poster

Případ Platfus (TV film)

Komedie / Drama

Československo, 1985, 102 min

  • Master19
    ****

    Minimalističnost (zde zřejmě vynucená financemi) vždy vyžaduje výborné výkony herců, což zde naštěstí zafungovalo. Zcela symbolicky se i do tohoto příběhu o lidské důstojnosti vplétá pletichářská nit protekcionismu a korupce. Obávám se, že dokud se tato nit bude naší společností proplétat, není se na co těšit.(12.11.2012)

  • lubospoti
    *****

    Napůl komedie a napůl psychologické drama. Takhle přesně dokázal obě dvě složky nadávkovat autor scénáře Zdeněk Svěrák. Je vidět, že má život dokonale okoukaný a hlavně ho také výborně dokáže "hodit na papír". Výborné herecké výkony všech představitelů, nad nimi ale vysoko ční ten, který předvedl Vlastimil Brodský.(8.5.2013)

  • Nail
    *****

    Moc se mi v této televizní inscenaci líbil Vlastimil Brodský. Role na něj byla přímo ušitá od Zdeňka Svěráka. Je zde také vidět, že Svěrákovi není učitelská profese daleká a již tehdá byly něšvary se studentama a zvláště s těma z prominentních rodin. Jen mě trochu zamrzel ten konec, ale i takhle to dopadá....(16.1.2011)

  • Ivoshek
    *****

    Jednoduchoučkej příběh o starým bývalým učiteli, který za jednu nešťastnou facku hajzlíkovi čelí soudu a ke vší smůle ho místo starého advokáta hájí jeho koncipientka jako svůj první případ. To, že je to jednoduchý, ale vůbec neznamená hloupý... Ten příběh je zajímavý jednak argumentací u soudu, ale možná ještě víc tím, jak se lidi v reálu chovají, když si mají vybrat mezi poctivostí a prospěchem.... a SPOILER ALERT!!!!! SPOILER ALERT!!!!!... v podstatě to rozetne polokokot Zounar, protože kdyby neudělal, co udělal, tak je celý ten případ ztracený. A přitom on z toho, že se zachová správně, má akorát problémy.(15.2.2019)

  • sportovec
    *****

    Poslední léta protosocialistického režimu byla v očích mravně a kulturně zachovalejší části společnosti (vyjádření není pouze popisné, ale i až lékarnicky výstižné) časem jakéhosi vážení a převažování mravních hodnot. Stručně bychom tuto tendenci mohli popsat jako vzpouru proti pozitivně právní ortodoxii, myšlenkovému a mravnímu moru, který naší společnost v druhé polovině minulého století stál až příliš mnoho. Zdánlivě prostý a nezajímavý příběh podle vytříbeného, něžného mužství scénáře jednoho z cimrmanovských protagonistů se v tomto nasvícení mění v nadčasové naléhavé mravní poselství. Poselství, které burcuje nejen lidskou slušnost a smysl pro ideální hodnoty, ale i intelekt a jeho soudnost. Mravní rozhraní je vždy těhotné svou až sopečnou tektoničností velkých témat a mravních katarzí. A jeho přesné intuitivní postižení zase nadčasovým rozměrem. Divák, zejména poučený, otevřený a naslouchající divák, pak cítěním i dosažením mimořádného zážitku. Zážitku, na který se po léta a desetiletí nezapomíná.(23.9.2007)

  • - Frázi „Nepozdravil jsem pana učitele, protože už nás neučí“ nepoužil Zdeněk Svěrák naposled. Stejná věta zazněla i ve filmu Vratné lahve (2006). (Panfilmex)

  • - Během natáčení pana Brodského málem přejel projíždějící autobus. Incident je dokonce zachycen ve filmu. (Haniczka)

  • - Když se advokátka loučí v kině s jeho vedoucím, je za ní vidět plakát na poslední film s Louis de Funèsem Četník a četnice. (Snorlax)