Mám rád Huckabees

Dost nepopsatelný a jen velmi obtížně zhodnotitelný film pro všechny, kterým se hlavou honí myšlenky bez toho, aby respektovaly vyznačené cesty, dopravní značky a semafory. David O. Russell je blázen. Jenže kdo dneska není? Na peprnosti téhle koláži dodává hvězdné obsazení, od roztomile ulítlého Hoffmana, přes civilního Wahlberga, neposednou Naomi Watts a Jude Law... hmm... Jude Law je tu neodolatelný. Stejně jako Jason Schwartzman, který zvládá na jedničku to nejdůležitější - přesvědčí vás o tom, že mu rozumíte... i když mu vlastně vůbec nerozumíte. Stejně jako sobě. Nesnažte se to pochopit. Nejde to. A tak by to mělo být. Pokud bych měl vybrat deset filmů, které moooožná historie docení, Huckabees by v tom žebříčku byl. (14.06.2007)

Zajímavě zrežírovaná, perfektně zahraná (skvělí Dustin Hoffman, Jason Schwartzman, Naomi Watts, Jude Law, Isabelle Huppert, Mark Wahlberg), ovšem hodně ulítlá, ekologická komedie. Teda kouknu na to určitě ještě jednou. Za prvé proto, že jsem to viděl v originále a tak mi možná pár věcí uniklo, za druhé proto, že i kdybych to viděl s českýma titulema, tak to bylo ulítle natolik, že bych se asi poprvé nechytal ani tak. Hodně mi to připomnělo filmy podle Kaufmanových scénářů (V kůži Johna Malkoviche, Adaptaci nebo Věčný svit...). Takže zase jedna z komedií, u kterých nemusím vypínat mozek, naopak tady ho doporučuji zapnout! (21.10.2005)

Příliš do sebe zahleděná exhibicionistická koláž myšlenek, ze kterých by snad i Charliemu Kaufmanovi chodila hlava kolem. Herecký ansábl překypuje hvězdami nejvyššího kalibru (Hoffman, Huppert, Watts, Law, Wahlberg) a má prostor si vše dokonale užít. Každičkou sekundu na plátně. Do popředí byl však vsazen poměrně neznámý - a Toma Cruise více než jen připomínající - Jason Schwartzman, který se ani v tom spletišti hvězdné záře neztratí a drží se všemi krok. Divákovi jsou tak nabízeny především chrlivé dialogy na témata, které běžně u večeře neprobírá ani náhodou a vyžaduje tak jeho pozornost na maximu. Vše je naštěstí odlehčeno humorem, který není stupidní, ale bohužel se s ním podstatně šetřilo. Jen díky těm špetkám, co se do filmu nakonec prodraly, zůstává I Heart Huckabees alespoň trochu koukatelnou psychologickou komedií s hvězdným obsazením. [únor 2006] (11.02.2006)

Něco tak stupidního se hned tak nevidí! Jde o komedii s naprostou absencí vtipu a pitvoření hlavního hrdiny připomíná herectví Luďka Soboty v jeho nejslabších chvilkách. Už sám nápad s "existencionálními detektivy", zkoumajícími Albertovo nitro uzavřením do pytle, kde si vzápětí představuje, jak nakope své kolegy a nadřízené je neskutečný, ovšem když Albert s detektivem Bernardem zahájili vzájemnou analýzu a syntézu ksichtů, to už mně hlava fakt nebrala. Vydržela jsem čtyřicet minut a to si myslím, že jsem pašák. Účast J.Lawa, D.Hoffmanna a I.Huppertové nechápu, snad dlužili Russellovi peníze, nebo je k sobě váže nějaké strašné tajemství. A Jason Schwartzman - kdo to sakra je? Nějaký nový komediální talent? Jako bychom už neměli Stillera, Wilsona a Sandlera.... (01.03.2009)

Zajisté není těžké mezi filmy najít ty, které různými způsoby předhazují filozofické otázky týkající se existence Boha a jeho působení ve světě či posmrtného života, převtělování. Zatímco ostatní otázky, které k filozofii také neodmyslitelně patří - všichni a všechno jsme součástí něčeho, jsme jednolitá deka/nic spolu nesouvisí, beznaděj atd... - nechávají stranou. Scénárista filmu Má m rád Huckabees se však nebál tyto poházené a nepoužívané otázky sesbírat a vystavit na nich něco, co by se dalo nazývat filmem. Vytvořil však něco dokonale nesouvislého, nesmyslného, nevím zda to byl záměr, ale vytvořil dokonalou parodii na filozofii a filozofy samotné. Já jako student filozofie jsem se již od začátku filmu dokonale soustředil (protože jsem věděl že by to pro mě a můj náhled na zaměření studia mohlo být obohacující), ale ať jsem film osahával svými mozkovými závity sebedokonaleji, nedokázal jsem nahmatat žádnou jednotící linku a tu co jsem přeci jenom vyškrábal mi přišla neuspokojivá a svazovala k sobě svou pseudofilozofií jen některé úseky. Jsem tedy přesvědčen, že film není ničím jiným než prachsprostou parodií zešměšňující naši zlatou vědu - filozofii - a její snahu poskytnout nám odpovědi ohledně naší existence, které můžou naše jistoty a dosavadní vědomí roztříštít na miliony zmatených částic (tak nějak to sliboval ve filmu Dustin Hoffman, žádný závěr, který by mě zabolel a profackoval jsem však nezaznamenal)... Cením si však námětu, hereckých výkonů, některých dialogů a s tím souvisejícíh úžasných scén (např. večere s rodinou tajemného černocha) a hlavně odhodlání... (05.09.2007)