Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (238)

Endyis 

všechny recenze uživatele

Ve srovnání s Vorlovou rannou tvorbou je to slabší kus, ovšem o moc lepší než gympl. Film však staví na základě staré Vorlovi tvorby, nepřínáší nic moc nového, kromě občas trapných scén s mladším Vorlem, u kterého si nemohu pomoc, ale postavám, které ztvárněňuje, prostě vůbec nevěřím. Navíc ani ta hudba Mig 21 nebyl úplně šťastný nápad, začalo to pak působit monotónně, trošku jako hudba přidaná k nějakému rodinnému videu. Abych byl ovšem spravedlivý, tak film má pár opravdu nápaditých a vtipných scén a to zejména gegy starý dobrý sklepácký gardy... ()

c.tucker 

všechny recenze uživatele

Nejsem zastáncem tohoto žánru, je sice pravda, že mě chvilku trvalo se do děje dostat, ale poté co jsem se chytil už sem se jen bavil. Stylizace naprosto skvělá. "Živé" fotky mě velmi zaujali, ale divný skřítek se svítícími kamínky mě trochu iritoval a také jsem nevěděl co tam jako dělal a od kud se vzal. ()

Reklama

Red Meat 

všechny recenze uživatele

Sice musím ocenit Vorlovu odvahu natočit v dnešní době "němou" grotesku, nicméně z celkového výsledku mám poněkud rozporuplné pocity. V první řadě mi vadila nevyváženost scénáře - některé pasáže jsou nabité infantilním humorem pro žáky prvního stupně základní školy a jiné se snaží o psychologickou sondu dnešní společnosti. Je to jistě dáno tím, že režisér se chtěl zavděčit nejširší divácké obci od 5 do 105 let, ale film potom působí poněkud roztříštěným dojmem. Co mně dále hodně naštvalo, bylo všudypřítomné moralizování o tom, "jak jíst maso (potažmo zabíjet zvířata) je špatné", "chodit do McDonalda je ještě horší" a vůbec, že "jsme obětí konzumní společnosti". Sice je to všechno více méně pravda, ale forma, jakou nám to režisér vtlouká do hlavy, je dosti laciná. Nemluvě o tom, že konzumace marihuany a vandalismus jsou tu prezentovány jako téměř normální, nezavrženíhodné záležitosti. Celkem zklamala i hudba od MIG 21, na kterou nezapomněla upozornit žádná z reklamních kampaní, ale jež ve skutečnosti spočívala v neustálém opakování dvou, tří skladeb, což po takové půlhodince už notně leze na nervy. O kvalitě obrazu se raději nezmiňuji. Na druhou stranu herci, jak v hlavních, tak i v těch nejmenších roličkách, byli výborní, resp. přesní (tedy vtipní), což ale u "sklepáků" nemůže být žádným překvapením. Podtrženo, sečteno jsem se bavil, ale ne zase tolik, jak bych od režiséra CESTY Z MĚSTA a geniálního KOUŘE především, očekával. ()

Marius 

všechny recenze uživatele

Natočiť grotesku v 21. storočí musí určite producentom pripadať ako samovražedný nápad, napriek tomu je Škriatok pokusom o vzkriesenie tohto žánru, tak populárneho začiatkom storočia minulého. I keď sa v rámci žánru škriatok určite nestratí, doplatí na zmlsanosť dnešného diváka, ktorý sa už nesmeje kopancom do zadku a „náhodným“ pádom na zem. Gagy v dnešnej dobe musia byť svojim spôsobom sofistikovanejšie a nie tak prvoplánové ako si to mohli dovoliť Chaplin and co. A to je Škriatkova slabina. Gagy sú totiž dostatočne nevyrovnané, niektoré sú geniálne a niektoré dosť slabé. Postava Škriatka je vo filme len do počtu, dej poriadne neovplyvňuje, čo ma vedie k otázke či vôbec bola potrebná. Pochváliť však treba muzikálny doprovod od MIG 21. 6/10 ()

Machrovic 

všechny recenze uživatele

Normálně bych dal asi tři *, ale protože odvaha k neotřelému a originálnímu přístupu při tvorbě filmů se musí podporovat, přidávám čtvrtou hvězdičku jako bonus. Je chyba film chápat jen jako grotesku a nevidět taky jeho dramatickou stránku. SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: 0 :) ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)
  • V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama