Dinosaurus (E09)

Především velké díky všem, díky nimž jsme mohli tuto epizodu nakonec spatřit. Pro mě jsou tu dvě větší negativa. Několik scén by potřebovalo výrazněji sestříhat a celou epizodu tak zkrátit. Za druhé současný příběh o Šárce je dost slabý; je to v podstatě jen přehnaná variace na předchozí příběhy. Musím se tak víc soustředit na to lepší, což naštěstí není takový problém - jde o druhý příběh o cestování časem. Ten je naopak jeden z nejlepších z celého seriálu. Pro mě bylo vrcholem setkání s dinosaurem, které je naprosto božské. Nedá se to slovy vypovědět, musí se to vidět. Takže pro mě pozitiva převládají, ale občas prostě musím přimhouřit oko. (07.09.2019)

Jako pardon, ale nebudu tu jásat jen proto, že se našla rarita. Sice mne potěšilo, že částečně jde o adaptaci povídky mého oblíbeného Raye Bradburyho, ale tvůrci se tam pokusili nacpat politický podtext, trochu výchovných momentů, a tím to celé šlo do kopru. Navíc písniček není tolik, a ty vybrané jsou čistě politicky zvolené, snad kromě té Neckářovy, ale ta zase vypadá jako parodie na Rrrrr s Depardieum (pro hnidopichy). A dabing mi připomněl Troškovy filmy a dabing stylu „Ach bóže, ach bóže“, prostě nějaké německé porno. Proč třeba Janžurovou nedabovala Theodora Remundová, hlas mají podobný i dikci, jen Theodora bude znít mlaději a uvěřitelněji. Ostatní zní jako když je to nebaví a chtějí to mít rychle z krku, zcela bez života, bez emocí. A hlasy ostatních skutečně nejsou vybrány vzhledem k originálním hlasům, aby zněly alespoň podobně, snad s výjimkou Hrzánova vnuka. Ta stopáž je podle mne taky přestřelená a myslím, že sestřih o třetinu by tomu prospěl. Byly chvíle, kdy jsem si říkal, že kdyby tenhle díl zůstal ztracený, vlastně by se nic nestalo. Je to jistě kacířské, ale kvalitativně je to podle mne sešup od hravých a fantaskních příběhů. (06.09.2019)

Píseň pro Rudolfa III. patřila k těm retro fenoménům, které mne v dobách dospívání (ač narozeného daleko později, než číslí rok vzniku) doslova provázely. Koho by nepotěšilo vidět po letech dlouho zatajený díl oblíbeného seriálu? Za hodně zajímavé považuju vidět nejen další stupňování politických narážek po předchozích dvou dílech, ale také to, že vrcholem žánrových proměn muzikálového Rudolfa nejsou ani tak pokusy o historický a dobrodružný žánr (Albrecht z Valdštejna, Hrabě Monte Christo) ani poměrně akční kriminálku (Loupež století), ale rovnou sci-fi, s námětem o cestování časem! Tedy pokud jde o linku se světem představ řezníka Rudolfa a jeho dcery Šárky, což i zde funguje, z větší části s dalším výborně zpracovaným originálním nápadem.                                                                                                              . . .                      Přesto Dinosaura asi budu radit k těm méně oblíbeným dílům. Smířil jsem se s podivně znějícím novodobým dabingem u některých postav. Rozpačitě ale na mne působí studiová iluze pravěku s gumovým dinosaurem, a to daleko hůř, než ty pěkné naivní animace z Hraběho Monte Christa či Betlému. Písniček je méně a bohužel ty videoklipy v tomto dílu jsou značně nevyrovnané. Nejslabším místem je nekonečná raketová písnička tria Chladil – Štědrý – Popper, hned po ní Neckářův klip, který stojí na jedném kostymním nápadu v poloprázdném studiu s úsměvnými kulisy, což je na dost dlouhou píseň uprostřed filmu poněkud málo (taky moc nechápu, proč tam Neckář u zpívání řádil sám a neobjevilo se celé trio Golden Kids, když refrén nazpívali společně!). Marta Kubišová zpívá působivý protestsong Legendy, který byl dosud známý jen z desky... při spatření jeho vizuálního doprovodu, kde legendární zpěvačka u toho klade nejrůznější tovar na váhu, smíchá to s kytkou a zemí, nebo v jiné scéně zavře naštvaného tatínka do lednice, jsem si ale říkal, zda se raději neoplatilo tu píseň znát i dál bez bizardního klipu. Pro Evu Pilarovou i Helenu Vondráčkovou složil Michajlov nádherné melodické balady, obě zpěvačky byly tenkrát na vrcholu svého půvabu a režisér s kameramanem toho plně využívají (Heleně to velmi sluší po boku vousatého Darka Vostřela, když část romantického songu zpívá jen pro ně a kamera je zabírá oproti sebe z profilu). Nejvíc jsem si zde ovšem zamiloval Waldemara Matušku v poetické písničce s dětským sborem, obrazově laděnou jako historickou hříčkou se školou v přírodě z dob Komenského.                                                                                       . . .                     Postava Komenského se v rámci cestování času objeví zde i explicitně a jde o jeden z těch milých dialogů ve stylu, jaký doprovázel předchozí díly. Jinak mi tento díl přišel v některých chvílích, pokud jde o problém mezi Šárkou a otcem až moc depresivní (na čemž se samozřejmě podepsala atmosféra doby na počátku rozjíždějící se normalizace) a závěrečná alegorie na letišti po návratu z minulosti mne dost zamrazila. Otevřená myšlenka skrze text písně ,,už je konec legendám, když chceme jít dál..." má určitě svou hloubku. Ale já bych přeci jenom lepší zakončení seriálu viděl v té směsí koled v podání pěveckých hvězd o vánocích, z předchozího dílu. (07.09.2019)

Přála bych si, aby tento díl vysílali bez dabingu jen s titulky. Mám ty hlasy herců již tak naposlouchány, že ten originální zvuk už bych si doplnila. Nejlépe se povedlo napodobit paní Vostrčilovou, opravdu dobrá práce. Díl je spíše smutný, díky tomu že reaguje na smutnou dobu. Taky už v něm neúčinkuje takové množství "hvězd" jako v některých předchozích dílech a nezasahují do děje. Myslím, že i hodně humoru se vytěžilo z intonace pronesených vět. Třeba se za 50 let najde i zvuk. (05.09.2019)

Tento nedoborovolně poslední díl Písně pro Rudolfa III. se měl vysílat v dubnu 1969. Televizní premiéra se ovšem konala až po více než padesáti letech. Z politických důvodů nemohl být tento díl odvysílán. V dubnu 1969 usedl do čela KSČ Gustáv Husák, nastala normalizace a šlo to víte kam. Navíc se závěrečný díl na více než padesát let ztratil a byl nalezen teprve před několika měsíci. Chybělo úvodních deset minut (které Iva Janžurová stručně odvyprávěla), dialogy se musely v postsynchronech znovu namluvit, ale nahrávky všech písní se naštěstí dochovaly, protože znovu nazpívat ty písničky by byl fakt problém. Zrekonstruovaný výsledek je ale fantastický a i dnes je překvapivé, co všechno si Jaroslav Dietl a Jaromír Vašta mohli dovolit. Seriál je konečně kompletní a já mám z toho velkou radost. A pokud ten díl někdy viděl Husák, ani bych se nedivil, jestli mu hnul žlučí. (06.09.2019)