Große Fallen, kleine Fallen
Traps
Režie:
Věra ChytilováScénář:
Věra ChytilováKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Tomáš Hanák, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Eva Holubová, Dagmar Bláhová, Milan Lasica, Karel Roden, Lucie Vačkářová, David Vávra, Jiří Macháček (více)Obsahy(1)
Petr je architekt a má přítelkyni, kterou ale u sebe moc nechce. Ona s ním naopak hodlá počít dítě. Pepa Dohnal je poslanec, je už roky ženatý a jeho život ovládá stereotyp. Oba se znají ze školy a jsou v obchodním kontaktu s mafiánem jménem Bach. A oba dorazí na večírek, který pořádá. Když druhý den společně odjíždějí, naberou stopařku Lenku, které došel benzin. V lese ji znásilní a Lenka upadne do bezvědomí... Když se probere, tvrdí, že si nic nepamatuje, a nechá se odvézt domů. Pozve muže dál a uspí je. Lenka je veterinářka – násilníky vykastruje, nechá je jejich osudu a odjíždí ke kamarádce Anně, která o Dohnalovi a Bachovi píše článek. Petr a Pepa najdou svoje varlata v misce na stole... (TV Prima)
(více)Recenze (285)
Možná jsem větší puritán, než jsem si myslel, ale takovou prasečinu jsem už dlouho neviděl! Ba první scéna se tyčí v mém top nechutných scén! Buďto nemá Věra Chytilová vůbec žádný smysl pro humor, nebo je špatná režisérka, šílená moralistka nechutný čuně a nebo všechno dohromady!! Zbytečnost tohohle skvostu mi nikdo nevyvrátí a že to asi měla být komedie jsem taky nějak nepochopil ()
Film Věry Chytilové je opět kritikou naší společnosti, kdy vítězí korupce a násilí nad pravdou a morálkou. Pasti pasti pastičky jsou takový mix společenského dramatu s komediální nadsázkou, který jakou u dřívějších filmů Chytilové funguje perfektně! Já tyhle její filmy prostě miluju, ať už jde o dané téma, nebo její roztřesenou kameru anebo skvěle požitou hudbu (u tohoto filmu si hudební dramaturgii dělala sama Věra Chytilová). Jedinečná režisérka - jedinečné filmy. ()
Moc zdlouhavé, ale jinak sympaticky natočená komedie. Hanák a Donutil tu hrají perfektně. Kdyby byl začátek zkrácen o takovou dobrou půlhodinku a hned by se příběh vrhl na znásilnění ženy a následnou "kastraci", film by o mnohem déle utekl a taky bych vystřihl scénky, které nejsou zajímavé, kazí to jenom dojem celého filmu. Konec moc průhledný, ale jinak docela vtipné. ()
Hodně rozporuplný film, v něčem podařený, v něčem pojebaný. Chytilová přišla o rovnováhu režie. Neví jestli točí film do Art kina , nebo zábavu pro Novu( koproducent). Filmu velice ublížily ony vtipné scénky(byť jsou nejvíce podařený)- jako cesta domů po kastraci, či Vávra si dělá papání.V rámci naší tvory velice zajímavý počin, v rámci filmografie paní režisérky lehký podprůměr. ()
Jak to děláš? Takhle ji nepřeřízneš. Musíš zespoda... Pastičky jsou s odstupem dvaceti let mimo jiné dokumentem o ryze české sbližování autorské kinematografie s neohrabanými pokusy vyrábět filmy čistě pro prachy. O tomto procesu je požitek z tohoto filmu (a většiny filmů bohyně české filmové tvorby z devadesátých let) především. Věra Chytilová točí na jakýsi podezřelý filmový materiál jednu ze svých polo-vážných, polo-komických, nevyhnutelně tragických podobenství o mužích a ženách. Feministický film sycený mužským smyslem pro legraci ze znásilnění, rozkročený mezi Donutilovo jednorozměrné šaškování a milé ochotničení Tomáše Hanáka, předčasně odrovnaného fauna, který už prostě nechce. Na chvostu nesourodé společenství komiček, charakterních hereček a hejno hus, v duchu nevyřčeného přiznání Chytilové, že muži jsou sice špatní, ale na rozdíl od žen alespoň zajímaví a vtipní. Do toho odkudsi zpoza opony proniká product placement [Mattoni atd.], parodie na product placement [Bachovy koule], laciná komunální satira, smělé úkroky k novácké grotesce a camea pro Černocha a Čtvrtníčka. Film, který má koule, chce se napsat. Z časů, kdy bylo možné všechno. To, že ve výsledku film nedrží tvar, je známkou punku, puncem nevinnosti v éře, která nevinnost umožnila: staré kurvy byly (na čas) ze hry a ty nové ještě nedržely kormidlo dost pevně. Co se nechvěje, není pevné. To byla soda... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Herec Bohdan Tůma v televizní talk show vzpomínal na natáčení: „Jsem hrál bodyguarda. Panu Donutilovi. Oni ho vykastrovali a on ležel v nemocnici (na voperování náhrady). A já ho tam hlídal! A já jsem tenkrát měl údajně na nějakýho toho pachatele (Tomáš Hanák), který ho obtěžoval na tom pokoji, vystřelit z pistole. Jenomže oni měli strašně vypiglovanou chodbu, v tý nemocnici. A paní režisérka Chytilová říkala: ‚Vy, prosím, půjdete tudy a tady odsaď vystřelíte!‘ Já říkám, no tak dobře, no. Tak jo, šel jsem, vybíhá pachatel, vytáhnu pistoli, zakřičím stůj! Jenomže to bylo trošku jinak. Já jsem se rozeběhl, jak byla vypiglovaná ta chodba, tak jsem hodil takový záda! Ale takový! Asi primář řekl, bude se tady filmovat, z tý chodby se bude moct dát žrát! Já jsem si tak strašně namlátil! Vodrazil jsem si kostrč, lokty a ještě jsem měl slabej otřes mozku. A Chytilová: ‚To bylo bravurní!‘ Ta se mohla zbláznit! A když se podíváte na ten film, ono to tam opravdu je! Běžím tou chodbou, takhle je ta kamera, najednou, jsou vidět jen podrážky a zmizím ze záběru. To je autentický, to není nahraný. A pak říkala: ‚Tady odsaď, ze země budeš střílet!‘ Tak jsem vyndal pistoli, pak se natočil záběr, jak jsem vystřelil. Ona byla proslavená tímhletím, že brala tyhlety záběry, který nebyly nazkoušený, připravený!“ (Ganglion)
- Natočeno podle skutečné události. (M.B)
- Milroslav Donutil získal v r.1998 Českého lva za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)
Reklama