Hotel New Hampshire

Zvláštní snímek o početné rodině, která vlastní hotel. Sestra chrápe s bráchou, další sourozenec je teplý, pak část rodiny zahyne v letadle , otec ospelne, k tomu mají děsnýho psa. Pak je tu dívka co chodí v medvědí kůži. Prostě slet událostí někdy dost bizardních ,ale poměrně humorných, jindy zase smutných. Film má své kouzlo a dokáže při nejmenším upoutat svou pozornost. (27.06.2009)

Knihy Johna Irvinga jsou fantasticke. A neni tomu jinak ani u Hotelu New Hampshire. I kdyz se film nikdy knize nevyrovna, tak musim rici, ze v tomto pripade se to temer povedlo. Nahralo tomu urcite jak hvezdne obsazeni, tak i ruka reziserska ruka Tonyho Richardsona. Lehce bizardni postavy, fascinujici pristup ke smrti (nikdy se to dlouho nerozebira ani prilis netruchli), i kdyz zemre polovina rodiny. A i presto je to krasny pribeh, ktery me pohladil po dusi. Hlavni je se vyhybat otevrenym oknum. (08.04.2005)

Asi už tenhle film nemůžu úplně objektivně docenit, protože jsem knihu a film zkonzumoval ve velmi krátkém časovém období jednoho týdne. Po shlédnutí filmu jsem měl dojem, že mi někdo do očních nervů napumpoval zhuštěnou a trochu osekanou podobu celé knihy. Ten film se od své knižní předlohy neodchyluje ani v nejmenším. To spolu s vynecháním nebo odsunutím některých momentů do pozadí způsobuje mírnou nepřehlednost a uspěchanost celého děje. Prostě celý film berte jako takovou celkem dobrou upoutávku na opravdu dobrou knihu. (26.06.2005)

Knihu Johna Irvinga jsem četl, ale její adaptace se teda vůbec nepovedla. Jediným plusem je asi Jodie Foster, která předvádí výborný výkon.. jinak je ve filmu spoustu věcí špatně. Místy z něj dělají grotesku, což rozhodně není cesta správným směrem, místy až zbytečně "doslova" kopírují scény z knihy - "aby to tam prostě bylo". Vyzdvihl jsem sice Jodie Foster, ale ani zbytek ansámblu nehraje špatně, jen by to chtělo někoho, kdo je fanouškem knihy, má ji několikrát přečtenou a je schopen napsat kvalitní scénář. "Keep passing the open windows." (25.11.2010)

Tragikomická dráma plná bizarností, nečakaných dejových zvratov, ľahkej psychológie aj hravej frivolnosti, ktorej dej i striedanie žánrov pripomína detský kaleidoskop. Je to príbeh jednej rodiny, poskladaný z farebných sklíčok, pričom divák sa pozerá každú chvíľu cez iné, ale ani na chvíľu mu nie je dovolené zabudnúť na rodinnú súdržnosť, ktorá všetky sklíčka spája. Aj celkový dojem je trochu roztrieštený a ja sa neviem rozhodnúť, či dať 4* za zaujímavú štúdiu patologických bizarností alebo 3* za priemernú potrhlú čiernu tragikomédiu... (07.06.2005)