poster

Smrt panen

  • USA

    The Virgin Suicides

  • Slovensko

    Smrť panien

Drama / Mysteriózní / Romantický

USA, 1999, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JohnnyD
    *****

    V poslednej pol hodinke to graduje tak, že si to zaslúži 100%. Film sa tam úplne mení a do popredia vstupuje iná dejová línia, ktorá je dovtedy len naznačovaná (platonická láska chlapcov k Lisbonovými dievčatam). Film je temný, atmosferický a pochmúrny. Trochu je škoda nevhodného humoru, ktorý to hlavne v úvode narúša. Nie práve najviac mi sadol motív samovrážd v podobe trochu prehnanej a opozeranej téme prísnych rodičov (resp. matky) - i keď význam a obsah celého filmu je na veľmi dlhú diskusiu, keďže je rozprávaný z pohľadu chlapcov, tak ako si ho pamätajú a v príbehu sú úmyselné diery, ktoré vytvárajú okolo neho temnotu a tajomnosť. Každopádne sa jedná o veľmi zaujímavý a krásne depresívny snímok, pri ktorom ma pri prvom pozeraní v určitých momentoch mrazilo ako nikdy. PS: Temný soundtrack od AIR je tak temný až to mrazí. Úžasné.(12.5.2007)

  • Mertax
    ****

    Pouštění desek přes telefon se mi hodně líbilo. Docela ale nerozumím několika komentářům, ve kterých se píše o nezodpovězených otázkách nebo nedostatečné motivaci k ukončení života. (Tady bych ještě podotkla, že mi vadí český název filmu, protože sebevraždy se nedají nahradit slovem smrt, aniž by se nepokazilo celkové vyznění). Nikdy nemůže vědět, jak se holky cítily, když byly neustále zavřené. Na druhou stranu - pokud byly tak nespokojené a nešťastné, mohly něco dělat. Kromě scény pálení desek neproběhla jediná hádka. Co si ale budu dlouho pamatovat je zlatý křížek visící matce na krku, symbolizující katolickou víru, kterou se snažila praktikovat, a to velmi tvrdě. Její chování nemělo s pravou vírou mnoho společného... DVD: Jen několik fotografií a trailer. Když najíždíte na konkrétní položky označí se růžovým obtiskem nalíčených rtů. Fuj, to se tam vůbec nehodí.(3.4.2008)

  • Matty
    ****

    Dívčí příběh pohledem mužů. Velmi vyzrálý celovečerní debut, který porušuje vícero norem klasického hollywoodského vyprávění. Film de facto nemá protagonistu, který by musel řešit konflikty a překonávat překážky pro dosažení cíle. Vypravěč je stejně jako v knize neurčitý reprezentant mužského pokolení. Na množství otázek dostaneme jen minimum uspokojivých odpovědí, řada mezer zůstává až do konce nevyplněných. V jednu chvíli si Coppolová dokonce dovolí použít nepravdivý flashforward (útěk autem).___ Přes šíři interpretačního pole nejde o neurčitý new age blábol, v němž by dojmy vítězily nad logikou. Film je precizní ve zprostředkovávání a paralelním shazování chlapeckého/mužského hlediska, čímž se do středu naší pozornosti namísto samotných dívek, jež nemáme možnost poznat, dostává právě akt dívání se a konstruování idealizovaných obrazů. Snaha pochopit sestry (a jejich svět, symbolizovaný domem Lisbonových, domečkem pro panenky, v němž jsou zavřeny a který nakonec „umírá“ společně s nimi), jež pro partu kluků začaly existovat až „díky“ sebevraždě jedné z nich, je omezena osvojenými mentálními schématy a stereotypními škatulkami. Jde o silně zobecňující vnímání, založené na předpokladu unikavé ženské iracionality, které nezohledňuje svébytnou povahu každé z dívek, z nichž určitou svébytnou v očích chlapců skrze svou sexualitu získává pouze Lux. Od zjednodušujícího chápání komplexních lidských bytostí se Coppolová distancuje ironickým použitím výrazových klišé z hloupějších „holčicích filmů“ (hudba, banální „ilustrace“ při čtení Ceciliina deníku, obsahující záběry s trháním kytiček, prosluněnou krajinou a jednorožce). ___ Mytologickým závojem zastřený příběh (neurčité časové zasazení, výrazná symbolika, nadčasové téma připomínají Piknik na Hanging Rock) o tom, jak ženská nevinnost (resp. její představa) muže připravuje o duševní vyrovnanost, schopnost empatie a lásky tak zároveň slouží jako útok na „přisvojovací“ mužský pohled a patriarchální zobrazovací schémata. Kdekoli jí to předloha umožnila, projevila Coppolová vůči dívkám dost empatie na to, aby plnily výhradně funkci tajuplných a krásných objektů. Podnětně mnohovrstevnatá Smrt panen je díky tomu v neposlední řadě generační výpovědí o neochotě připustit, že „this tree is dead“ (ať už si za strom dosadíme Cecilii, dětství nebo něco jiného) a marném vzdoru pomocí hudby, sexu, sebevraždy… 80% Zajímavé komentáře: Faidra, Oskar, kiddo, Sindymindy(1.4.2018)

  • Legas
    ****

    Nádherný, poeticky mrazivý film s jedinou vadou na kráse - já nepochopil jeho smysl, pointu. Motivace je zřejmá, figurky jsou rozestavěny, kostky vrženy. Toť vše. Když maminka "panen" započne akci ve smyslu uzavření děvčat před okolním světem, dostavuje se od nich jediná reakce, jediná známka rezistence - opakovaná soulož jedné "panny" na střeše s náhodnými kolemjdoucími. Potom následuje jediný, zoufalý pokus o spásu, ze kterého nejednou zamrazí, ale ALE ....(27.2.2006)

  • Boogeyman
    ****

    Sofia Coppola mě naprosto odrovnala Marií Antoinettou, audiovizuálně geniálním filmem s okouzlující Kirsten v hlavní roli a originálním vyobrazením života slavné vladařky. Antoinettě předcházelo mírné nadšení ze Ztraceno v překladu, kde mě zase okouzlovala Scarlett Johannson a výtečná atmosféra. Ale uplně na začátku bylo lehké zklamání z tolik obdivovaného debutu Smrt panen. Ono se to dá těžko popsat, film skvěle vypadá, je výtečně obsazen, i ta atmosféra je jedinečná a námět je vskutku nápaditý, jen jsem se u toho všeho tak nějak trošku nudil. Za to zívání strhávám hvězdičku a Coppola má štěstí, že jsem zívnul jen jednou, jinak by pro mne byla odepsaná!(1.3.2006)