Romeo krvácí

Šílený smích je asi to jediné, co se mi vrylo do paměti, zbytek je zmatek nad zmatek, za což můžou pogratulovat hlavně zmršenému a pro samé narážky, jejichž význam je znám tak maximálně autorovi, zpola nesrozumitelnému scénáři, mumlání dabérů, debilnímu ozvučení a jankovitým dějovým zvratům. Nebýt Garyho a Leny, můžou se jít s celým Romeem a jeho krvácením klouzat. (29.09.2010)

Skoda tohto filmu, mal dobry namet a zahrala si v nom spusta znamych hercov, co bol vlastne aj dovod, preco som si chcel tuto krimi dramu pozriet, ale sposob jeho natocenia mi vobec nesadol. Rozpravac Gary Oldman, ma svojim vysvetlovanim v pozadi s jazzovou hudbou skor uspaval, ako zaujal aj ked o jeho hereckych kvalitach prave v tomto filme samozrejme nemozem pochybovat, pre mna je to jeden z najlepsich hercov. James Cromwell a Ron Perlman si tu zahrali dohromady len par sekund, za to ma prekvapila Lena Olin, ktoru som spoznal v drame MR. JONES (1993) s Richardom Gereom a preto by mi nikdy nenapadlo, ze by som ju mohol vidiet v ulohe takej mrchy, aku si zahrala prave ona. Idealny film na zaspanie, ak si ho pozriete o jednej v noci v telke. Ibaze ja som mal to stastie, ze som nebol unaveny, za to som sa na minutaz filmu zial casto pozeral, co neznamenalo nic dobreho. ________ Gary Oldman - (Jack Grimaldi) +++ Juliette Lewis - (Sheri) +++ Will Patton - (Marty) +++ Michael Wincott - (Sal) +++ Lena Olin - (Mona Demarkov) +++ James Cromwell - (Cage) +++ Annabella Sciorra - (Natalie Grimaldi) +++ Roy Scheider - (Don Falcone) +++ Ron Perlman - (Jackov advokát) +++ Dennis Farina - (Nick Gazzara) +++ Produkcia: Eric Fellner +++ (04.06.2011)

Lena Olin je zvláštna žena. Spája sa v nej zjavná zrelosť s koketnosťou lolitky. Rada hráva excentrické exhibicionistky, čomu nie je inak ani v tomto prípade. Poznám človeka, ktorému príde vyslovene nesympatická. Ja si však začínam myslieť pravý opak. Napriek tomu pre mňa predstavovala jednu z mála nedokonalostí v Romeovi. K môjmu vyššie spomínanému opisu si môžete pridať ešte fakt, že tu hrala gangsterku a obraz nebezpačia, ktoré z nej vyžarovalo, vám môže byť jasný. Aj tak sa mi ale ťažko prehliada nereálnosť postavy záporáčky, ktorá keď robí zle, smeje sa pritom na plné hrdlo. Toto je snáď doména rozprávok, nie? Inak hrala presvedčivo, to radšej nevynchám, aby ste ma nepochopili zle. Juliette Lewis je nemenej zaujímavá žena, z ktorej tiež evidentne srší sexuálna energia. Fyzický opis Garyho Oldmana už nechám na dámy, no zahral klasicky dobre. A Peter Medak je pre mňa neznámy režisér, ktorého budem po tomto zážitku rád spoznávať. Zápletka filmu bola totiž nakombinovaná tak hutne, až som mal pocit, že jednotliví hrdinovia občas ani sami nevedeli, na ktorej strane zákona práve stoja. Nazval by som to neo-noir. Kvalitný neo-noir. (06.06.2016)

„You don´t own love. Love owns you..“ Mírný jazzový vánek profoukne nad zkaženým pódiem newyorkského Brooklynu a hrajíc si s listy nástěnného kalendáře, dovane až kdesi k zapadlému bistru v arizonské poušti. Usaďte se pohodlně do sedaček, virtuóz Oldman, ač se mu lepí smůla na patu, přichází.. Velmi dobrý nápad s vypravěčem ve třetí osobě a černý humor vykompenzují kvantitu zvratů ve druhé půlce Medakova filmu, který svým melancholickým příběhem připomenul starou pravdu, že až když člověk něco ztratí, teprve potom si uvědomí, jak moc to potřebuje. Tak snad zase 1. prosince, Gary… (26.11.2010)

Moje divácká zkušenost s Romeem, který krvácí by se dala rozdělit do tří fází. 1. fáze – návnada, čili název. Ten mne zaujal hned ve dvou rovinách. V žánrové (krev/detektivka/ + Romeo/vášeň/ = film noir) a deterministické (není každý Romeo už ze své podstaty postava tragická, čili nutně též krvácející?). 2. fáze – „zaháknutí háčku“ pomocí žánrových propriet, jazzové hudby, nápadité práce s vypravěčem a v neposlední řadě skvěle vymyšleného flashworwardu (kdy je hned z počátku filmu na vteřinu ukázán jeden z nejbizarnějších momentů, ke kterému se divák nedostane dřív, než v poslední třetině příběhu). 3. fáze – vylovení z vody a naporcování pěkně za syrova, o které se zasadily především dva elementy. Lena Olin hrající over-the-top femme fatale a maniakální ruskou vražedkyni v jednom a pak také věčně nenažraný/prohnilý polda Gary Oldman, kterému už od počátku příběhu nevyhnutelně zvoní hrana (jen tak mimochodem, toho detailu jste si možná všimli – oni skutečně vyzvánějí v pozadí zvony a to pokaždé, když se v příběhu stane pro Oldmana něco osudového (osudově špatného) – kupříkladu při scéně rozhovoru s mafiánským bosem, nebo když se jeho manželka modlí své litanie za prachy). Jinak pokud to není na první pohled zřejmé, můj komentář má strukturu rybaření z žánrových důvodů. Není ostatně každý film noir pouze jednou velkou hrou na lovce a kořist? (04.09.2016)