Režie:
Quentin DupieuxScénář:
Quentin DupieuxKamera:
Quentin DupieuxHudba:
Thomas BangalterHrají:
Anaïs Demoustier, Edouard Baer, Jonathan Cohen, Gilles Lellouche, Pio Marmaï, Didier Flamand, Romain Duris, Agnès Hurstel, Jean-Marie Winling, Marie Bunel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Daaaaaalí! je hravý a místy velmi vtipný fiktivní dokument se spletitým dějem, který se skládá z překrývajících se snových sekvencí, nepředvídatelných skoků v čase a kde samotného umělce ztvárňuje pět různých herců. Nervózní lékárnice, která se stala novinářkou, musí vymýšlet stále důmyslnější finty, aby ji Dalí, který si na oplátku klade stále bizarnější požadavky, poskytl slíbený rozhovor. Opakovaně se setkávají, jenže Dalí pokaždé rozhovor předčasně ukončí a požaduje, aby producent slíbil rozhovor natočený „největší kamerou na světě“. Mezitím mistr navštíví večírek, kde jistý kněz vypráví o neustále se opakujícím snu. Film se proměňuje v zábavnou noční můru, v níž je sen součástí filmu, film součástí příběhu a příběh součástí snu a tak dále stále dokola. Kdo jiný by mohl lépe natočit takto duchaplnou poctu slavnému surrealistovi Salvadoru Dalímu než francouzský mistr absurdního humoru Quentin Dupieux. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (43)
Keď Dalí, tak poriadny surrealizmus. A v tomto smere, z hľadiska rozprávania, sa už ďalej zájsť nedalo. Pričom ale tak neuchopiteľný výsledný tvar je prekvapivo zábavný, chytrý, prekvapujúci v každom druhom momente a najmä neustále surreálny. Či to dáva, alebo nedáva zmysel je nakoniec jedno, ono tá cesta do cieľa je zaujímavejšia než to, ako to všetko do seba zapadá/nezapadá. Aj tak stále nikto poriadne nevie, čo je to umenie a tento film s tým vtipne pracuje. Nie je to rozhodne pre každého, každopádne mi film pripomenul, že som stále nevidel Realitu a rozhodne by som mal. ()
Myslim, že se Dupiexovi podařilo v příjemně krátké stopáži načrtnout svérázného umělce, který jak to tak bývá je až narcistním božstvem sebe sama přísným, ale spravedlivým soudcem. Pokus o rozhovor se dívce zvrtne v časoprostorovou hrátku, kde nevíte jestli někdo jen nesní, to co zrovna prožíváte či vydíte. I já jako divák sem byl po chvíli zmaten, protože se v roli malíře nenápadně vystřídá pět různých herců a sám Dalí nechápavě zjišťuje, jak se ten čas neúprosně tlačí dál až k invalidnímu vozíku. 60% ()
Jak uděláme film o Dalím? Surrealisticky! Hrát ho bude pět herců a nic nebude dávat smysl, protože divák nepochopí, kde je začátek a kde konec! Z počátku jsem se malinko nudil, ale jak snovost nabírala na obrátkám, naprosto mě to vtáhlo. Zejména opakující se gag s knězem je naprosto geniální. Víc takových filmů... a nebo ne, protože to by pak byla nuda, kdyby byly všechny stejné. Hodnocení: 80 % ()
Bezvýhradně zde platí to, co jsem již napsal k deset let staré Réalité, tedy, že cokoli jste se kdy naučili o filmu, je vám zde naprosto zbytečné. Zároveň však, vzhledem k tomu, o kom tento film vypráví, se jedná o zatím nejkonvenčnější dílo, co jsem od Dupieuxe viděl. Míněno především tak, že jsem snad poprvé věděl, co s ním mám od začátku dělat. "A to byl celý ten můj podivný sen." "No to byl teda dost dlouhý sen." ()
Ubrečený den a návštěva kina Edison Filmhub, kde na mne čekal film o Dalím. Natočený s lehkostí, plný nadhledu, absurdního humoru a fantazie. Moc jsem si ho užila a dostala jsem od něj i něco více, než jsem čekala. Je dobře, že byl poměrně krátký, protože se v něm často opakují stejné děje jenom s jiným vývojem a skákáním v čase, takže delší stopáž už by patrně začala nudit. Je to druhý film, který jsem od pana režiséra viděla, a rozhodně nezklamal. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (6)
- Quentin Dupieux sa pri tvorbe filmu inšpiroval filmom Luisa Buñuela Skrytý pôvab buržoázie (1972), ktorý sa sa odohráva prostredníctvom prelínania, série sekvencií medzi snom a realitou. (Arsenal83)
- Dva slávne Dalího obrazy sú vo filme znovu predstavené ako živé obrazy: „Nekrofilná fontána tečúca z klavíra“ (1932) a „Priemerná jemná a neviditeľná harfa“ (1932). (Arsenal83)
Reklama