Dlouhý souboj

Saloon sice nahradil klub gentlemanů, Ind Indiána, Gurkha modrokabátníka a kdovíjaká železniční společnost Union Pacific, ale každý hned pozná, kdo je Vinnetou, Nšoči a Olda Šetrnej, ač mu tentokrát scénář znemožňuje se sbratřit. Epické drama o tom, kterak neporozumění si mezi národy a snaha ovládat vedou ke zničení toho nejlepšího v obou. Patetické, velkolepé, se statečnými a moudrými muži, přestřelkami, koňmi, i těmi ocelovými, vášnivými ženami a padajícími provazovými mosty. Exotika pro exotiku. Kam příště? Do amazonských pralesů? Do pouště Kalahari? Do antarktických pustin? Na ječící šedesátky? Pro kluka snad dobré, pro muže už poněkud vyčpělé. Vždyť ten Ind je jako naše představa o něm. Ta klukovská představa. Proti dnešní představě je plošší, nereálnější, pohádkový. A jelikož to ten kluk v děství neviděl, muže, v kterého snad aspoň trochu dospěl, se nemůže zmocnit ani nostalgie. (08.09.2014)

Indický klon mayovek. Ušlechtilý vůdce indického kmene (Brynner), který byl nespravedlivě uzavřen se svými lidmi do pevnosti a po útěku se rozhodne bojovat za svobodu, se střetne s ušlechtilým Britem - bývalým antropologem, který se snaží spojit vydělávání na živobytí s pobytem v milované Indii (Howard), přičemž se oba v drsné době snaží hrát fair play. Jenže proti předsudkům o Indech - banditech, kterým se musí vnutit řád a civilizace, není obrany. Proti Mayovi je zde daleko více reality (masakr u vlaku, mučení krásné tanečnice). Velice solidní propojení klasického syžetu dobrodružného příběhu pro kluky všeho věku s drsnou koloniální skutečností. (12.12.2008)

Náramně romanticky, idealizovaně a pateticky vyvedený dobrodružný příběh, takhle se v dnešní dají točit jen parodie. Je to vlastně western, ale spíše klasického ražení, nezasažený vlivy italo-westernů. Spíše připomíná západoněmecké mayovky, však taky Yul Brynnerův Sultán je ušlechtilý jak vzor z čítanky. Přitom Yul Brynner je ještě vybrán dobře, ale hlavní klaďas na britské straně je dost nudný a v turbanu vypadá vyloženě směšně. Jednou se toto velice průměrné dílko ale přežít dá. (18.11.2012)

Angličané internují příslušníky jednoho indického kočovného kmene a hodlají je zcivilizovat, protože mají pocit, že dělají až moc velký bordel. Indové - ký to div - o zcivilizování nijak zvlášť nestojí. Máme tu western odehrávající se v Indii, kde místo bledých tváří vystupují sáhibové a místo Indiánů Indové. Yul Brynner má místo klobouku turban a setsakramentsky mu to sluší... (12.12.2008)

Nebylo to vyloženě špatné. V prvních minutách jsem pocit, že koukám na obdobu Žuta, jen z Indie. Prvotní souboje povstalců s policií byly hodně úsměvné a já byl lehce zklamán. Čekal jsem něco jako povstání Zulů a těšil jsem se na to jak se s hadráři v turbanech utká bristká armáda. V druhé polovině už dojde na solidnější bitky, film si ale nese takový ten feeling šedesátek, kde i když tekla krev, byla taková neuvěřitelná... Téma dvou mužů, kdy každý je na jiné straně, vzájemně se sice respektujících ale jdoucích si po krku tu už bylo mockrát. Brynner si zde střihl hlavního ,,banditu'' Sultána, který nechce nic jiného než svobodu pro svůj kmen a policistu kapitána Younga jdoucím mu po krku skvěle zahrál Trewor Howard. Ten kdo mu v tom následně pomáhá i nepomáhá je další skvělý herec Harry Andrews. Ačkoliv by se mohlo díky primitivnosti prostředí zdát, že se film odehrává někdy na začátku dvacátého století, není to tak. Je to někdy jen pár let před druhou světovou válkou. Koukat se na to dalo, ale jednou stačilo. Dnes by asi kapitán Young divil kam až došla britská vstřícnost vůči místním a jejich kulturním odlišnostem. Sultány už není třeba honit v dalekém Džalabádu. Stačí si počkat na nějaký teroristický útok na Picadilly v Londýně... Tři ukradené kozy. * * * (23.09.2017)