Režie:
Miroslav CikánKamera:
Josef StřechaHudba:
Jára BenešHrají:
Růžena Nasková, Nataša Gollová, Miroslav Homola, Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Stanislav Neumann, Theodor Pištěk, Marie Norrová, Vlasta Hrubá (více)Obsahy(1)
Trampoty mladého manželského páru s přepečlivou maminkou a tchyní. Obvykle to svatbou končí, tentokrát začíná. Mladý lékař Petr Dvořák si bere sympatickou Martu Hábovou. Jejich svatební cestu do Benátek však nečekaně zkomplikuje Martina ovdovělá matka, bohatá, laskavá, ale velmi roztržitá dáma. Nejprve je totiž nepustí přes hranice, protože nepřihlásili k proclení věci, které jim tajně přibalila na cestu a vzápětí stráví noc za mřížemi, protože tchyně tajně přibalené věci ve své roztržitosti nahlásí jako ukradené, poté co ve svém domě přistihla dvojici lupičů. Není divu, že se mladé manželství brzy otřese v základech. Poslední ranou je nešikovný pokus paní Hábové usmířit manžely dobře míněnou lží. Namluví totiž Petrovi, že je Marta těhotná a netuší, že spolu novomanželé ve víru zmatků, nedorozumění a omylů, které sama vyvolala nezůstali ani chvíli o samotě... Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 3. 7. 1940. Oficiální premiéra proběhla až o dva dny později. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Pohodový film, jen si nemohu v těchto starých filmech zvyknout na Miroslava Homolu, stále si ho spojuji s Hlustvisihákem. Noblesní dáma Růžena Nasková se velmi pěkně zhostila úlohy roztržité matky a tchyně, která svými zmatky způsobí nakonec až dočasný rozvrat manželství. Zajímavé je také, jak se za okupace mohlo svobodně jezdit za hranice až do Benátek... Předpokládal bych taky, že ta hraniční kontrola způsobí spíše návrat novomanželů do Prahy než po krátkém zadržení pokračování v cestě bez dokladů... No, zlodějíčkové Plachta a Neumann se skutečně nepovedli. ()
Tento film byl pro mě ohromné překvapení - vůbec jsem nevěděla, že existuje, když jsem ho asi před 2 lety viděla. A překvapení se přetavilo v (u)spokojení:) Moc milý příběh, benátská atmosféra, herecké osazenstvo, i konec... Také bych nerada opomněla hudbu, která je šitá opravdu na míru. 72% ()
Komedie, při které jsem se nezasmál ani jednou. Dokonce i na komedii těžce nevěrohodný scénář. Nepříjemný Homola. Neustále opakovaný smutný vtip s polibkem. Bába, která v životě nenosila kabelku, protože během hodiny jí třikrát někde zapomene. Vymýšlí neuvěřitelné věci, kterými rozvrací mladé manželství, které jsem Homolovi a Gollové stejně nevěřil. 30 % ()
"Jen, prosím tě, mami, neproveď zase něco nepředloženého.. Já? Vyloučeno!" Taková standardní černobílá komedie. ()
Klasika, která ničím nevybočuje. Pan Homola, jakkoli dobrý mi zde do role „nesednul“. Dvojka zlodějů to vede. Jinak slabší průměr. ()
Na filmu mě zaujala jen Nataša Gollová, vždy milá a krásná a Růžena Nasková. Roztržitost matky je sice vcelku roztomile úsměvná, ale přiznám se, že ani s Jaroslavem Marvanem mě snímek prostě nebavil. Ve filmu přitom zpříjemní zážitek ještě Jindřich Plachta a Stanislav Neumann. Pro současné diváky by snad měl být jen poučením, aby si od maminky nenechali do ničeho mluvit a maminky, aby do ničeho nemluvilyy. Dnes by k těmto situacím mohlo v moderní době s modermími technologiemi jen ztěží docházet, ale přesto. Růžena Nasková za mě sehrála podstatně příjemnější postavy, které se k ní hodily víc. Mě zaujaly ještě zachycené černobílé Benátky. ()
Takové tchýni bych natřel schody olejem, protože na té je dobré jenom to dědictví. ()