Na růžích ustláno

Za Plachtu a perfektní Nedošínskou jedna hvězdička navíc, jinak se jedná o docelá průměrný až podprůměrný film, sladká limonáda, kterých se tenkrát točilo bezpočet. Cikánův film "Pán na roztrhání" ze stejného roku a s podobným hereckým obsazením je mnohem originálnější a lépe uchopený. A co se Baarové týče, jedná se o její klasickou roli půvabné dívky, kterých se předtím i poté nahrála ještě habaděj. (15.04.2014)

Copak to se dělá, dávat člověku sklo do oka? Co kdybych se pořezal! Weinbergerova stejnojmenná opereta sklidila nevídaný aplaus již při svém premiérovém uvedení (1933), v němž zářil idol paní a dívek Jára Pospíšil. Bylo jen otázkou času, kdy se hrdinové tohoto růžového příběhu přesunou z divadelních prken na filmové plátno. Nutno dodat, že režisér Cikán prozíravě vytušil, že nemá smysl spoléhat se jen na libozvučné melodie a proto si zajistil exkluzivní herecké obsazení. Lída Baarová v roli samostatné, emancipované lékařky oslňuje ženským půvabem i sympatickým vystupováním, Antonie Nedošinská s Jindřichem Plachtou podnikají další vražedný útok na divákovu bránici, Pešek překypuje hravostí i mladistvým elánem. O prvotřídní humor tedy nebyla nouze. A zpěv? Ten byl svěřen Marii Tauberové (1911 – 2003), zářivé hvězdě českého operního nebe, která se krátce poté (1936) stala na dlouhá desetiletí jednou z nejvýraznějších tváří pražského Národního divadla a její koloraturní soprán sklízel úspěchy i na zahraničních scénách. (03.10.2008)

Snadno předvídatelný, ale milý film, který táhne hlavně Jindřich Plachta. Jeho podpantoflák, který se včas vzepře a dá na svůj rozum, je tradičně neodolatelný. Půvab dodají Baarová a Tauberová a nechybí ani můj oblíbenec Jiří Plachý, byť tohle asi nebude úplně ta role, ve které by ukázal svoje herecké umění. (07.12.2023)

Červená knihovna,  1)  kterou ozvláštňují jen slavní herci._____ 2)  Dialogy nudí, tempo je pomalé._____ 3)  Rok vzniku se podepsal na kvalitě zvuku, jak také jinak._____ 4)  Od operetního žánru toho mnoho neočekávám a také ani mnoho nedostávám. A tak je mé hodnocení v rámci žánru docela dobré. (20.10.2023)

Příjemný film. Smůla je, že před tímto filmem jsem shlédl film U pěti veverek, jehož hlavní linie byla zcela totožná: Paničce vleze nenadálé bohatství do hlavy natolik, že investuje do podivného podniku a její muž (v obou filmech Plachta) od ní raději odejde a založí si vlastní podnik. V obou filmech pak žena zase přijde k rozumu... V obou filmech mají stejného nájemníka - Peška a ten má v obou filmech pletky s rodinnou příslušnicí domácích... (05.07.2014)