Americká idyla

Další naprosto zbytečná adaptace plná nepochopení a/nebo trivializace předlohy (zdá se, že Ewan McGregor dokoce nepochopil ani smysl Rothova fiktivního vypravěče v podobě Nathana Zuckermana). V samotném závěru v tomto smyslu typický kýč, který jde proti smyslu všeho, co se v příběhu odehrává. Filmové adaptace literatury mají smysl jen tehdy, když svébytně využívají možnosti filmové řeči, případně když předvádějí originální interpretaci. Tyhle midcultové sračky ovšem svojí zaslepenou úctou a zároveň vlastní impotencí mají zřejmě jediný smysl - představovat levnou náhražku těm, kdo neumí číst. (17.09.2018)

Spolu s filmem Umírající zvíře zatím asi nejlepší filmová adaptace Philipa Rotha. Film se stejnojmenné knižní předlohy drží velmi věrně (byť je z ní samozřejmě mnoho látky vypuštěno). Líbilo se mi obsazení, kamera i celkové vystižení ducha Rothova románu. Velmi jsem se na tento film těšil a velmi se mi líbil, v závěru jsem byl vyloženě dojatý (ačkoli jsem díky znalosti knihy věděl předem, jak to dopadne). Film reflektující závažné téma, kterému bych přál co největší návštěvnost - za sebe ale spíš čekám jen slabý divácký zájem a nedocenění jeho kvalit, tem film se příliš vymyká běžné mainstreamové zábavné produkci. Ostatně sám se nemohu zbavit dojmu, že ten film měl být natočený už v roce 1997, v němž Rothova kniha vyšla a v němž to téma podle mě ve společnosti rezonovalo víc. (17.11.2016)

Myslím, že American Pastoral je primárně určený především pro rodiče, možná ještě konkrétněji, pro otce, kteří mají děti starší deseti a více let, jelikož právě ti nejpřesněji pochopí postavu Ewana McGregora, a právě pro ně bude tento snímek skutečně silným a emotivním zážitkem, což mohu jen potvrdit, jelikož právě do této skupiny spadám a je tak pravdou, že po celou dobu mi běhal mráz po zádech, protože žádný z pečujících rodičů by se nechtěl ocitnout zrovna v takovéto situaci, jako ústřední hrdina zde, nehledě na to, že se jedná o natolik univerzální příběh, že je zcela jedno, v jakém čase a na jakém místě se odehrává, důležitý je onen vztah mezi dítětem a rodičem, respektive ta rodičovská bezmoc vůči rozhodnutí jejich potomka, to je prostě vážně síla, se kterou se musí žít úplně strašně. Pochválit každopádně musím ale nejen McGregorův výkon v hlavní roli, který byl přesvědčivý a věrohodný, ale i jeho stylové režijní zpracování této podívané, které přineslo jak mnoho působivých emocí, tak i mnoho funkčních dramatických scén a samozřejmě opomenout nemohu ani výraznou dobovou atmosféru a vizuál, které též měli ve výsledku nemalý vliv na celkový silný dojem z tohoto filmu. American Pastoral je zkrátka poměrně divácky náročnějším snímkem, který tedy určitě nepřekypuje nějakým strhujícím tempem, nápaditostí, či originalitou, ale to v tomto případě vůbec nevadí a nehraje to žádnou roli, jelikož zde se jedná především o emočně podmanivou podívanou, a v tomto ohledu to funguje na výbornou. (24.05.2021)

Na románech Philipa Rotha už si vylámali zuby slovutnější tvůrci než celovečerně debutující Ewan McGregor. Sice naprosto chápu, o čem to mělo být, ale emoce se na mne vůbec nepřenášely. Takže jsem sledoval jen několik výborných herců, jak se o cosi snaží, a čekal, až bude konec. Pro mne třetí film podle Rotha za poslední půlrok, a dojem podobně matný jako u Pražských orgií. Už jsem jen zvědav, kdo zfilmuje Ňadro. (12.05.2021)

Nebyť Ewana McGregora, myslím si, že by tento film ostal zabitý. Ale aj ako režisér aj ako herec sa k tomu postavil čelom a dal tomu asi maximum čo mohol. Neviem čo som vlastne čakal od "American Pastoral" no mám pocit, že niečo tomu chýbalo. Najmä po stránke všetkých ostatných postáv a príbehu. Jennifer Connely tu nemá skoro žiadnu rolu a pritom by si zaslúžila niečo poriadne a Dakota Fanning je síce trošku zaujímavejšie, no jej motivácie a rozhodnutia a tajomnosť jej postavy mi akosi nesedí a skôr mám pocit, že to filmu viac berie, než dáva. A to je podľa mňa najväčšia škoda, lebo ona by mala byť ťahúňom celého filmu. Koniec koncov, ona je postava, ktorá vytvorí celkovú drámu. Lenže keď si to vezmem, tak realita je skôr taká, že celé to viac vplýva na samotného Seymoura (Ewana McGregora) a práve vďaka tomu sa o ňom najviac dozvieme, najviac toho s ním prežívame a myslím si, že aj ako postava vyplynie najsilnejšie. Pretože jeho emócie a najmä skutočnosť, že nikdy Merry nechcel opustiť a nikdy v ňu neprestal veriť z neho robia niečo viac, než len postavu do počtu. Zrežírované je to solídne, hudba je tiež dobrá a film vie vybudovať atmosféru. Popravde sa priznám, že z adaptácií kníh Philipa Rotha to nie je podľa mňa najhoršie. Nie je to jednoduchý príbeh na spracovanie, no snaha sa v mojich očiach cení. Najmä ak som bol zvedavý, kam nakoniec dospejeme a čo sa dozvieme. No aby som ešte neklamal, tak sú tu scénky s Valorie Curry, ktoré sú viac divné, než mysteriózne a absolútne nerozumiem, aký je ich súvis s čímkoľvek čo sa vo filme udeje. Je to len proste divná momentka, ktorú absolútne neviem pochopiť. Celkový verdikt? Som rád, že som film videl a myslím si, že to stojí za jedno pozretie. Nemyslím si, že je to film, ku ktorému by som sa vrátil, ale niekedy stačí aj jedno videnie. A minimálne verím, že McGregor sa dostane do niečoho ďalšieho, kde by mohol ukázať svoj talent. Hodnotenie: B- (28.11.2017)