Attack
Režie:
Robert AldrichScénář:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrají:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
Nielen farbou čiernobiely snímok o účasti malej jednotky na operácii v Ardenách. Našiel som si v ňom i zaujímavé momenty, pretože to nebol film iba o bojoch, ale najmä o vzťahoch. Aj o tom, že v hodine pravdy musí každý sňať masku a ukázať ksicht pod ňou. Po prečítaní pár komentárov vyjadrujúcich nespokojnosť so záverom som vlastne rád, že mi rekordér nahral iba 3/4 filmu, takže ja som ostal ušetrený od záveru a hodnotenie od dvoch hviezdičiek . ()
Na bojové scény už dolehl zub času, a to do značné míry. Přesto znamenité psychologické drama, vyhnané na samotnou mez nervů, patřičně skličujicí a deprimující. Příběh takový, že by se i bez těch zlodušských nácků obešel. Stačí naznačit, že tam jsou. Dobré výkony a strhující dialogy. Výtečný Eddie Albert. ()
Jack Palance a Lee Marvin skvělí, Eddie Albert otravný a nesympatický (vím, že jeho postava taková měla být, ale stejně...), několik velmi dobrých (stodola, závěr) a několik naprosto zbytečných scén (Jsem sám ve stodole, na kterou se právě chystají pálit dva tanky, a raději než abych utíkal, se budu sáhodlouze modlit? To určitě...), prapodivná hudba... Spíše zklamání. V porovnání s Peckinpahovým Železným křížem jen velmi slabý odvar. Ostatně jako skoro všechno. ()
Jako válečný film Útok moc nefunguje, protože bojové scény jsou mírně řečeno podprůměrné, ale je to dobré psychologické drama. Jeden zbabělec a politické ambice dalšího vykuka nadělají víc škody než jedna německá divize. Některé scény jsou ale moc přehnané, zvlášť když kapitán Cooney začne vyšilovat kvůli tomu, jak ho otec v dětství bil...to mi bylo až trapně a ten pocit nesnáším. ()
Ťah na bránu si Aldrich dokázal zachovať od svojich raných filmov až po tie posledné. V popredí filmu "Útok!" nie sú technicky vypiplané súboje Nemcov a Američanov počas druhej svetovej vojny. O to tu tentokrát vôbec nešlo. Podstatou je smutná skutočnosť, že presadzovanie neschopných idiotov v mene bratríčkovania a rodinkárstva sa v spoločnosti vyskytuje vždy, na ktorejkoľvek strane barikády. Okrem držania slabocha vo veliteľskej funkcii z dôvodu predpokladaných výhod v čase mieru, sa na druhej strane ukáže oddanosť jednotke hraničiaca s fanatizmom. Takéto niečo tiež posúva hranice prirodzeného odstupu od vojnového besnenia kamsi mimo (čo je výstižne vystihnuté myšlienkou: "ak mi veliteľ svojou chybou spôsobí, že prídem o jediného chlapa, strčím mu granát do krku"). No a po tretie je tu ukázaná až prílišná servilnosť a oddanosť vojenskému poriadku, napriek prípadnej ujme spôsobenej jeho dôslednýcm dodržiavaním. Vyberte si. Aldrich toto všetko ponúka zakomponované do svižne odsýpajúceho deja odohrávajúceho sa priamo na frontovej línii, uprostred rozstrieľaných európskych mestečiek, r. P. 1944. ()
Reklama