v kterých hrála, pro ní musí být dodnes nezapomenutelným zážitkem a neřekla bych, že zrovna příjemným. (02.10.2014)