Hnüs

Jojo, byla to jízda. Tahle partička sice nikdy nebyla moje srdcovka, jsou to spíš magoři než metaláci (co vím, tak Motley Crue nemají ani jedinou hezkou písničku, což je u hudební skupiny, co prodala přes 40 milionů alb poněkud chucpe), ale osmdesátky jsou tam vyobrazené ve vší své nahote i nostalgii. Nahote tedy víc...😀 (16.06.2022)

To se takhle sejdou notorický děvkař, romantický násilník, feťák, co nezná míru a jeden světec s lahví vodky, aby založili kapelu, jejíž sláva popravdě vyvěrá z neustálých výstřelků a skandálu, než že by byli tak hudebně talentovaní. Je to cirkusová šou čtveřice dacanů, která navíc úplně vynechává ty nejhorší excesy (co Pamela?). SHRNUTÍ: Po shlédnutí jsem si jistá, že Ozzy toho netopýra sežral schválně. (17.05.2024)

Jako naprostý rockový analfabet jsem o skupině v životě neslyšel (a dle soundtracku neznal snad jedinou skladbu), ale takhle si představuji životopisný film o kapele, jenž vznikl na základě vzpomínek samotných členů. Totálně upřímná a sebereflektující záležitost plná přiznání omylů, hříchů a vlastní debility, kdy sice krédo "sex, drogy a rock'n'roll" bylo evidentně vždy součástí image kapely, ale dělat tento film pokrytečtí členové Queenů, místo heráku si do žíly střílí rodinné hodnoty a místo destruktivních povah by nastoupil Brandon Walsh s Mírou Dušínů a hezky si o všem popovídali. Jistě, po filmařské stránce to žádný velkofilm není, ale člověk se fakt neubrání porovnání s nedávnou tragickou, fakticky zcela nesedící a úděsně nadhodnocovanou pohádkou Bohemian Rhapsody se 4 Oscary a 90 %. Tohle je po filmařské stránce úplně stejně odvedená záležitost, která si ovšem na nic nehraje a nedělá z diváků dementy jako žijící členové kapely Queen ve své PR sračce. A takový přístup se mi zatraceně líbí, i když je mi tento hudební žánr celoživotně vzdálený. 90 % (28.03.2019)

V minulém roce přišel do kin biografický snímek Bohemian Rhapsody, jenž více než cokoliv jiného vzdával hold nejlepšímu zpěvákovi všech dob Freddiemu Mercurymu a skupině Queen a samozřejmě jejich hudbě. Kvůli tomu ve snímku pro získání širšího zájmu (tedy i počestných maminek a konzervativních otců) nenajdeme téměř žádnou stopu po všech prasárnách, jež dělají rockovou hvězdu rockovou hvězdou a došlo k neočekávanému náporu diváků všech věků, ras a pohlavních menšin. Tím Bohemian Rhapsody jako první z této už dávno, avšak méně prosazené, filmové kategorie našel, vyplnil díru na trhu a zasadil do bříšek jeho konzumentů hlad po něčem novém, dalším a podobném. Toho si všiml Netflix, dneska už megakorporace, jež se začíná rozrůstat více a více a přišla se svým biopicem o rockové hudební skupině. A vybrala tu s nejhorší pověstí na světě, již nemá v plánu v žádném případě napravovat, spíše naopak. Skupinu Mötley Crüe, průkopníky glam metalu, jsem znal od vidění. Věděl jsem, že nahráli cover na můj jeden z nejoblíbenějších songů mé nejoblíbenější skupiny Helter Skelter, věděl jsem, že jejich vzhled je na první pohled do očí bijící glam styl, kde kombinují prvky ženskosti k dosažení maximální mužnosti. Tam ale mé znalosti končily, jejich hudbě jsem neměl šanci dát šanci a nečekal jsem, že je začnu s radostí konzumovat tak brzy. Nu, po zhlédnutí tohto snímku, jenž mi převyprávěl ten neuvěřitelný příběh, se stalo to, že dnes s knižní předlohou v ruce poslouchám jejich hudbu každý den jako doplněk k četbě. K snímku samotnému. Nikdo po Bohemian Rhapsody nečekal, že další snímek tohoto vzorce bude tak upřímný, zde je všechno založeno na oné dekandenci, již se Bohemian Rhapsody snažila vyhnout a je to naprosto skvělé. Nestojí to ovšem jen na tom, ano, dekandentní styl života zahrnuje podstatnou část snímku a vžité pořekadlo sex (moc, moc sexu), drogy (ještě více) a rokenrol (a jak chytlavý) je hlavním mottem, avšak důležité jsou kulisy, příběh a samotní členové, jež dělají tento počin tak zajímavý. Jistě, obsahuje to různá žánrova klišé a občas až moc umělé kostýmy (hlavně paruky), ale i kromě té legrace a radovánek je zde hodně dobře vyvedena emoční stránka stojící na určitých událostech zahrnující tu skutečně zlou stránku drog, smrt a násilí. To je podepřeno zase žánrově nezvyklým stylem určité části vyprávění, kombinující vkusné bourání čtvrté stěny a neotřelé úhly kamery, hereckými výkony, kde nejvíce překvapil MGK a samozřejmě soundtrackem zahrnující hity této skupiny s nově nahraným songem zvláště pro tento snímek. Nejedná se o naprostou pravdu, prospěšnosti dramatu podlehlo pár událostí, ale nedošlo to do stádia Bohemian Rhapsody. Z počáteční skepse se ve mně vyvinula naprostá láska a nadšení jak ke snímku, tak ke skupině samotné. 8/10. (25.08.2019)

Jackassácký padré Jeff Tremaine se ujal ultimátní sex drugs & rock n roll story Mötley Crüe a vytřískal ji na max. Zbytečný moc žvatlat - jak volba postu režie, tak obsazení čtveřice padne skvěle (dokonce i MGK) a za mě je to vůbec ta zábavně nejnabitější, nejdivočejší rocková jízda ve filmu + jedna z dosud nejlepších věcí od Netflixu. Klišé, opovrženíhodný (x), plyne trochu zmatečně, vynechal Pamelu, žádná vele hloubka, jasně, ale vystihuje bezhlavou esenci kapely a prostě nabušená sranda. Ozzyho vstup a to squirt intro je geniální. “We were a gang — a gang of fucking idiots.” (23.03.2019)