Obsahy(1)
Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Akt má několik prvenství: 1) jedná se o úplně první představení divadla Járy Cimrmana. 2) Hra není spoluautorská, ale napsal ji Zdeněk Svěrák sám (Ladislav Smoljak psal hru Vyšetřování ztráty třídní knihy, pro druhou polovinu představení). 3) protože Smoljak svou část nestihl, akčně se vymyslela dočasná náhrada - seminář před oponou, která se od té doby stal neodmyslitelnou součástí každého představení a následně byly semináře zakomponovány do všech her následujících. ()
Nikdy sem nebyl a nikdy určo ani nebudu kdovíjaký fanoušek Járy Cimrmana. Ačkoli tohoto českého velikána uznávám, jakožto velice významného člověka, tak přesto nejsem jeho zarytý příznivce. Co se týče tradičního semináře, tak se mi dycky akorát líbí vystoupení Svěráka, kterého mám ze všech herců nejrači. Ještě Smoljak se nechá poslouchat, ale zbytek nič moč. Cimrmanův styl se mi líbí především ve filmech, u divadla již tomu tak není, bohužel. No a co se týče samotný hry, tak ani ta mě nedokázala nadchnout. Je to jistě tím, že mi divadlo až zas tolik neříká (nejlepší divadlo co jsem kdy viděl, tak na Deštný předpremiéra tamních ochotníků, u kterou sme si všichni kromě režisérky náramně užili :o) ). Takže to vidím tak, že ani nejvtipnější z vtipných (divadlo Járy Cimrmana) mě nikdy nechytne za srdce tak jak by mělo... ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Seminář - První seminář z cimrmanovské série na opravdu vtipných momentech poněkud šetří. Obsahuje nezapomenutelný fór, který si později vypůjčila Samota u lesa. 3/5 Hra - Miloň Čepelka v roli mamky se dnes již pohybuje na rozhraní zábavy a trapnosti, stejně jako některé další okamžiky, kterým čas ubral na síle. Snad rovnocenná druhá polovina k té první. 3/5 ()
Seminář, nás diváky, obšírněji seznamuje s osobou Járy Cimrmana a taktéž jsme (téměř) svědky (i přes značný mistrův odpor k fotografování) jeho skutečné podoby. Téměř. Musíme tak vzít za vděk alespoň mistrovou bistou, leč se značně strhanými rysy. Samotný seminář jednoznačně (alespoň v mých očích) převyšuje následnou hru, kde však exceluje „děvče jako květ“ Miloň Čepelka resp. (kdysi) mladičká Markétka, nyní Žílová. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že AKT působí poněkud estrádněji, než pozdější hry dvojice Svěrák-Smoljak, založené veskrze na inteligentním humoru. Na druhou stranu, každý drahokam je potřeba (vy)brousit. 80% p.s. co však zaujme (i neerudovaného člověka) je mistrova (ne)napadnutelná teorie filozofie externismu. Autor zastává stanovisko, které zároveň následně sám vyvrací. Jistě si dovedete představit to následné pozdvižení ve vědeckých kruzích. A skutečně, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Do hajzlu s tím“....křičeli (vulgární) materialisté. Co dodat. Holt génius. Však také, když A.G.Bell „vynalezl“ telefon, k čemu myslíte, že následně došlo?! ANO, tipujete zcela správně. Měl tam pět nepřijatých hovorů......od Cimrmana. ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (20)
- Premiéra této první hry proběhla na Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu, když pánové na scéně vyváděli: „Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit.“ V té době ji ale nikdo nebral vážně. (sator)
- Hra měla být poprvé uvedena společně s hrou Veřejná zabíjačka Jiřího Šebánka, jenže ten s ní nebyl hotov, a tak byla v první půli představení série přednášek - pověstný seminář. Seminář tehdy sklidil větší úspěch než samotná hra. (Kulmon)
- Když se synové ve hře dozvídají, že je Žílová jejich matka, řekne Ladislav Pýcha (Ladislav Smoljak): „I tady tohodle,“ a ukáže na Bedřicha (Jan Hraběta). V původní verzi z roku 1967 pak Ladislav Smoljak ukázal na Pepu, který byl v té době příslušník VB a řekl: „I tady soudruha?“ Později od roku 1973 ukázal v této části také na Pepu a řekl: „I tady primáře?“ Někdy mezi 80. a 90. lety se to změnilo do současné podoby. (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama