Caligula

Oslava pornografie v jeho najveľkolepejšej forme. Spiknutie producentov voči režisérovi Tinto Brassovi je hodné samotného sfilmovania a predstavuje niečo, čo sa v Ríme tej doby dialo na dennom poriadku. Príbehovo zúfalý, ale pre vybalancovaný chod dejín kinematografie, dôležitý snímok. Ak chcete vidieť oscarových hercov v porne, nečakajte. (01.03.2015)

Co je člověk a jaká je jeho povaha? Je to tvor, který se obléká, aby dal najevo, že není nahý, a který se obléká, aby se obnažoval. Tvor, který se vždy nutně pohybuje na hranici normality. A co ještě? Postavy caligulovského theatrum hominis buď souloží nebo o tom mluví, mnohem víc je však zajímá moc a přežití. A pokud sex, tak většinou buď jako jedna složka bezmezné opulence a nenabažitelnosti požitky nebo opět jako nástroj moci. A Botička se bojí smrti, infantilně miluje svou krásnou sestru, rád si hraje a chce se být bohem. Zkouší, kam až se dá zajít a je dokonalým vtělením bezohlednosti. Brakový pornograf Tino Brass vytvořil opulentní dílo, zdařile ambiciózní nejen co do útoku na hranici mezi uměním a pornografií, ale i pokud jde o myšlenkový a meditační potenciál a jemuž se adekvátností titulní postavě a jí příslušnému espritu vyrovná asi málokterý historickobiografický snímek. Není to ani přiblblé péčko, ale ani z těch pohříchu obvyklých "seriózních" historizujících obrázů, v nichž dávné postavy prezentují politické a společenské myšlenky druhé poloviny 20. století. Kazí ho jen jedna věc: Ať mi nikdo neříká, že nemohlo být místo těch implementovaných penthausových štětek sehnáno pár ke všemu ochotných no-name rádoby héreček, které by byly schopny zhostit se jejich "rolí" aspoň trochu na úrovni. Než i přesto jsem Brassovi vděčný. Jo a taky Claudius byl dost trapný, ale to už musíme přičíst interpretaci dějin z hlediska Caliguly boha. (26.06.2011)

Historické drama zabývající se perverzí, erotikou, sexem a násilím. Nic jiného se ve filmu neděje (a to trvá dvě a půl hodiny!!!). Hrají zde špatní herci, výprava je špatná a kulisy jsou jak z laciné divadelní hry. Možná jsem to tak úplně nepochopil ale vůbec mi to nevadí. Film se mi nelíbil ani trochu a nechci ho už nikdy vidět. (14.06.2007)

Postava Caliguly má v sobě nezměrný příběhový potenciál, který zde byl úspěšně a velmi brutálně zabit. Stačí se podívat na herecké obsazení ve složení: bobr Řehoř, bobr Antonín, Malcolm McDowell, bobr Štěpán, Helen Mirren a konečně celá Hujerovic bobří rodinka; a je nám jasné, s jakým záměrem pan Brass celý film natáčel. Bezpředmětné orgie, které se možná honosí jistým diskutabilním historickým podkladem, avšak ve výsledku postrádají z dobrých 70% jakýkoli vyšší význam. Dvě hvězdy pouze za hudbu, herce (ale proboha ne za bobry) a za odvahu znázornit slavné bohémské císaře také z trochu jiné, možná opravdu pravdivější perspektivy. 45% (28.12.2014)

SchizoRoma aneb souboj několika autorských vizí roztažený na dvě a půl hodiny. V tehdejší konstelaci se z Caliguly nikdy nemohl stát vyloženě dobrý film a na to, aby se dal označit za film nepovedený, je zase až moc pozoruhodný... a také se může pyšnit zběsilým (a zběsile roztříštěným) hereckým projevem. Je to kus filmové historie a je to docela zážitek... odškrtnuto. (07.08.2023)