Pohrdání

On ji miluje, ona jeho již ale ne. V tom spočívá celá krása a tragika tohoto filmu. Režisér mě dokázal hluboce emocionálně zainteresovat do zoufalé potřeby scenáristy Paula zjistit PROČ?, moc jsem mu fandil aby uspěl a dokázal vyřešit svůj problém, přestože už s v průběhu děje začínáte cítit, že se to nepovede. Hrdá a odtažitá ( a nádherná ) Brigitte Bardot zahrála své pohrdání výborně. Godardova režie a Coutardova kamera dělají hodně. Interiérové záběry hlavních postav snímané z velkého odstupu, např. vedlejšího pokoje, pohyb kamery mezi obličeji Michela Piccoliho a Brigitte při konverzaci u stolu, scény u přímořského sídla, nádhera! A pak je tu ještě jedna složka, který dělá mimořádnou práci - hudba George Delerua - smutná, tragická, emocionální - a vystačila si s jedním jediným motivem! Použil ji i Marty Scorsese ve svém Casinu. (31.10.2005)

Myslím, že tento film je zajímavý a řeší zajímavé téma - odklon a zrazení svých uměleckých zásad a ideálů. Jejich výměnu za peníze a ztrátu důstojnosti. A klade otázky...Jsou důležité tradice oproti komerci? Zmůže člověk něco proti moci peněz? Všechny tyto (jak by komentátor Bosák řekl "interesantní") otázky a témata ve filmu jsou ale podány (většinou) nudně a zdlouhavě. Krásná Bardot, některé dlouhé záběry a hudba ovšem tento snímek mé hodnocení zvedají...70% (31.01.2007)

Místo komentáře malá vzpomínka. Pohrdání jsem viděla za hluboké totality v klubovém kině. Ve filmu je scéna, kde Michel Piccoli vyčítá své ženě BB, že mluví sprostě, a argumentuje, že se to k ní nehodí. BB mu odporuje - proč by se to ke mně nehodilo, koukej, jak se to ke mně hodí - a spustí pomalu a důrazně jedno sprosté slovo za druhým. Komunistický cenzor měl velkou péči, aby neutrpěl náš jemnocit, a po celou dobu, kdy BB pronáší inkriminovaná slova, měly titulky pauzu. Protože moje francouzská slovní zásoba se v této oblasti omezuje na "merde" a "bordel", musela jsem si počkat až na vydání v Levných knihách. (03.11.2006)

Nesmírně hluboký a mnohovrstevný snímek o tvůrčí krizi prohlubující se usilovnou prací, lásce jež nemůže být opětována, dobré vůli která se nevyplácí a snaze oddalující cíl. A o pohrdání, citu tak silném a plném, že dokáže přehlušit vše ostatní a ovládnout celý váš svět. Godard je bezesporu génius, natočil jednoduchý příběh a skryl do něho tolik krásy a myšlenek, že s jeho rozborem může člověk strávit snad celý život. Ten krystalicky čistý pocit bezmoci při nárazu na zeď nekompromisnosti nezapomenu už nikdy. (12.07.2012)

Velmi zvláštní film, který dokáže okouzlit díky nádherné Brigitte, ale stejně tak i skvěle vedenou režií, která se ztrácí v ději, jež je hodně sebestředný. Musím ale přiznat, že mě samotného nejvíce potěšila přítomnost Fritze Langa, který si zahrál postavu stejného jména. Jednoznačně zajímavé, i když ne nutně snadno snesitelné. (04.11.2014)